Mzdová účetní neuhradila úrazové pojištění pracovníků a stal se úraz

Mzdová účetní v malé organizaci zapomněla uhradit úrazové pojištění pracovníků na 4. čtvrtletí a uhradila je asi o 15 dnů později. Poslední platba byla uhrazena za 3. čtvrtletí. Shodou okolností se v tuto dobu ve firmě stal pracovní úraz, který doposud trvá. Pokud by se platba uhradila ve správném termínu, měl by zaměstnanec nárok na odškodnění pracovního úrazu?

Platí zásada, že pojišťovna (zřejmě Kooperativa, čs. družstevní pojišťovna a.s.) musí hradit vždy. To jednak vyplývá z ustanovení § 205d zákoníku práce č. 65/1965 Sb. a jednak je výslovně stanoveno v § 2 vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů: „Zaměstnavatel má právo, aby za něho pojišťovna příslušná podle § 1 (dále jen "pojišťovna") nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle zákoníku práce. Nárok na náhradu škody z události, která by mohla být důvodem vzniku práva na plnění pojišťovny (dále jen "škodná událost"), musí být poprvé uplatněn zaměstnavatelem u pojišťovny v době trvání zákonného pojištění, s výjimkou případů, kdy poškozený má právo na plnění přímo vůči příslušné pojišťovně." Z toho tedy vyplývá, že pojišťovna plnit musí, i když by nebylo zaplaceno pojistné, protože jde o zákonné pojištění a je to její povinnost ze zákona. Ona si svoji případnou ztrátu může uplatnit na Ministerstvu financí a zúčtovat se státním rozpočtem. To je tedy zásada. Jinak ale ještě podle § 10 odst. 3 vyhlášky platí druhá zásada, že proti zaměstnavateli, který byl v době výplaty pojistného plnění v prodlení s placením pojistného, má pojišťovna právo na úhradu až do výše plnění, které vyplatila z důvodu pojistných událostí vzniklých v době, za kterou nebylo zaplaceno pojistné. Tato zásada se uplatňuje ale jen v případě, když v okamžiku výplaty náhrady (např. náhrady za ztrátu na výdělku nebo bolestného apod.) je zaměstnavatel v prodlení s placením pojistného. Tehdy by pojišťovna po zaměstnavateli mohla žádat úhradu do výše pojistného plnění, ale zase jen za to období, kdy byl zaměstnavatel v prodlení s úhradou pojistného, ne samozřejmě za celé období poskytování náhrady škody (např. když pracovní neschopnost při úraze trvá celý rok). Jestli dotyčná organizace již pojištění uhradila a ještě nežádala úhradu škody pro poškozeného, pak by se nic nemělo stát, pak by pojišťovna měla plnit.

JUDr. Eva Dandová