Které kraje jsou nejvíce postiženy emisemi a hlukem?

Dopravu lze od míst, kde bydlí hodně lidí, odvést o kus dál. Do ovzduší se však škodlivé emise stejně dostanou, to odstraní pouze zavádění ekologičtějších pohonů vozidel. Největším problémem dopravy ve vztahu ke znečišťování ovzduší jsou emise oxidu dusíku, benzenu a dalších organických sloučenin a prašných částic, stejnou měrou i hluk.

Vliv emisí je nejhorší kolem pozemních komunikací. Je to znát i ve statistikách. Například v Moravskoslezském kraji překračují denní koncentrace polétavého prachu někdy i více než čtyřnásobně stanovený limit, který je 50 mikrogramů na metr krychlový. A nejvíc "zaprášeným" místem v kraji bývá Bohumín, ale i jiná města.

Možnosti jsou omezené

V krajích vědí, že s těmito negativními jevy je třeba něco dělat, ale jejich možnosti jsou omezené. "Z hlediska vlivu dopravy na životní prostředí vycházíme především z vlastnictví a odpovědnosti za provozování silnic II. a III. třídy a z odpovědnosti za regionální veřejnou dopravu," říká Dagmar Pacutová z oddělení vztahů k veřejnosti Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Největší dopravní výkony se přitom přenášejí po síti dálnic a silnic I. třídy - k tomu lze připočíst místní komunikace ve vlastnictví obcí, které se nacházejí ve městech a obcích. Podle Pacutové činí zmíněná část dopravní sítě 62 % z její celkové délky, kraj na ni nemá ani přímý vliv, ani přímé nástroje, jak ji ovlivnit.

Podívali jsme se blíže do Moravskoslezského, Plzeňského a Zlínského kraje. Například ve Zlínském kraji loni zpracovali Akční plán snižování hlukové zátěže z dopravy. V Plzeňském kraji dokončili koncepci dopravy, kterou předložili k vyhodnocení zejména z hlediska hodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti.

Moravskoslezský kraj zpracoval několik dokumentů. Akční hlukový plán řeší problematiku hluku na pozemních komunikacích ve vlastnictví kraje, po nichž ročně projede víc než 6 milionů vozidel - nacházejí se přitom v aglomeraci s více než 250 tisíci trvale bydlícími obyvateli. Dále je to Program zlepšení kvality ovzduší a Program snižování emisí, který se problémem zabývá především s ohledem na krajské emisní stropy a kvalitu ovzduší. Všechny jsou zveřejněny na webu Moravskoslezského kraje.

Co je trápí nejvíc

Když se zeptáte občanů v krajích, tak stejně jako jejich zastupitelé jmenují standardní problémy, které se daří jen velmi pomalu řešit. Jako žádoucí opatření jsou jmenovány silniční obchvaty měst a obcí, omezení automobilové dopravy v centrech měst, podpora veřejné dopravy a ekologizace - což je obnova vozového parku. Specificky proti hluku lze uplatnit obnovu vozovek, omezení tranzitní dopravy i ochranu jednotlivých sídel protihlukovými opatřeními.

Ve Zlínském kraji je nedostatek dálnic a rychlostních komunikací, chybějící průtahy hlavních silnic centry obcí a měst. Jak říká vedoucí tiskového odboru Krajského úřadu Zlínského kraje Patrik Kamas, vůbec nejhorší stav je zřejmě na silnici I/55 v Hulíně, který odstraní až zprovoznění dálnice D1 a navazující R 55 do Otrokovic, což má být v roce 2011. Špatná situace je také na průtahu silnice I/49 Zlínem a silnice I/57 Valašským Meziříčím. Tam se stavba obchvatu plánuje, konkrétní termín však zatím nemá. V současné době se podle Kamase připravuje výstavba terminálů v Otrokovicích, snad časem i ve Zlíně. Byla zahájena výstavba obchvatu obce Bánov, plánuje se výstavba obchvatů Lhotsko, Jablůnka, Holešov (JV obchvat), Otrokovice (obchvat JV).

V Plzeňském kraji je kvalita ovzduší celkově dobrá, zhoršená situace je především v krajském městě a některých městech a obcích, kde komunikace procházejí přímo jejich centry. Zatížené je okolí krajského města a Plané, Domažlice, Klatovy, Staňkov, Horšovský Týn a Tachov. Obyvatelé žijící v těchto sídlech s vysokou intenzitou dopravy trpí také silným hlukem. Zlepšit se to může jedině vybudováním obchvatů měst a obcí, jak jsou již navrženy: například obchvat Klatov, Přeštic, Třemešné, Plas a Kralovic na silnici I/27 a jinde. Hlavním problémem je samozřejmě také hluk. "V návrzích existuje mnoho různých úprav a přeložek na silnicích nižších tříd, vše je obsaženo v Zásadách územního rozvoje Plzeňského kraje," říká Jana Filípková, tisková mluvčí Plzeňského kraje.

Moravskoslezský kraj se aktivně podílí na zvýšení atraktivity veřejné dopravy jako jeden z gestorů integrovaného systému dopravy, ale také jako investor dopravní infrastruktury. Tuto roli plní například při přípravě a realizaci terminálu Ostrava-Svinov. Zásadní příspěvek z hlediska moderní dopravní infrastruktury tvoří například krajem chystaný jihozápadní obchvat Opavy, rekonstrukce ulice Českobratrské v Ostravě apod.

"Prováděná opatření můžeme rozdělit na tzv. měkká a tvrdá," říká Dagmar Pacutová z Moravskoslezského kraje. "V loňském roce jsme například přímou subvencí ve výši 25 milionů korun zvýšili čištění silniční sítě (včetně státních silnic I. třídy) ve městech, a to na šestinásobek standardu stanoveného zákonem o pozemních komunikacích. V období od 15. 5. do 15. 10. se nám pravidelným čtrnáctidenním čištěním silnic podařilo přispět k omezení plošného zdroje sekundárního prachu z komunikací vířeného dopravou, který se významně podílí na imisním zatížení PM10 v našem kraji."

Podle názoru krajů by však tlak na snížení emisí neměl být pouze otázkou odbornou či záležitostí veřejné správy, ale záležitostí celospolečenskou. Jedna věc jsou organizační opatření samosprávy, veřejné investice do dopravní infrastruktury. Lze je však snížit i účelnými legislativními či daňovými nástroji, podporou zavádění technologií elektromobilů, plynných paliv, jako jsou LPG, CNG i limitů technické způsobilosti individuálního vozového parku.

ZDROJ: Emise a hluk: Kde je v krajích nejhůř?. In EnviWeb [online]. Brno: Enviweb, 2009 [cit. 30-03-2009]. Dostupný z WWW: <http://www.enviweb.cz/?env=hluk_archiv_hfdgg/Emise_a_hluk_Kde_je_v_krajich_nejhur.html>.