Nebezpečí výbuchu hořlavých prachů v průmyslu

11.02.2013

Zdroj:

Článek má za cíl seznámit čtenáře s problematikou výbušnosti práškových materiálů v technologických provozech. Obsahuje výčet průmyslových odvětví spojených s rizikem výbuchu hořlavého prachu, seznámení s požadavky současné legislativy, základními metodami protivýbuchové prevence a způsoby ochrany před účinky výbuchu prachu.

prach

výbuchy

Část 2. POŽADAVKY PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A NOREM

V červnu 2004 bylo v České republice přijato v Nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu, je již harmonizováno se směrnicemi Evropské unie. Nosným předpisem je směrnice Evropského parlamentu a rady 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Pro oblast ochrany před výbuchem je zpracována samostatná směrnice 1999/92/EHS o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců vystavených riziku výbušných prostředí (nazývaná též ATEX 137).

Směrnice 94/9/EC zařízení a ochranné systémy do prostředí s nebezpečím výbuchu (označovaná též jako ATEX 100) byla implementována do nařízení vlády č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu [1].

Dle § 6 odst. 1 nařízení vlády č. 406/2004 Sb. musí provozovatelé pro provozy, ve kterých se vyskytují výbušné látky, vypracovat (buď sami, nebo si nechat zpracovat) „Dokumentaci o ochraně před výbuchem“. Tato dokumentace má sloužit především jako návod pro přijetí technických a organizačních opatření k zajištění ochrany před výbuchem.

Vypracovaná dokumentace o ochraně před výbuchem by měla obsahovat minimálně:

provedení identifikace nebezpečí a posouzení rizika výbuchu (provedení analýzy rizik),
provedení klasifikace prostorů s nebezpečím výbuchu do příslušných zón (jednotlivé zóny pro prostory s nebezpečím výbuchu hořlavého prachu jsou uvedeny v Tabulce 1),
určení prostorů a zařízení, u kterých budou uplatňovány požadavky přílohy č. 2 nařízení vlády č. 406/2004 Sb. (jedná se o zařízení a ochranné systémy určené pro prostory s nebezpečím výbuchu, na které se vztahují požadavky nařízení vlády č. 23/2003 Sb.),
přijetí preventivních ochranných opatření (technických a organizačních) pro zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců vystavených riziku výbuchu.

Při změnách technologie, které mají vliv na zajištění bezpečnosti, musí být dokumentace o ochraně před výbuchem aktualizována [2].

Tabulka 1: Definice jednotlivých zón prostorů s nebezpečím výbuchu hořlavého prachu dle ČSN EN 60079-10-2 [3]6 ZÁKLADNÍ METODY OCHRANY PROTI VÝBUCHU

Zóna 20	Prostor, ve kterém je výbušná atmosféra vytvořena oblakem zvířeného hořlavého prachu ve vzduchu přítomna trvale, po dlouhou dobu nebo často.
Zóna 21	Prostor, ve kterém může výbušná atmosféra tvořena oblakem zvířeného hořlavého prachu ve vzduchu vznikat příležitostně v normálním provozu.
Zóna 22	Prostor, ve kterém není pravděpodobný vznik výbušné atmosféry tvořené oblakem zvířeného hořlavého prachu ve vzduchu za normálního provozu provozu, a pokud vznikne, je přítomna pouze po krátké časové období.