Muskuloskeletální poruchy zaujímají 1. místo v příčinách nemocí z povolání

V rámci kampaně Iniciativa za zdravé pracoviště probíhala 6.11.2007 v prostorách Ministerstva zdravotnictví ČR diskuze u kulatého stolu se zaměřením na problematiku muskuloskeletálních poruch v souvislosti se zdravým a bezpečným pracovištěm. Akci pořádala Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR a s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. 

Akci vtipně moderoval Mgr. Tomáš Cikrt, tiskový mluvčí Ministerstva zdravotnictví ČR. Úvodní slovo si vzal MUDr. Michael Vít, hlavní hygienik ČR. Sdělil, že muskuloskeletální onemocnění neboli onemocnění pohybového aparátu tvoří v ČR z hlediska nemocí z povolání jednu z největších skupin.  Loni se objevilo 1200 nemocí z povolání a z toho přes 530 bylo nemocí pohybového aparátu (asi 45 %).Tato onemocnění, na kterých se podílí nejen pracovní prostředí, jsou příčinou krátkodobé nebo dlouhodobé pracovní neschopnosti, jsou příčinou částečné nebo trvalé invalidity. Představují 27 milionů prostonaných dnů, tím pádem enormně zatěžují finanční prostředky nemocnic i zaměstnavatelů. Cílem tohoto semináře je upozornit na tento vážný problém v ČR, ukázat, že známe systémy prevence, které jsou akceptovatelné, jsou životaschopné a mohou snížit výskyt těchto onemocnění v ČR.

Mgr. Ing. Rudolf Hahn, generální inspektor Státního úřadu inspekce práce, navázal na hlavního hygienika s informací, že pracovní úrazy a nemoci z povolání způsobují každoročně ztráty v národním hospodářství za desítek miliard korun, je evidováno 80 000 pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než dny, kolem 150 smrtelných pracovních úrazů ročně. A tento trend stagnuje. Nejčastějším zdrojem těchto úrazů je manipulace s materiálem a břemeny (na 1. místě), což je také, z pohledu orgánů ochrany veřejného zdraví, příčinou nemocí z povolání. Generální inspektor zdůraznil, že společným zájmen orgánů inspekce práce a orgánů ochrany veřejného zdraví je prosadit zlepšení pracovních podmínek na pracovištích. Za prioritní oblast spolupráce mezi těmito orgány považuje sdílení společných informací o rizikové práci, o stanovených podmínkách, za kterých lze rizikovou práci konat. V příštím období by bylo dobré se soustředit na společnou kontrolní činnost.

MUDr. Jana Hlávková ze Státního zdravotního ústavu přednášela na téma ergonomie a fyziologie práce. Zdůraznila, že problém onemocnění pohybového aparátu v souvislosti s prací je závažný problém 21. století. Muskuloskeletální onemocnění tvoří skupinu onemocnění týkající se nervů, svalů, šlach a opěrných nosných struktur. Patří mezi nejčastější onemocnění v nejrůznějších profesích ve všech zaměstnaneckých sektorech. Trend je vzrůstající, zatím se nedaří počet těchto onemocnění snížit. Faktory, které mají na těchto nemocech podíl (podle nejnovějších údajů 2000 – 2006 v EU), můžeme rozdělit na 3 skupiny:

1. fyzikální faktory - používání velké svalové síly, vysoké počty repetitivních pohybů, nepříznivé prac. polohy, vysoký podíl fyzické zátěže, vibrace, faktory, které souvisí s uspořádáním pracovního místa, s používanými nástroji,
2. organizační a psychosociální – psychická náročnost, monotonie, které jsou stále podceňovány, přestože mají velký význam,
3. individuální faktory pracovníků.

K tomu přistupují další vlivy a faktory jako například stárnutí pracovní populace, prodlužování pracovní doby, tlak na zvyšování intenzity a produktivity práce. Prevence by se neměla zaměřovat pouze na jednotlivé faktory, ale vyžaduje multifaktoriální a multidisciplinární přístup k problému.
Situace v ČR:

Pozitiva:

• nová legislativa od r. 2000, do tohoto roku nebylo legislativně řešeno,
• harmonizace legislativy EU (její úroveň však není dostatečná), 
• výzkum v této oblasti.

Negativa:

• nedostatek odborníků v oblasti ergonomie,
• nedostatečný systém vzdělávání v oblasti ergonomie,
• nedostatečné povědomí mezi zaměstnavateli a zaměstnanci,
• problémy s podniky, kteří nerespektují naši legislativu,
• sociální problémy - nezaměstnanost, vyřazování a znovu zařazování nemocných do práce.
• chybí motivace zaměstnanců zlepšit pracovní prostředí,
• špatná organizační kultura některých firem,
• zastaralé a ergonomicky nevyhovující technologie,
• problematika zavádění 12hod. směn u rizikových prací.

