Mohou odbory zakázat práci?

Mohou odbory zakázat práci ohrožující bezpečnost? Zákoník práce dosud nevzal odborům mocnou zbraň - možnost zakázat práci v noci a ohrožující bezpečnost.  Údajně ji však odborům vzal Ústavní soud, který to shledal protiprávním. Odbory nejsou státní institucí a nemohou tedy takto zásadně zasahovat do práv podnikatelského subjektu. Nevíte číslo rozhodnutí Ústavního soudu?

Zvláštní oprávnění odborových organizací vykonávat kontrolu nad stavem BOZP patří mezi tradiční oprávnění, která české pracovní právo obsahuje řadu let. Předpokládá se, že právě osoby, které působí v podniku, nejlépe znají stav BOZP a mohou iniciovat příslušné kroky, pokud je situace neuspokojivá nebo dokonce nebezpečná.

Toto oprávnění nezrušil zcela ani Ústavní soud. Nález ÚS Pl. ÚS 83/06 uveřejněný pod číslem 116/2008 Sb. zrušil v § 322 zákoníku práce odst. 2 a 3. Ústavní soud konstatoval, že kontrolu dodržování bezpečnostních předpisů a pravidel lze považovat za součást obhajoby hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců, což je hlavním úkolem odborových organizací. Uvedl, že v oblasti BOZP, která se bezprostředně dotýká života a zdraví zaměstnanců, by měli mít zaměstnanci (a tedy i organizace vystupující jejich jménem) možnost upozornit zaměstnavatele na existující nedostatky, a to i na základě vlastních poznatků a způsobem co nejrychlejším. Ustanovení lze podle něj chápat i jako realizaci práva zaměstnanců na uspokojivé pracovní podmínky ve smyslu čl. 23 Listiny základních práv a svobod. Je proto ve veřejném zájmu a není v rozporu s ústavním pořádkem.

Kdo za odborovou organizaci vykonává toto právo určují stanovy. Často jsou to i vyšší odborové orgány, nejen ty, které působí přímo u zaměstnavatele. Kontrolu je možno vykonávat u všech zaměstnavatelů bez ohledu na to, zda u nich působí odborová organizace nebo ne. Odborová organizace musí toho, kdo za ni v těchto věcech jedná, vybavit tak, aby mohl své oprávnění zaměstnavateli prokázat. Náklady na výkon kontroly hradí stát. Vzhledem k tomu, že Nález ÚS nabyl účinnosti dnem zveřejnění ve Sbírce zákonů, byla tím dnem zrušena ustanovení § 322 odst. 2 a 3 ZP o právu odborů požadovat závazným pokynem na zaměstnavateli odstranění závad v provozu na strojích a zařízeních, při pracovních postupech a v případě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví zaměstnanců zakázat další práci, či zakázat práci přesčas a práci v noci, která by ohrožovala bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců.

Pro úplnost cituji z Pl. ÚS 83/06 (č. 116/2008 Sb.) body 309 a násl.:

Poněkud jiná je však situace týkající se kontroly bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§ 322 odst. 1). Kontrolu dodržování bezpečnostních předpisů a pravidel lze považovat za součást obhajoby hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců, což je hlavním úkolem odborových organizací. V oblasti BOZP, která se bezprostředně dotýká života a zdraví zaměstnanců, by měli mít zaměstnanci (a tedy i organizace vystupující jejich jménem) možnost upozornit zaměstnavatele na existující nedostatky, a to i na základě vlastních poznatků a způsobem co nejrychlejším. Ustanovení § 322 odst. 1 lze chápat i jako realizaci základního práva zaměstnanců na uspokojivé pracovní podmínky ve smyslu čl. 28 Listiny…

Právo kontrolovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci je tedy tradičním právem orgánů zastupujících zaměstnance, jehož jisté kořeny nacházíme už v 1. republice. K jeho určité deformaci dochází v 50. letech minulého století; právní úprava kontroly odborovou organizací souvisela s představou o postupném zániku státu a přechodu jeho funkcí na společenské organizace, zejména na jednotnou odborovou organizaci. Projevem této tendence bylo např. i svěření správy nemocenského pojištění Revolučnímu odborovému hnutí, převzetí usnesení IV. všeodborového sjezdu o postavení závodních výborů základních organizací Revolučního odborového hnutí do právního řádu zákonem č. 37/1959 Sb., o postavení závodních výborů základních organizací Revolučního odborového hnutí, atd. Uvedený trend byl převzat zákonem č. 65/1965 Sb., zákoník práce, a jeho odraz nacházíme v některých aspektech i v zákoně č. 262/2006 Sb., tedy v novém zákoníku práce.

Tyto deformace však nic nemění na tom - jak již bylo uvedeno výše - že právo odborových organizací kontrolovat BOZP je reflexí základního práva zaměstnanců podle čl. 28 Listiny, je ve veřejném zájmu a není v rozporu s ústavním pořádkem. Zrušení i tohoto práva odborových organizací by v podstatě znamenalo popření smyslu jejich existence, jíž je ochrana hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců, která směřuje - mimo jiné - k vytváření uspokojivých pracovních podmínek (čl. 27 odst. 1, čl. 28 Listiny). Odbory by se pak staly po výtce akademickým spolkem, který by roli důstojného partnera zaměstnavatelů a jejich organizací hrát nemohl.

Proto Ústavní soud návrhu na zrušení ustanovení § 322 odst. 1 NZP nevyhověl.