Nejběžnější systémy managementu bezpečnosti v České republice

Vydávání nařízení týkajících se řízení bezpečnosti práce a ochrany životů pracovníků bylo běžné již ve středověku. Ovšem první systematický a moderní pokus o formulování systému vznikl (podobně jako v případě systému managementu jakosti – BS 5750) ve Velké Británii, kde v roce 1993 bylo vydáno doporučení HS(G) 65 – Successful health and safety management, které bylo v roce 1996 transformováno do normy BS 8800 – Occupational health and safety management systém. Tato norma ve světě vyvolala velký rozruch a jednotlivé státy se snažili vydat standart, který by byl odpovídající národní alternativou. Proto byla například v Norsku přijata legislativa Responsible Care, ve Švédsku pak legislativa Internal Control (Internal Control je dokument vydaný v Norsku královským dekretem, který má za cíl zavést v podnicích systém vnitřní kontroly, tak aby pokrýval všechny fáze činností proniku, za předpokladu, že tyto budou plánovány, prováděny, udržovány a kontrolovány v souladu s požadavky předpisů). 

Následně vytvořila asociace certifikačních institucí normu OHSAS 18001, která je dnes nejčastěji implementovaným přístupem v oblasti BOZP v České republice.

OHSAS 18001 

Specifikace OHSAS stanoví požadavky na systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), které organizaci umožní řídit rizika BOZP a zlepšovat úroveň organizace v této oblasti. 

• Normy OHSAS 18001 jsou světově uznávaným standardem, podle kterého se porovnává systém BOZP.
• Normy OHSAS 18001 jsou návodem pro vybudování systému managementu BOZP, který pomůže eliminovat nebo minimalizovat rizika pro pracovníky organizace a další zainteresované strany, jejichž aktivity jsou spojeny s riziky pro BOZP .
• Normy OHSAS 18001 poskytují mechanismy, které umožňují managementu identifikovat slabá místa podniku.
• Normy OHSAS 18001 jsou jednoduchým nástrojem, jak dosáhnout certifikace/registrace svého systému managementu BOZP externí organizací.
• Systém OHSAS 18001 patří dnes k nejrozšířenějším a nejčastěji implementovaným systémům v ČR.

ISO 18000

V roce 2000 byly v rámci International Organization for Standardization (ISO) zahájeny práce na normě, která by sjednotila jednotlivé systému managementu bezpečnosti.

Zpracováváním byla pověřena komise TC 176. Připravované normy dostali pracovní název ISO 18000. Měly být vytvořeny podle koncepce nově vznikajících norem ISO 9000:2000. S nimi a spolu s normami ISO 14000 měli vytvořit tzv. integrovaný systém řízení.

Na konci roku 2000 však byly práce na nově vznikajících normách zastaveny s rozhodnutím, že je na jednotlivých národních státech, jaký vztah k managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaujmou a zda se rozhodnou pro vytvoření legislativy a národních norem v této oblasti.

ISO 19011

Spolu s prací na ISO 18000 byla zahájena příprava normy pro tzv. integrovaný audit jehož součástí mělo být prověřování všech tří systémů managementu – jakosti, environmentu i bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Práce na této normě skončily v roce 2003 vydáním norem ISO 19011, v nichž byl sjednocen postup pro auditování systému managementu jakosti a environmentu. Touto normou byly nahrazeny normy ISO 10011-1, ISO 10011-2 a ISO 10011-3 z oblasti řízení jakosti a normy ISO 14010, ISO 14011 a ISO 14012 z oblasti environmentálního řízení. Norma ISO 19011 je v platnosti od roku 2004 a v České republice je běžně používána.

Self-Audit Handbook for SMEs (S-AH)

Self-Audit Handbook for SMEs (Samoprověřovací příručka pro malé a střední podniky) byla zpracována Evropskou komisí v Bruselu na základě zkušeností a potřeb malých a středních podniků v Evropské unii v roce 1995. S-AH je navržena Evropskou komisí k tomu, aby umožnila identifikaci a ocenění nedostatků a úrazových rizik.