MUDr. Hlávková jako jedna z autorek představila materiál Ergonomické checklisty a nové metody práce při hodnocení ergonomických rizik, který vydal Státní zdravotní ústav. Tento materiál je určen pro zaměstnavatele a dozorové orgány a slouží k vytipování zdravotních rizik a k nasměrování k příslušným následným nápravným opatřením. Checklisty jsou volně dostupné na internetové stránce SZÚ.

Bc. Pavlína Motyčková z Ministerstva zdravotnictví ČR informovala o novém nařízení vlády, které nahradí nařízení vlády 178/2001 Sb. (nařízení vlády 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, má účinnost pouze do konce roku 2007).  Nové nařízení vlády by mělo být méně komplikované, než to dosavadní. Obsahuje seznam rizikových faktorů, způsob jejich hodnocení a minimální požadavky na ochranu zdraví při práci. Nebudou tam technické údaje, které zbytečně předpis komplikovaly. Zůstává jen to nejnutnější, co si zaměstnavatel žádá.  Například v § 23, 24 a dále se nové nařízení vlády zabývá tím, co se rozumí celkovou fyzickou zátěží, jaké ukazatele tam stanoví jednotlivé hygienické limity pro každý druh činnosti, každý z těchto limitů je jasný a srozumitelný a vše, co je přes tento limit, se stává prací rizikovou. Ruční manipulaci s břemenem najdeme v § 29 – 31, tato část doznala změny oproti předchozímu nařízení vlády změny. To co bylo dříve v přílohách, najdeme v textu (v paragrafech).

Doc. MUDr. Pavel Urban, CSc. ze Státního zdravotního ústavu hovořil o problematice muskuloskeletálních onemocnění jako o nemocech z povolání. Srovnal situaci v ČR a v EU. V České republice počet nemocí klesá, což dokazuje fakt, že v r. 2006 byla hlášena třetina počtu nemocí z povolání hlášeného v r. 1994. Podíl se pohybuje kolem 40 %. Pozvolna narůstá podíl žen - v r. 1994 něco přes 20 %, v roce 1996 se blížil 40 %. Největší podíl nemocí z povolání v souvislosti s muskuloskeletálními onemocněními připadá na Moravskoslezský kraj. Dvě třetiny všech případů muskuloskeletálních nemocí z povolání tvoří syndrom karpálního tunelu. Skoro dvě třetiny případů vznikly v podnicích nad 250 zaměstnanců. Ne z důvodu, že situace ve velkých podnicích by byla horší, než v malých (opak je pravdou), ale ve velkých v podnicích je zabezpečena lepší pracovnělékařská péče, proto je lepší záchyt těchto nemocí. Na rizikových pracovištích v r. 2006 vniklo 45 %, většina (55 %) tedy vznikla na pracovištích, které jako riziková kategorizována nebyla. Což může být způsobeno tím, že se velmi výrazně uplatňuje individuální dispozice nebo také tím, že kategorizace prací nebyla provedena správně. Z toho vyplývá úkol hl. hygienika pro r. 2008 – zkontrolovat, zda byla kategorizace provedena správně na pracovištích, která nebyla kategorizována jako riziková a byl tam výskyt nemocí z povolání.

Co se týká Evropské unie, máme k dispozici údaje  za rok 2005, kdy bylo hlášeno 92 tis. nemocí z povol, z toho 48 tis. způsobily muskuloskeletální poruchy. Na 1. místě stejně jako u nás je syndrom karpálního tunelu. U nás se mnohem častěji vyskytují infekce (svrab), máme více kožních onemocnění, podíl respiračních onemocnění je vyrovnán, méně se v ČR vyskytuje poškození sluchu způsobené hlukem.

MUDr. Sylva Gilbertová ze Zdravotního ústavu Praha se zaměřila ve své přednášce na bolesti zad, které jsou závažným společenským problémem ve většině vyspělých průmyslových zemí. Jsou dávány do souvislosti s civilizačními projevy, zejména s nedostatkem pohybu. Chronické (nejvyšší stupeň – trvají déle než 4 měsíce) bolesti zad chápeme jako dekompenzaci hybného systému. Existují základní skupiny příčin, které vedly k dekompenzaci: 

1. příčiny psychosociální – nespokojenost v práci i mimopracovně,
2. příčiny ergonomické – např. z důvodu asymetricky umístěného monitoru,
3. nedostatečná fyzická zdatnost.

