Kouření v pracovním prostředí aneb kam míří společnost…nejen ta naše

V USA jako důsledek prudce se zvyšujících výdajů na zdravotní péči zavádí někteří zaměstnavatelé tzv. komplexní programy propagace zdraví – programy wellness. Tyto programy slouží především k prevenci zdravých zaměstnanců a zároveň doporučení zaměstnancům, jejichž častá onemocnění jsou důsledkem vysokých nákladů na léčbu. Jedny z nejznamenitějších  programů wellness obsahují části jako stop kouření, fitness, preventivní měření tlaku, váhy a cholesterolu aj.. Zmíněné programy se v podstatě zaměřují na zlepšení životního stylu. Zaměstnavatelé si však kladou jednu otázku vzhledem ke zdraví jejich zaměstnanců : Lze předcházet onemocnění zaměstnanců opatřením, které ovlivní i jejich osobní život ? Našinec okamžitě odpoví, že takový nesmysl ještě neslyšel. Nicméně podívejme se na příklad z pragmatických Spojených států. 

Společnost Weyco, Inc., která se zabývá podporou v době léčby, věří, že to možné je.
V únoru tohoto roku ukončila pracovní poměr se 4 zaměstnanci, kteří odmítli přestat kouřit, jak v pracovní době, tak i mimopracovní dobu, což společnost Weyco, Inc. ustanovila jako povinnost. Mj. začala počátkem roku s náhodným testování na přítomnost nikotinu v těle a oznámila, že pokud bude zjištěna přítomnost této látky v těle, dotyčný dostane okamžitě výpověď. Samozřejmě, že společnost Weyco, Inc. je jen jednou z prvních vlaštovek a jistě bude dlouho trvat, než se k tomuto kroku odváží i ostatní firmy. Jednání společnosti Weyco, Inc. vyvolává spoustu oprávněných otázek o způsobu života mimo pracovní dobu. Pokud však jde otázku kouření, většina Američanů podporuje opatření, které společnost Weyco, Inc. zavedla, šetří totiž peníze. Existuje i další příklad. Ve státě Massachusetts mají policisté zakázáno kouřit ve službě i doma .

Podívejme se nyní blíže na kuřáckou politiku v USA. Fakta pocházejí z faktografického článku Americké asociace péče o plíce.

1. Pracoviště v USA podléhají trendu vytvoření nekuřáckého prostředí poskytnutím klimatizací, které chrání zaměstnance od životu nebezpečného pasivního kouření.  95% Američanů (kuřáků i nekuřáků) si myslí, že zaměstnavatelé by měli buď na pracovištích kouření zakázat úplně, nebo zavést oddělené klimatizované místnosti.
2. Zaměstnavatel má právo kouření na pracovišti zcela zakázat popř. zavést opatření. Výjimky mohou nastat v případě kolektivní dohody s odborovými organizacemi.
3. Zaměstnanec-kuřák stojí zaměstnavatele v průměru 1,000$ ročně v přímých nebo nepřímých výdajích za zdravotní péčí, srovnání se zaměstnancem – nekuřákem.
4. Zaměstnavatel je nucen platit za zaměstnance-kuřáka vyšší zdravotní pojištění. Pro toto kritérium si však společnosti nevedou žádné statistiky. 
5. Vedlejší výdaje za zaměstnance-kuřáka zahrnují : špatnou docházku, sníženou produktivitu práce a dřívější odchod do důchodu vzhledem k souvisejícím nemocem.
6. Pracovníci jsou díky nemocem, které jim způsobilo pasivní kouření, odměněni nemocenskými dávkami. Následná podpora v nezaměstnanosti není výjimkou.
7. Kouř z tabáku je hlavní zdroj znečištění ovzduší v budovách resp. v prostorách pracoviště a byl zařazen mezi karcinogeny sk. A Americkou agenturou ochrany životního prostředí. Obsahuje přes 4 000 životu nebezpečných chemických látek.
8. Ročně zemře v USA v důsledku kouření 440 000 lidí, 3 000 v důsledku pasivního kouření (rakovina plic). Pasivní kouření navíc způsobuje podráždění plic u dospělých, dýchací problémy u dětí a v neposlední řadě 35 000 tisíc lidí ročně postihnou srdeční choroby
9. Případová studie shledala, že lidé, kteří jsou vystaveni  pasivnímu kouření, mají o 17 % větší náchylnost k rozvinutí rakoviny plic, než ti, kteří nejsou.
10. Nedobrovolné kouření má někdy i nezhoubné, ale vážné důsledky : pálení očí a nosu, nevolnost, bolesti hlavy
11.  Ve 49 státech USA je kouření zakázáno na veřejných místech, ve 45 z nich je kouření zakázáno ve vládních institucích, 25 jich zavedlo toto omezení do soukromého sektoru.
12. V roce 1997 vešlo v platnost nařízení prezidenta Billa Clintona o nekuřáckých federálních budovách.
13. Skoro 70% zaměstnanců pracuje od roku 1999 pod taktovkou nekuřácké politiky
14. Protikuřácká opatření způsobí okamžité resp. rapidní zlepšení zdraví zaměstnanců. Příkladem může být další případová studie, která během půl roku shledala 40 % pokles výskytu infarktů po zavedení nekuřácké politiky na pracovištích.
15. Zákaz kouření v budovách nemělo negativní důsledky na ekonomiku. Přijetí nekuřáckého zákona na Floridě 1.7. 2003 nemělo žádný dopad na tržby hotelů, restaurací a dalších turistických objektů.
16. V Delaware se po přijetí nekuřáckého zákona zvýšil počet licencí na provoz restaurací a výčepů
17. V New Yorku stouply tržby restaurací a barů o 8,7 %, snížila se nezaměstnanost.