Jejím úkolem je pomoci při zlepšování systému bezpečnosti, kvality výroby a pracovního výkonu.

Tato příručka je určena pro malé a střední podniky. Zatímco velké společnosti audity běžně provádějí, malé a středně velké firmy se jim věnují jen velice zřídka. Důvodem je fakt, že pro malé a střední firmy je audit bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci příliš drahý, proto se Evropská komise rozhodla těmto podnikům pomoci a vytvořila pro ně nástroj, který by mohli sami snadno používat.

Pokud by organizace přistoupila k aplikaci metody obsažené v této příručce, musela by nutně ocenit její výhody, který mi bezesporu jsou snadno srozumitelný úvod do problematiky BOZP, propracovaný způsob zhodnocení stávajícího stavu v organizaci a velice dobře nastavený systém pro tvorbu cílů, plánů a opatření ke zlepšení v oblasti BOZP.

Pro řadu podniků v ČR bude patrně velkou nevýhodu, že na základě aplikace požadavků pouze této příručky, nebude moci být udělen certifikát. Příručka je navíc koncipována pro malé a střední podniky a pokud je nám známo, neexistuje její autorizovaný český překlad. Přístup popisovaný touto příručkou není v ČR rozšířený.

Další rozvoj legislativy

Poté, co byly snahy o vytvoření jednotného přístupu k řízení bezpečnosti v rámci organizace ISO ukončeny, nastalo období masově vznikajících systémů řízení bezpečnosti. Celkově vzniklo asi 14 systémů, které si byly vesměs velmi podobné, protože všechny vycházeli z koncepce BS 8800 a norem OSHAS 18001.

Samotné normy OSHAS 18001 prošli v roce 2001 významnou změnou. Tyto změny byly motivované návrhem ISO DIS 18001.

Tyto změny se nedotkly systému SAFETYCERT, který společnost BVQI vytvořila z původní verze norem OSHAS 18001. Další významnou snahou o sjednocení systémů řízení bezpečnosti byla norma ILO-OSH 2001.

ILO-OSH 2001

V roce 1998 začal Odbor BOZP Mezinárodního úřadu práce (nyní SafeWork) – je součástí Mezinárodní organizace práce (MOP) ve spolupráci s Asociací hygieny práce (IOHA) s identifikací klíčových prvků systémů řízení BOZP. Prvním krokem bylo zrevidování současných standardů a dokumentů týkajících se systémů řízení BOZP. To vedlo k identifikaci společných prvků těchto systémů a k vypracování návrhů směrnic.

Po celé dva roky tento návrh systematicky zkoumali mezinárodní experti a usilovali o jeho zlepšení. Koncem roku 1999 British Standards Institution (BSI), člen ISO, přišla s oficiálním návrhem na zřízení nového oboru pro odbornou činnost "řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci" s cílem vypracovat normu ISO.

Tato konkurenční iniciativa ze strany ISO vůči práci probíhající v MOP se setkala se silným mezinárodním odporem a kampaní na zastavení práce ISO. Výsledkem byl neúspěch návrhu BSI a potvrzení práce ILO.

Konečný návrh dokumentu ILO byl předložen členům MOP v lednu 2001. Směrnice ILO pro systémy řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci byly přijaty na tripartitním zasedání expertů v dubnu 2001. Správní rada ILO schválila jejich publikaci v červnu 2001 a došlo k ní v prosinci 2001.

Směrnice ILO pro systémy řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou označovány jako ILO-OSH 2001 a představují unikátní mezinárodní vzor kompatibilní s jinými normami a návody pro systémy řízení. Směrnice nejsou právně závazné a jejich cílem není nahradit národní právní předpisy a přijaté normy. Promítají se do nich hodnoty, které vyznává ILO, například tripartita, relevantní mezinárodní standardy včetně úmluvy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci z roku 1981 (č. 155) a úmluvy o závodních zdravotních službách z roku 1985 (č. 161).

