Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.
U nás na pracovišti probíhá stavební rekonstrukce. Kvůli ní se u mě projevila silná alergická reakce a musím být na neschopence, čímž samozřejmě přicházím o peníze. Je možné toto vnímat jako překážku na straně zaměstnavatele nebo něco podobného?
Podle § 265 odst. 1 zákoníku práce (ZP) je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům. Okolnost, zda právní povinnosti porušil nebo úmyslně jednal proti dobrým mravům zaměstnavatel, zaměstnanec jednající jeho jménem nebo jiná osoba bez jakéhokoliv vztahu k zaměstnavateli, zde není významná. Rozhodující je, že ke škodě došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Předpoklady této odpovědnosti jsou:
V praxi může jít o případ, kdy zaměstnanci provádějícímu v terénu geodetické práce je odcizen neznámým pachatelem jeho vlastní přístroj, který se souhlasem zaměstnavatele používá. Nejčastěji však se jedná o požadavky na náhradu škody z poškození zdraví, kterou nelze podřadit ani pod pracovní úraz ani nemoc z povolání. A to je Váš případ. Tato škoda vznikla v důsledku toho, že zaměstnavatel porušil předpisy BOZP a nezajistil zaměstnancům zdravé pracovní podmínky. V takovém případě se škoda odškodňuje stejně jako škoda v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Pro Vás by tedy asi připadala v úvahu náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti podle § 271a ZP a náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 271c ZP.
To vše ale předpokládá, že Vám lékař vystaví posudek, že Vaše nemoc byla způsobena nějakou konkrétní škodlivou látkou, která se vyskytovala na Vašem pracovišti, protože musíte zaměstnavateli prokázat porušení předpisů BOZP. Pro úplnost Vám ještě ocituji konstantní judikaturu k této problematice. Jde sice o judikát starý, ale stále platný a použitelný. Usnesení NS ČSR sp. zn. 3 Cz 22/71 (Rc 12/1972): „Jestliže se pracovník domáhá vůči organizaci náhrady škody na zdraví vzniklé tím, že organizace porušovala předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, přičemž nejde ani o pracovní úraz ani o nemoc z povolání, je třeba takový nárok posoudit podle ustanovení § 187 až § 189 (nyní podle § 265, § 269 a § 270 ZP). V takovém případě je třeba prokázat porušení právních povinností organizace, které mělo za následek vznik škody žalobce.“
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.