Článek, který vznikl jako odpověď na dotaz ohledně koordinátora jeřábů, objasňuje problematiku koordinace jeřábů na staveništi. Autor se také zamýšlí nad tím, jak se všeobecná ustanovení týkající se BOZP v právních předpisech dají používat při dodržování bezpečnosti na stavbách.
Dotaz: Obracím se na Vás se žádostí o objasnění právní závaznosti normy ČSN ISO 12 480-3 Jeřáby Bezpečné používání Část 3 Věžové jeřáby pro stavebního dodavatele. Konkrétně mi jde o jmenování pracovníka koordinátorem jeřábů dle kap. 5.9.1-2 předmětné normy a vymahatelnost tohoto požadavku ze strany oblastního inspektorátu práce apod. V konkrétním případě jde o staveniště se čtyřmi věžovými jeřáby, kde je předpoklad souběhu prací i křížení drah. Podle uvedené normy, kap. 5.9.1 "Koordinátor jeřábů má koordinovat činnost věžových jeřábů na pracovištích, kde je více než jen jeden jeřáb, aby se zabránilo kolizím jeřábů, částí jeřábů a/nebo břemen." Pokud tento požadavek obecně závazný není, může ho pro stavebního dodavatele učinit koordinátor BOZP ve smyslu z. č. 309/2006 Sb., pokud požadavek na tohoto koordinátora uvede v plánu BOZP? Nutno poznamenat, že tím stavebnímu dodavateli vznikají nepřímé náklady ve výši stovek tisíc Kč.
Na uvedenou otázku se pokusím odpovědět trochu komplexně, i když asi neexistuje jednoznačná odpověď a jiní specialisté mohou mít na uvedený problém jiný názor.
Z hlediska práva lze začít konstatováním, které je uvedeno v čl. 4 Ústavní listiny práv a svobod č. 2/1993 Sb., kde se uvádí v odst 1: Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.
Pro aplikaci ČSN pak lze, v souladu s opakovaným názorem soudů, uvést, že jedním ze zákonů, který toto řeší je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předisů. Ten v § 102 stanoví povinnost zaměstnavateli vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.
Co se rozumí ostatním předpisem k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci upřesňuje § 349 odst. 1 zákoníku práce: "Právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými přípravky a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví."
V tomto posledním ustanovení bych upozornil na poslední zvýrazněný text. Z něho totiž vychází, že ne každé ustanovení ČSN je závazným požadavkem. Podívám-li se na problematiku jeřábů, tak závazným ustanovením určitě bude požadavek na to, aby byl pro jeřáby zpracován Systém bezpečné práce. Požadavek ČSN ISO 12 480-3 Jeřáby Bezpečné používání Část 3 Věžové jeřáby pro stavebního dodavatele na koordinátora jeřábů jednak není formulován v ČSN jako povinnost a zároveň bych tento požadavek vnímal spíše jako kvalifikační požadavek, nikoliv bezpečnostní. Tím však netvrdím, že požadavek na koordinátora v ČSN je nadbytečný. Máme zde totiž druhý zákon, který má vazbu na uvedenou problematiku. Tím je zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP při práci, ve znění pozdějších předpisů. Ten v ustanovení § 5 ukládá následující povinnost zaměstnavateli: "Zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci
d) nebyli ohroženi dopravou na pracovištích."
Opět uvedu opakovaná stanoviska soudů, která uvádějí, že zaměstnavatelé mají v oblasti bezpečnosti práce tzv. objektivní zodpovědnost. Této odpovědnosti se nemohou zprostit např. odkazem na skutečnost, že jediným porušením je pochybení zaměstnance. Tím chci naznačit, že požadavek (postup) uvedený v ČSN je jedním z možných postupů, jak zaměstnavatel může „ponížit“ svoji zodpovědnost, resp. jak naplnit požadavek zákona č. 309/2006 Sb.
Po právnickém rozboru bych se pokusil nastínit několik možných situací, které při provozu věžových jeřábů na staveništích mohou nastat:
a) Všechny jeřáby jsou ve vlastnictví případně v pronájmu jednoho zaměstnavatele. V těchto případech se domnívám, že je zcela na tomto zaměstnavateli, aby např. v Systému bezpečné práce s jeřáby řešil otázku koordinace jejich činností.
b) Každý z jeřábů má jiného provozovatele a ten má zpracovaný vlastní Systém bezpečné práce s jeřáby. Zde se dostáváme do právní roviny, kdy z provozu každého jeřábu vznikají rizika, o kterých by se účastníci výstavby měli vzájemně písemně informovat a svoji činnost koordinovat, organizovat a provádět, jak uvádí jako povinnost zákoník práce v ustanoveních § 101 odst. 3 a odst. 4.