Aplikace směrnic ILO nevyžaduje certifikaci, ale současně ji také nevylučuje. Doporučuje se forma osvědčení dobré praxe, pokud si to přeje země, která směrnice provádí.

Směrnice ILO vycházejí z toho, že bezpečnost a ochrana zdraví při práci by měla být integrální složkou řízení podniku. I když je integrace žádoucí, jsou podle velikosti a typu provozu možná pružná uspořádání. Důležitější než formální integrace je vždy zajištění dobrého výkonu a výsledků v oblasti BOZP. Směrnice ILO také zdůrazňují, že za BOZP odpovídá v každé organizaci její vedení. Směrnice obsahují návod na postup na dvou úrovních - celostátní a podnikové.

Na celostátní úrovni směrnice požadují ustavení národního rámce pro systémy BOZP, který by měl být založen na zákonech a dalších právních předpisech. Opatření na národní úrovni by měla zahrnovat kompetentní instituci či instituce pro systém řízení BOZP, formulaci koherentní národní politiky a 215 ustavení rámce pro účinné národní provádění směrnice ILO-OHS 2001, a to buď jejím přímým prováděním v organizacích, nebo přizpůsobením národním podmínkám a praxi pomocí celostátních směrnic či přizpůsobením specifickým podmínkám organizací v závislosti na jejich velikosti a povaze činnosti.

Směrnice ISO-OSH 2001 patří díky svým vysokým kvalitám v České republice k těm častěji implementovaným.

ČSN 01 0801

Situace po roce 2000 byla značně nepřehledná. V tomto roce byli zahájeny práce na normě ČSN 010801 s názvem – Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Tato norma být vytvořena podle australských norem AS 4801-2000. Práce byly v roce 2001 ukončeny se závěrem, že fungující systém už v ČR existuje, a tudíž není třeba vytvářet novou normu. Tím fungujícím systémem byl program Bezpečný podnik.

Bezpečný podnik

Program Bezpečný podnik vyhlásil ministr práce a sociálních věcí ČR v roce 1996. Cílem tohoto programu je zvýšit úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a ochrany životního prostředí u právnických a podnikajících fyzických osob.

Tento program nabízí podnikům s minimálně 100 zaměstnanci fungující pomůcku k vytvoření podmínek pro zavedení legislativy, která vychází z požadavků směrnic EU. Garantem programu Bezpečný podnik je Český úřad bezpečnosti práce (nyní Státním úřadem inspekce práce), který považuje realizaci programu Bezpečný podnik u co největšího počtu podniků za vysoce důležitou, a to zejména z pohledu prevence.

Program Bezpečný podnik napomáhá k zavedení integrovaného řízení bezpečnosti - bezpečnostního managementu, který odpovídá požadavkům směrnic EU a stávající i připravované legislativě ČR.

Program Bezpečný podnik vychází z osvědčených přístupů a respektuje zásady systému managementu jakosti dle ČSN ISO řady 9000, systému environmentálního managementu dle ČSN EN ISO řady 14000, zásady systému řízení ochrany zdraví a bezpečnosti při práci dle BS 8800 a zásady vnitřního řízení dle Internal Control ve své aktualizované podobě pak i OHSAS 18001 a ILO – OSH 2001.

Vlastní program je založen na:

• zavedení efektivního způsobu řízení bezpečnosti práce – bezpečnostního managementu,
• integraci řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a ochrany životního prostředí s ostatními řídícími akty podniku,
• spolupráci zaměstnanců s vedením podniku při zvyšování úrovně bezpečnosti práce,
• metodické podpoře orgánu státního odborného dozoru nad bezpečností práce podnikům přihlášeným do programu.

Častou obavou podniků při zavádění bezpečnostního managementu jsou neúměrně zvýšené náklady. Shrneme-li zásady programu Bezpečný podnik zjistíme, že program Bezpečný podnik

• efektivně využívá všech existujících organizačních prvků, složek i postupů,
• vytváří systém, který bude pružně reagovat na změny uvnitř i mimo podnik,
• vytváří funkční vazby, které zajišťují adaptaci i samoregulaci systému řízení bezpečnosti.

