Může koordinátor BOZP na staveništi nahradit OZO k prevenci rizik?

Je koordinátor BOZP na staveništi způsobilý vypracovat registr rizik a opatření pro stavební firmy na nějakou určitou akci (stavbu) namísto osoby odborně způsobilé v prevenci rizik?

Na Vaši otázku bych odpověděl otázkou: Co je to registr rizik? Předpisem, který upravuje problematiku rizik je zákoník práce č. 262/2006 Sb. Zde se zaměstnavateli ukládají následující povinnosti v § 102:

(1) Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.
(2) Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.
(3) Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle zvláštního právního předpisu.
(4) Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle věty první je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci.
(5) Při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik je zaměstnavatel povinen vycházet ze všeobecných preventivních zásad, kterými se rozumí
a) omezování vzniku rizik,
b) odstraňování rizik u zdroje jejich původu,
c) přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení působení negativních vlivů práce na jejich zdraví,
d) nahrazování fyzicky namáhavých prací novými technologickými a pracovními postupy,
e) nahrazování nebezpečných technologií, výrobních a pracovních prostředků, surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky,
f) omezování počtu zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů pracovních podmínek překračujících nejvyšší hygienické limity a dalších rizik na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu,
g) plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí,
h) přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany,
i) provádění opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení,
j) udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
 

Z uvedených ustanovení lze proces související s povinnostmi zaměstnavatele shrnout do následujících charakteristik. Má se jednat o soustavnou činnost, rizika mají obsahovat způsob řešení jejich odstranění či minimalizace, mají být v písemné podobě a dle § 103 odst. 1 písm. f) s nimi mají v potřebném rozsahu být seznamováni zaměstnanci. Tyto uvedené atributy zaměstnavatel naplňuje různými formami. V první řadě nejvíce rizik je vyhledáno a spolu s opatřeními uvedeno v bezpečnostních předpisech. Další velkou skupinou splňující uvedené jsou pak návody výrobců a technologické či pracovní postupy, směrnice pro poskytování OOPP na základě vyhodnocení rizik, dopravně provozní řády atp. Mezi činnosti související s uvedenou problematikou však patří  i provádění revizí, kontrol a prohlídek VTZ a dalších, patří sem i provádění preventivních kontrol pracovišť i činnost kolem kategorizace prací. Z uvedeného přehledu pak lze definovat pojem "registr rizik". Buď je to materiál rozsahem románu F.L.Věka obsahující výstupy ze zde uvedeného a nebo to může být materiál, kam zaměstnavatel zaznamená případy zde neuvedené.
 
Druhá část otázky v sobě skrývá otázku kvalifikace. Zde je třeba se podívat na znění zákona č. 309/2006 Sb., které uvádí, že zaměstnavatel je povinen zajistit úkoly v prevenci rizik odborně způsobilým zaměstnancem, kterého zaměstnává v pracovněprávním vztahu. Nemá-li takového zaměstnance, je povinen zajistit je jinou odborně způsobilou osobou. V tomto případě nelze s osvědčením o zkoušce na koordinátora tyto úkoly za zaměstnavatele zajišťovat (obsah zkoušky se dle NV 592/2006 Sb. obsahově odlišuje od obsahu na OZO  v prevenci rizik).

Z textu otázky však jde asi o jiný problém. Koordinátor podle ustanovení zákona č. 309/2006 Sb. má jednu z hlavních povinností seznamovat zhotovitele na staveništi s riziky, která vznikla na staveništi během postupu výstavby [§ 18 odst. 2 písm. a)]. Podkladem pro toto informování by měly být informace získané jednak dle § 16 písm. a) podané zhotoviteli 8 dní před zahájením prací a dále pak by tento proces měl být naplňován na kontrolních dnech koordinátora, kde se aktuální informace o rizicích dozví od přítomných zhotovitelů [§ 16 písm. b)]. Rizika a opatření musí být součástí technologických nebo pracovních postupů uvedených buď v plánech BOZP na staveništi nebo v postupech zpracovaných zhotoviteli dle § 5 zákona č. 309/2006 Sb. V žádném případě toto nelze splnit formálním nekonkrétním jednorázovým předáváním registrů rizik.