V souladu s ustanovením zákona č. 309/2006 Sb. § 12 a 13 se za zaměstnavatele považuje i OSVČ apod.
c) Nejčastější situace s více jeřáby na jednom staveništi bude s největší pravděpodobností na stavbách, kde bude určen v souladu s ustanovením § 14 odst. 1 zadavatelem stavby koordinátor BOZP na staveništi. Protože legislativně platí, že pokud jedna problematika je řešena dvěma předpisy, použije se ten, který je speciálním předpisem. V našem případě je zákoník práce obecným předpisem a část 3. z. č. 309/2006 Sb. je tím speciálním předpisem. A jak je tato problematika řešena tímto speciálním předpisem? Zákon č. 309/2006 Sb. v § 18 odst. 2 uvádí: Koordinátor je při realizaci stavby povinen
a) bez zbytečného odkladu
1. informovat všechny dotčené zhotovitele stavby o bezpečnostních a zdravotních rizicích, která vznikla na staveništi během postupu prací,
b) provádět další činnosti stanovené prováděcím právním předpisem.
Prováděcím právním předpisem je pak nařízení vlády č. 591/2006 Sb. To ukládá koordinátorovi ve fázi realizace v § 8 odst. 1 následující povinnost: Koordinátor během realizace stavby
a) koordinuje spolupráci zhotovitelů nebo osob jimi pověřených při přijímání opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se zřetelem na povahu stavby a na všeobecné zásady prevence rizik a činnosti prováděné na staveništi současně popřípadě v těsné návaznosti, s cílem chránit zdraví fyzických osob, zabraňovat pracovním úrazům a předcházet vzniku nemocí z povolání.
Řešení koordinace činnosti jeřábů na staveništi by mělo být ideálně obsahem plánu BOZP. Pokud tomu tak nebude, je povinností zhotovitelů na staveništi spolupracovat s koordinátorem pro realizaci při tvorbě, resp. úpravách plánu BOZP, jak uvádí z. č. 309/2006 Sb. v § 16 písm. b), které uvádí:
Zhotovitel stavby je povinen
a) nejpozději do 8 dnů před zahájením prací na staveništi doložit, že informoval koordinátora o rizicích vznikajících při pracovních nebo technologických postupech, které zvolil,
b) poskytovat koordinátorovi součinnost potřebnou pro plnění jeho úkolů po celou dobu svého zapojení do přípravy a realizace stavby, zejména mu včas předávat informace a podklady potřebné pro zhotovení plánu a jeho změny, brát v úvahu podněty a pokyny koordinátora, zúčastňovat se zpracování plánu, tento plán dodržovat, zúčastňovat se kontrolních dnů a postupovat podle dohodnutých opatření, a to v rozsahu, způsobem a ve lhůtách uvedených v plánu.
Závěrem k činnosti koordinátorů BOZP na staveništi musím s politováním konstatovat, že nejsou připravováni a ani schopni konkrétně řešit jednotlivé postupy v plánech BOZP na staveništi a uchylují se k prostému opisování, kopírování a citování jednotlivých ustanovení zejména NV č. 591/2006 Sb. I při vlastní činnosti při realizaci stavby opomíjejí své výše uvedené povinnosti a soustředí se pouze na kontrolní činnost. Z hlediska problematiky provozu jeřábů se spokojují s konstatováním, že zhotovitel bude postupovat v souladu se Systémem bezpečné práce s jeřáby, aniž by se s tímto dokumentem seznámili a následně jeho obsah dále využili k naplnění výše uvedených povinností.
Pokud v kvalitně zpracovaném plánu BOZP na staveništi, který bude spolu s projektovou dokumentací součástí zadávací dokumentace pro výběr zhotovitele, bude požadováno ustanovení koordinátora jeřábů, potom se bude jednat o předem známý požadavek, na který měl zhotovitel reagovat při výpočtu nabídkové ceny, a dodavatelům nevzniknou nepřímé náklady.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.
Komentáře
Kompetence koordinátora jeřábů