Program Bezpečný podnik se v březnu 2003 dočkal nové aktualizované příručky. Příručka byla aktualizována tak, aby byla v souladu s „Novou strategií Evropských společenství v oblasti BOZP na léta 2002 až 2006“ a požadavkem na sjednocení českého přístupu k problematice BOZP s přístupy obvyklými ve vyspělých zemích, aby se i české podniky mohli v tomto směru vyrovnat podnikům v zemích EU a byly pro ně vhodným obchodním partnerem. Touto aktualizací ČÚBP také reagoval na požadavek mezinárodních orgánů a institucí na to, aby stát zajistil vypracování takové příručky pro podniky, která by byla návodem k zavedení systému řízení BOZP, pokrývajícím oblast bezpečnosti práce (včetně pracovního prostředí), ochrany zdraví a ochrany životního prostředí.

Nově se program Bezpečný podnik hlásí k realizaci principů a zásad stanovených dokumentem „Správná praxe řízení zdraví, životního prostředí a bezpečnosti při práci v podnicích“ („Správná praxe HESME“), jejichž uplatňování má za cíl snížit úrazovost a nemocnost, zachovat zdraví a pracovní schopnost zaměstnanců organizací, zajistit bezpečnost při práci a prevenci znečištění životního prostředí.

V souvislosti s požadavky správné praxe, je Českým úřadem bezpečnosti práce každoročně posuzován stav na úseku pracovní úrazovosti a nemocnosti.

Program Bezpečný podnik umožňuje podnikům, které získaly certifikáty systému řízení jakosti a systému environmentálního řízení vytvořit systém, který pokrývá veškeré aktivity prováděné podnikem, a to jak z hlediska požadavků na kvalitu výroby a ochranu životního prostředí, tak i z hlediska řízení bezpečnosti práce v podniku.

Mezi stěžejní výhody programu Bezpečný podnik patří podpora a bezplatné poradenství ze strany inspektorátů bezpečnosti práce, také proto je častým startovním programem při implementaci BOZP v organizaci. Na druhé straně známka Bezpečný podnik nebývá uznávána v zahraničí a tak jsou podniky nuceny implementovat a certifikovat jiné systémy řízení BOZP nejčastěji dle OHSAS 18000.

Systém vnitřního řízení bezpečnosti v podniku

V roce 2001 byla v ČR vytvořena další „příručka“ Systém vnitřního řízení bezpečnosti v podniku (BTP).

Metodický návod k zavedení Systému vnitřního řízení bezpečnosti v podniku přináší zaměstnavatelům praktické podklady a informace, které jim mají pomoci sjednotit a usnadnit postup pro vytváření bezpečnostní politiky – koncepce BOZP tak, aby byly splněny požadavky uložené jednotlivým zaměstnavatelům právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Systém vnitřního řízení bezpečnosti v podniku má současně ukázat některé souvislosti v oblastech, které se navzájem ovlivňují a které je nutno respektovat ve snaze ekonomicky využít dostupné zdroje (pracovní síla, stroje, zařízení, energie, vstupní suroviny a materiály apod.) a při tom zajistit maximální úroveň ochrany života, zdraví, životního prostředí a materiálních hodnot včetně ochrany teritoria podniku a minimalizace možných ztrát.

Při zpracování BTP byla respektována snaha o efektivní naplnění ustanovení právních a ostatních předpisů pro danou oblast a zároveň vytvořit podmínky pro tvorbu bezpečnostního systému formou sjednocení požadavků na bezpečné řízení a péči o zaměstnance a majetek, vč. případného vlivu na okolí a životní prostředí při definování úkolů a odpovědností v organizační struktuře zaměstnavatele s cílem zvýšit výkonnost ekonomiky podniku a kvalitu výroby a výrobků nebo služeb.

