Mají zástupci zaměstnanců právní subjektivitu?

Jaké je právní postavení zástupce zaměstnanců pro oblast BOZP? Má právní subjektivitu?

Nemá, právní subjektivitu mají pouze odborové organizace. Rady zaměstnanců a zástupce pro oblast BOZP jsou pouze zástupci zaměstnanců, kteří jsou voleni v určitém okamžiku určitým kolektivem zaměstnanců. Z toho důvodu mají pouze práva, která nezbytně vyžadují směrnice Evropských společenství, tedy právo na informace (viz ustanovení § 279 zákoníku práce) a právo na konzultace (viz ustanovení § 280 zákoníku práce). K tomu je třeba vzít v úvahu ještě úvodní ustanovení o radě zaměstnanců a zástupci pro oblast BOZP obsažená v ustanoveních § 276 a 267 zákoníku práce. Jejich volba a ustanovování jsou blíže stanoveny v § 281 až § 285 zákoníku práce.
Odborové organizace na rozdíl od rady zaměstnanců a zástupce pro oblast BOZP jsou právnickými osobami a mají právní subjektivitu. Ony totiž vznikají podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, a jsou v podstatě spolek a jako každý jiný spolek jsou ve smyslu občanského zákoníku právnickou osobou. Proto také mohou se zaměstnavatelem jednat s právními důsledky vyplývajícími pro zaměstnance, např. v kolektivních smlouvách sjednávat pro zaměstnance větší právo na dovolenou  nebo sjednávat pro zaměstnance maximální limit přesčasové práce.
Takové pravomoci rada zaměstnanců ani zástupce pro oblast BOZP nemají. Ti pouze zaměstnance zastupují s posláním, aby je zaměstnavatel informoval o zákonem stanovených otázkách a tyto informace pak předávají zaměstnancům nebo aby se zaměstnavatelem z pověření zaměstnanců některé otázky konzultovali. Např. když zástupce pro oblast BOZP bude na podnět zaměstnanců se zaměstnavatelem konzultovat příděl ochranných nápojů, tak to samozřejmě může, ale konečné rozhodnutí komu a jaké nápoje se budou poskytovat záleží na zaměstnavateli. Na rozdíl od zástupce pro oblast BOZP kolektivní smlouva to může udělat vždy.