Tyto údaje jednoznačně prosazují úplný zákaz kouření na všech veřejných prostranstvích, v restauracích, barech a dalších místech. Podívejme se však na věc z pohledu druhé strany.  Některé z výše uvedených fakt pochází z Americké agentury ochrany  životního prostředí (EPA). V roce 1992 tato organizace zveřejnila výsledky studie o tabákovém kouři v prostředí a jeho vlivu na zdraví nekuřáků resp. vlivu pasivního kouření na zdraví a začlenila kouř v prostředí do skupiny A karcinogenů, který způsobuje u nekuřáků závažné choroby, vedoucí k úmrtí ( viz. bod č. 8 v horní části textu). Zdálo by se, skvělý důvod k zavedení absolutního nekuřáckého prostředí. Tabákový průmysl však dostal po zveřejnění této studie organizaci EPA před soud s tvrzením, že záměrně používala pouze data, která se jí hodila a záměrně tím překrucovala výsledky ve svůj prospěch. Soud dal tabákovému průmyslu zčásti za pravdu. Hodnotící report Výzkumné služby Kongresu, o který se opíral soud, totiž předložil důkazy o pochybení organizace EPA. Stěžejními body obžaloby odpůrců studie bylo:

1. EPA zveřejnila výsledky, aniž by studie byla dokončena.
2. Ze skupiny 30 menších studií, které běžely současně s výzkumem EPA, pouze 6 zaznamenalo neurčitý vliv pasivního kouření na zdraví, zbytek nezaznamenal žádný efekt.
3. Ze skupiny 3 velkých studií, které běžely taktéž současně, používala EPA data z Fonthamovy studie. Ukázalo se, že ani ta nebyla v té době dokončená.

Cílem tohoto článku není obhajoba kouření, pouze předložení faktů k posouzení.

Podívejme se nyní do českého prostředí na problematiku kouření na pracovištích. V prvé řadě na zákon, který omezuje kouření.

Zákon 1989/37 Sb. ve znění …320/2002 zakazuje v § 4 (1f) kouřit:

1. v prostředcích osobní železniční dopravy s výjimkou vyhrazených vozů a v prostředcích ostatní vnitrostátní hromadné dopravy osob a v uzavřených prostorách souvisejících s touto dopravou určených pro cestující,
2. při práci, jestliže v důsledku kouření může dojít k bezprostřednímu ohrožení života, zdraví nebo majetku,
3. na schůzích, poradách a jednáních konaných v uzavřených prostorách,
4. v pracovních místnostech, kde účinkům kouření jsou vystaveni nekuřáci,
5. ve zdravotnických zařízeních, ve školách, v kulturních a uzavřených sportovních zařízeních s výjimkou prostor pro kouření vyhrazených,
6. v prostorách zařízení společného stravování s výjimkou těch, které jsou vyhrazené pro kuřáky; tam, kde není stavebně oddělená jídelna pro kuřáky, zakazuje se kouřit v době určené pro podávání snídaní, obědů a večeří,      

V České republice je úplný zákaz kouření zhruba na 16% pracovišť, 23% podíl mají pracoviště, kde musí kuřáci využívat speciální místnosti určené ke kouření, a skoro na pětině pracovišť musí kuřáci využívat prostory mimo budovu (dle Státního zdravotního ústavu).

Budoucnost úplného zákazu kouření na pracovištích v ČR (tj. i v restauracích) je velmi mlhavá, jelikož se ve Sněmovně těší jen velmi malé podpoře. Senát například zamítl tzv. „protikuřácký zákon“ schválený Sněmovnou, který zakazuje kouření ve školách, v kinech a divadlech, sportovních halách,,v budovách státních úřadů, na nástupištích a dalších veřejných prostranstvích. Nicméně, v kinech a divadlech mohou lidé kouřit na místech k tomu určených.
Návrh se tak vrací do Sněmovny, která může Senát přehlasovat, pokud zvedne ruku 101 poslanců dolní komory Parlamentu.

Otázkou k zamyšlení na závěr zůstává : Myslíte si, že v České republice by se uplatnila na pracovištích metoda společnosti Weyco, Inc. „Přestaň kouřit, nebo potáhneš!“ ? Vyjádřit se můžete v diskusi pod článkem.

Zdroje :

http://www.weyco.com - stránky společnosti Weyco, Inc.
http://www.forces.org/evidence/files/crs11-95.htm - zpráva Výzkumné služby kongresu
http://www.davehitt.com/facts/epa.html - fakta o výsledcích zprávy Výzkumné služby kongresu
http://www.epa.gov/smokefree/pubs/etsbro.html dokument organizace EPA o důsledcích pasivního kouření
http://www.lungusa.org/site/pp.asp?c=dvLUK9O0E&b=36000 – protikuřácká politika v USA
http://www.lungusa.org/site/pp.asp?c=dvLUK9O0E&b=33347 - statistická data úmrtnosti v důsledku