Při zpracování BTP byla zohledněna struktura ISO 9000 a ISO 14 000 a využity zkušenosti států Evropské unie. Na zpracování BTP se podíleli též zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Závěr

V tomto článku jsme se pokusili zmapovat vývoj některých v České republice rozšířenějších přístupů – směrnic, programů, příruček – k zavedení fungujícího systému managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Všechny námi prezentované přístupy vznikly z podobných pohnutek, za podobných podmínek. Každý z popisovaných přístupů v sobě odráží část lokálních a národních specifik v přístupu k BOZP, ale ve své podstatě všechny přístupy řeší stejný problém.

Všechny přístupy více či méně vybízejí k integraci systému řízení BOZP do celkové politiky řízení a zdůrazňují dále, že na úrovni strategického řízení musí za BOZP nést odpovědnost manažeři. Na BOZP se nesmí nahlížet jako na odpovědnost odboru BOZP nebo jiných specializovaných pracovníků.

Systémy řízení BOZP v organizaci mají pět hlavních oblastí, které jsou sestaveny podle mezinárodně akceptovaného Demmingova cyklu "plánuj, organizuj, zkontroluj, zaveď (udělej)", což je základ systémového přístupu k řízení.

Tento cyklus se stále opakuje a sleduje trvalé zlepšování. Systém řízení BOZP tvoří politika, řízení organizace, řízení plánování a realizace, hodnocení a akce směřující ke zlepšení řízení.

Oblast politiky řízení zahrnuje prvky politiky BOZP a účasti pracovníků a je základem systému řízení BOZP v podnicích, protože udává směr, kterým se má podnik ubírat.

Oblast organizace řízení zahrnuje odpovědnost, kompetence, odborný výcvik a dokumentaci.

Oblast plánování a provádění zahrnuje počáteční posouzení rizik, vypracování a provádění plánů BOZP a prevenci rizik.

Pomocí počátečního posouzení organizace zjistí, jak na tom je z hlediska BOZP, a výsledky tohoto posouzení jsou pak základem pro provádění politiky BOZP.

Konečně oblast vyhodnocení představuje monitorování výkonu a měření, vyšetřování pracovních úrazů, nemocnosti pracovníků, nemocí z povolání, nehod a dále audit a kontrolu systému řízení.

Tyto dílčí procesy ukáží, jak systém řízení BOZP v organizaci funguje, a jejich prostřednictvím je možné identifikovat případné slabiny tohoto systému.

Kontrolu je třeba provádět ve všech stadiích a mají ji provádět vždy osoby, které jsou nezávislé na kontrolované činnosti, nemusí to však být nutně auditor třetí strany.

V závěrečné etapě se provádějí preventivní a nápravné zásahy v oblastech zjištěných při hodnocení a kontrolách.

Všechny přístupy apelují na potřebu trvalého zlepšování výkonu systému BOZP cestou neustálého rozvíjení řídících činností, dílčích systémů a technik směřujících k prevenci pracovních úrazů, snižování nemocnosti, počtu nemocí z povolání a nehod.

Na závěr můžeme jen konstatovat, že široká škála možností výběru vhodného přístupu – metody pro zavedení fungujícího systému managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je velkou výhodou pro všechny zúčastněné strany, kterým umožňuje optimální volbu dle jejich potřeb. Organizace si mohou zvolit, který ze systémů implementují, a zákazníci si mohou na základě osobních preferencí vybrat, který z certifikátů pro ně bude 219 důvěryhodný. Vždy je však důležité dbát na to primární a tím je zvyšování bezpečnosti práce a ochrany a zdraví při práci. 

Článek poskytnut z materiálů V. ročníku mezinárodní konference Bezpečnost a ochrana zdraví při práci pořádaného Fakultou bezpečnostního inženýrství VŠB TU Ostrava ve spolupráci se Sdružením požárního a bezpečnostního inženýrství, Technickou univerzitou Košice a VÚBP Praha. Více informací na stranách VŠB – TU Ostrava www.vsb.cz.

ZDROJ:
Puskeilerová, Lenka – Kotek, Luboš. Systémy managementu bezpečnosti. In Sborník přednášek V. ročník mezinárodní konference Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, Ostrava, VŠB – TU 14. – 15. června 2005. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2005; s. 211 – 219. ISBN 80-86634-64-7.