Má tělocvikář nárok na sportovní výstroj od zaměstnavatele?

Jsme střední škola a řešíme problematiku sportovní obuvi jako ochranné pomůcky pro učitele tělesné výchovy.  V nařízení vlády č. 495/2001 Sb. je uvedeno, že ochrannými prostředky nejsou sportovní výstroj a vybavení. Na konferenci, kterou pořádal Výzkumný ústav bezpečnosti práce, se zase hovořilo o tom, že školy porušují legislativu v oblasti BOZP, když nezajistí učitelům tělesné výchovy sportovní oblečení a obuv. Potřebujeme zjistit, zda lze z rozpočtu školy uhradit sportovní obuv, nebo ne.

Nařízení vlády č. 495/2001 Sb. skutečně uvádí v § 2 e), že ochrannými prostředky nejsou sportovní výstroj a vybavení. V § 1 je současně uvedeno, že pod pojmem "ochranné prostředky" jsou chápány "osobní ochranné pracovní prostředky" (OOPP). Tento termín používá i zákoník práce, viz např. § 104.

Nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tyto prostředky, hovoří o "osobních ochranných prostředcích" (OOP). Ze souvisejících dokumentů, např. harmonizovaných norem, vyplývá, že mezi OOP prostředky pro volný čas a sport patří. OOP je tedy širší pojem, zahrnující OOPP + ochranné prostředky pro sport a volný čas.

Zákoník práce v § 104 odst. (1) uvádí: „Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem (tím je nařízení vlády č. 21/2003 Sb.)“.

Zaměstnavatel tedy vyhodnotí rizika, s nimiž se setkává učitel tělesné výchovy. Výsledek vyhodnocení stanoví, že je potřeba přidělit obuv, která má například protikluzné vlastnosti, zpevňuje nohu, chrání proti mechanickým rizikům, je vhodná do tělocvičny, apod. V takovém případě může v souladu se zákoníkem práce přidělit sportovní obuv, která tyto požadavky splňuje, přičemž se bude jednat o OOPP.

V této souvislosti je však potřeba zmínit, že výklad předpisů může dávat pouze soud. Na uvedenou problematiku mohou být různé názory. Vzhledem k tomu, že konečným výsledkem má být správné zařazení nákladů na nákup těchto výrobků, bylo by rozhodně užitečné konzultovat záležitost s příslušným finančním úřadem.