Moderní formy práce

Specifika flexibilních forem práce

Specifika flexibilních forem práce

Michalík & Paleček (2011) uvádí, že při práci z domova dochází k propojení pracovního a soukromého prostředí, což klade vyšší nároky na odpovědnost, kterou musí zaměstnanec přijímat z hlediska strukturování času pro práci a pro soukromý život. Pokud to zaměstnanec dokáže, lze předpokládat, že je zaměstnanec v menším stresu a tedy méně ohrožen z pohledu BOZP. Pokud to však nedokáže, přinese mu to dříve či později problémy, jak z hlediska plnění pracovních úkolů, tak i po stránce vlastního osobního života, resp. vztahů s rodinou (Seiger & Wiese 2009). S prací z domova je spojena také jistá míra sociální izolace, kdy je zaměstnanec vytržen z dění ve své firmě a to nejen z hlediska pracovních vztahů, ale také z hlediska vztahů kolegiálních (Biron & Veldhoven 2016). Výše uvedené může dle Meijmana & Muldera (1998) vést až ke vzniku zdravotních komplikací.

Dle zjištění Birona & Veldhovena (2016) vedou příliš silné kontrolní mechanismy k vyšší zátěži, stresu a demotivaci zaměstnanců pracujících z domova. Při mírnější kontrole jsou naopak teleworkeři soustředěnější, spokojenější a efektivnější, než když pracují v kanceláři. Největší překážkou práce z domova z pohledu zaměstnavatele je kontrola pracovní činnosti zaměstnanců, kteří nepracují v kanceláři. Kvalitně zavedená práce z domova umožňuje firmě získat systémy, jenž vedou k přesnější evidenci dosažených výsledků odvedené práce, než je tomu běžně v kanceláři. Lidé pracující z domova jsou totiž přístupnější vykonávané činnosti evidovat. Práce z domova může přinést úspory nákladů za kancelářské prostory a další režijní náklady a po zavedení efektivního systému také zvýšení produktivity práce. Dále umožňuje výrazně snížit fluktuaci a nemocnost zaměstnanců. Dalším přínosem je ve střednědobém horizontu oblast řízení talentu a dlouhodobá motivace (Martoch, 2012).

Pro pracovníky existuje celá řada výhod. Jedná se především o výrazné úspory výdajů za cestování a času stráveného dojížděním. Mimo to získá větší klid na práci a možnost alespoň částečně pracovat i v době nemoci nebo úrazu. Z hlediska nevýhod je nejtěžší vlastní přechod z práce v kanceláři na práci z domova. U některých lidí vzniká pocit izolace nebo osamělosti. Trvá několik týdnů až měsíců, než si pracovník upraví své pracovní rituály a navykne si na to i jeho rodina. Ta musí plně respektovat, že i když je jejich blízký doma, je "v práci", za kterou je plně zodpovědný. Někteří lidé se obávají ztráty příležitosti k dalšímu kariérnímu růstu. Pokud však budou trvale odvádět kvalitní pracovní výkony, neměl by ani v tom být problém (Martoch, 2012).

Výhody

•   Efektivita. Lepší využití času.
•   Flexibilita. Začátek, přestávky a konec pracovní doby nejsou pevně dány. Možnost rychle reagovat a střídat pracovní režim s nepracovní náplní.
•   Produktivita.
•   Zdravotní stav.
•   Koncentrace. Samostatná práce bez rušivých pohledů a vjemů.
•   Domácí prostředí, pohodlí, pohoda - nižší stres.
•   Možnost lépe skloubit kariéru s rodinou a dětmi.
•   Uvolněný styl oblékání.
•   Dojíždění do práce odpadá.
•   Finanční úspora.

Nevýhody

•   Sebekázeň.
•   Sebekontrola.
•   Plná zodpovědnost během celé pracovní doby.
•   Samostatné řešení pracovních úkolů, situací a problémů bez přímé pomoci okolí.
•   Neustálá motivace.
•   Izolovanost. Omezenější komunikace se spolupracovníky.
•   Stereotyp.
•   Identifikace přesčasové práce/přestávek/odpočinku.