Ke zlepšení situace mohou vést různé intervenční programy. V rámci intervenčních programů má významné místo Škola zad. Hlavní náplní školy zad je pedagogicko-instruktážní činnost, ve které se snažíme  jedince naučit pochopení podstaty bolesti zad a získání motivace podílet se aktivně na udržení dobrého stavu hybného systému. Klademe si za cíl snížit potřeby léků u pacienta, snížit pracovní neschopnost, snížit závislost na odborné zdravotní péči, schopnost vyrovnat se s vlastními problémy. Nemusí dojít k úplnému vymizení bolesti, je důležité, aby jedinec věděl, jak se vyrovnat s problémy. Existují různé typy školy zad, které jsou členěny buď podle diagnóz, tj. bolesti krční páteře, dolních zad, školy pro speciální, nebo pro skupiny obyvatel, např. těhotné ženy, děti, starší lidé. Třetina výuky je věnována k osvojení teoretických znalostí, 2/3 představuje praktická výuka. Škola trvá 1 hod. výuky 6 – 10 cyklů.

SZÚ vydal řadu  plakátů, které se zabývají prevencí bolesti zad u typických zaměstnání– práce vstoje, práce sedavého charakteru (např. u počítače), manipulace s břemeny.

RNDr. Stanislav Malý, Ph.D, ředitel Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, zjistil, že málo lidí ví, co vlastně znamená slovo ergonomie. Položil si otázky, proč si zaměstnavatelé nechávají dělat ergonomické posouzení pracovišť, jaký typ firem má o toto zájem, jaká je vůle řešit problémy tohoto druhu. Většinou si ergonomické posouzení pracoviště nechají udělat firmy, kde je zahraniční vlastník (americký, francouzský, japonský). Dále jsou to firmy chemické, dopravní a montážní. Jedním z důvodů, proč si firmy nechávají zhodnotit pracoviště po ergonomické stránce, může být kritika ze strany inspekce práce, pracovní úraz nebo nemoc z povolání, nebo nátlak ze strany odborové organizace, která dostává stížnosti od zaměstnanců. Převládá žádost o posouzení u pracovišť se zobrazovací jednotkou, velkoplošná pracoviště, velíny.  Firmy často souhlasí s méně nákladným řešením v podobě plánu na několik let dopředu. Někdy však zůstane u posouzení a dále se nic neděje. Nebo například ergonomicky vhodná židle skončí u generálního ředitele a ne u pracovníka, který ji skutečně potřebuje. RNDr. Malý skončil svou přednášku větou „Vůle ergonomických řešení stoupá s velikostí podniku a klesá s českou účastí v podniku.“

Bc. Libuše Bělohlávková, členka Rady vlády pro BOZP, představila soutěž Správná praxe, o jejíž výsledcích jsme vás informovali v tomto článku. Seznámila nás s projekty dvou vítězných podniků, které postupují do evropského kola. Byly to firma Alcoa Fujikura Czech s. r. o., která v soutěži prezentovala svůj ergonomický program a firma Saint-Gobain Orsil s. r. o., jejíž projekt byl zaměřen na bezpečnost řízení vysokozdvižných vozíků. Za zmínku stojí, že 5 a. 6. místo obsadily Psychiatrická léčebna Havlíčkův Brod a Nemocnice Pelhřimov a své projekty zaměřily na předcházení vzniku muskuloskeletálních poruch při ruční manipulaci s pacienty.

Poté následovala diskuse, ve které se otevřel právě problém zdravotních sester při zvedání pacientů, nedostatek zdravotnického personálu, rehabilitačních pracovníků v léčebnách dlouhodobě nemocných atd.

Závěrečné slovo si vzal Prof. MUDr. DrSc. Miroslav Cikrt ze Státního zdravotního ústavu a celou akci zhodnotil. Jednoznačně to bylo užitečné setkání. Za negativní například označil to, že v podnicích často řadu úkolů pracovnělékařské péče vykonávají praktičtí lékaři, nedostatečná je rehabilitace pracovníka, který se vrací do práce po nemoci, po úrazu, špatná kategorizace prací (tam je chyba na straně orgánů ochrany veřejného zdraví), také evropská legislativa není dostatečná.

Za pozitivní označil informovanost - např. Factsheets (vydává Evropská agentura pro BOZP) BOZPinfo.cz, výše zmíněné checklisty,  intervenční programy, do budoucna zákon o úrazovém pojištění, kde by měla být jasně definovaná motivace zaměstnavatele ke zlepšení pracovních podmínek na pracovišti.