Komplexní programy propagace zdraví produkují zdravější zaměstnance a zvyšují konečný zisk podniku

Zatímco mnoho společností zaměřilo svůj management bezpečnosti práce na bezpečnosti založené na chování, či na projektu SixSigma, propagace zdraví byla v tichosti potlačována do pozadí.

Některé společnosti však začaly podporovat zdraví již před desetiletím. Program začal vyzváním zaměstnanců ke kompletnímu zhodnocení jejich zdravotních rizik a poté se dále rozvíjel. Shromážděním potřebných informací se pokračovalo směrem k zaměření na prevenci, pro kterou byly zmíněné informace určující. Bezpečnost práce však byla zahrnuta do procesu již od prvopočátku, jelikož si společnost uvědomila, že má smysl, aby všichni v podniku společně usilovali stejný cíl – zdravější zaměstnance.
  
Rozmach propagace zdraví

Propagaci zdraví – můžeme nazývat wellness, program managementu nemocí nebo dokonce zdravotní či výrobní iniciativy – odstartovaly společnosti zhruba před třemi lety. Důvod pro tento krok byl růst dostupnosti spolehlivých dat, které se zaměřují na produktivitu a finanční úspory. Avšak největším motorem těchto programů jsou prudce rostoucí náklady na zdravotní péči. Poptávka po programech wellness pochází od lidí, kterých se úzce týká cena zdravotní péče resp. četnost využívání lékařských služeb, ke kterým je přivede nejen výskyt nemocí a nehod, ale i způsob jejich života. Můžeme mluvit např. o kouření, obezitě, špatné výživě, nedostatku fyzické aktivity a v neposlední řadě o nepřiměřených dávkách alkoholu jako o častých příčinách smrti. Proto zaměstnavatelé pochopili, že je lepší vložit finance do prevence zdraví a také došlo k zásadní redukci výdajů za zdravotní péči.

Prevence jde naproti propagaci

Ve chvíli, kdy podnik obrátí pozornost na propagaci zdraví, jedna z prvních otázek, kterou řeší, je integrace programu wellness a  programů bezpečnosti práce. Propagace zdraví se vyvíjí z lékařské iniciativy, aby se později stala vhodnou obchodní příležitostí, posléze závazným pravidlem podnikání.

Úspora nákladu není jedinou odměnou

Prosté citování nákladů na zdravotní péči zde stojí jako jediná příčina tohoto trendu a je samozřejmě hybnou silou programu wellness, avšak zaměstnavatelé vidí i jinou hodnotu věci. Tento proces začali závodní (zaměstnanečtí) lékaři, kteří věřili, že integrace programu přinese podniku významný pokrok.  Význam přesahuje i vliv na výdaje a produktivitu – dostává se i do oblasti sociální odpovědnosti a dalších, neméně důležitých oblastí.
 

Managing zdraví a zlepšování produktivity

1. Ukázat propojení mezi zdravím a produktivitou -  nová oblast studie a výzkumu.
2. Rozšířit definici produktivity – ve vzrůstající ekonomice služeb, již není produktivita snadno spočitatelnou věcičkou. Např. zaměstnavatelé si dobře uvědomili „hraní kina“ u svých zaměstnanců, (tj. je vidět, že pracují, ale myšlenkami jsou někde na prázdninách), a jaký to má dopad na produktivitu.
3. Reflexe aktuálních organizačních výdajů – kompensace, pracovní neschopnost, výdaje na léčení, vztahy v zaměstnání, lidské zdroje, nábor nových zaměstnanců a školení, management nemocí, management docházky určují finanční plán jednotlivých rozpočtových oddělení a funkcí.
4. Seznámit se s normami a s nejlepšími postupy.
5. Určit podmínky zdraví a produktivity, které nejvíce ovlivňují konečný zisk podniku. Zjistit, kde je podnik nejvíce zranitelný. Vést vyšetřování pomocí existujících databází : zdravotních pojistných událostí, záznamů absencí, zkušenosti s pracovní neschopností, průzkumy postojů zaměstnanců a další. Dále je zkombinovat se mzdami a dávkami. Výsledkem je stanovení potenciální ztráty produktivity vycházející z rizik a specifických nemocí.
6. Zavázat se ke spolupráci – prolomit bariéry mezi odděleními a funkcemi.
7. Implementovat řešení – důležité je neomezovat se při řešení problému použitím programu  propagace zdraví v dalších odděleních. Podporovat spolupráci mezi programy v různých odděleních, které by spolu mohly účinně fungovat.
8. Měřit, měřit, měřit – zavést efektivní měření a monitorování systémů, které dokumentují výsledky programu. Výsledná data nejen podpoří úsilí, ale pomohou i k potenciálnímu budoucímu „doladění“.

Jak daleko dojdeme, když míříme příliš daleko ?

Když cena za zdravotní péči prudce stoupla, mnoho společností se začalo zajímat o oblast propagace zdraví, která by pomohla snížit jejich výdaje. Jedny z nejkvalitnějších programů propagace zdraví zahrnovaly také např. stop kouření, cvičení a fitness, měření krevního tlaku, váhy, stresu či cholesterolu a nutriční programy. Může však společnost zasahovat do životního stylu pracovníku v jejich volném čase ? Společnost Weyco, Inc. propustila 4 zaměstnance, kteří odmítli skoncovat se zlozvykem zvaným kouření. Testy na přítomnost nikotinu v těle začala provádět již začátkem roku a předem upozornila své zaměstnance, že pokud bude jejich test pozitivní, bude s nimi okamžitě ukončen pracovní poměr.

Samozřejmě toto opatření vyvolalo mnoho rozporuplných názorů, na jedné straně respondenti průzkumu poukazovali za zcela nemožné, aby zaměstnavatel vyhodil zaměstnance, který si může dělat se svým volným časem, co uzná za vhodné (80%), na druhé straně zbytek respondentů z několika málo společností uvažoval o zavedení stejného opatření, jako společnost Weyco Inc.

Faktor stravy

Jakkoli agresivní postoj zaujmou společnosti směrem k zákazu kouření,nic to nemění na tom, že budou postaveni před další otázky zdraví a jedna z nich je obezita.  Lidé teprve začínají chápat vztah mezi přejídáním, obezitou, nemocí a pracovní neschopností. Možná nevidí spojitost např. mezi cukrovkou, problémy s koleny a tělesnou hmotností. Váha je tudíž dalším problémem mnoha Američanů. Dvě třetiny z nich mají nadváhu resp. jsou obézní. 

Hledání rovnováhy

Zatímco postoje se mění, odborníci BOZP musí jít cestou propagace zdraví pomocí programu wellness a při tom zvažují práva zaměstnance na svobodnou volbu.

K udržení jejich zájmu je však nutné použít stimuly, pozitiva a nabídnout mnoho možností.

Příkladem by mohla být společnost nabízející ve své pracovní politice odtučňovací program, který je zdarma a v rámci pracovní doby. Pokud by však zaměstnanec stále dával přednost akcím pořádaným v blízkosti svého bydliště, měla by společnost podporovat onoho zaměstnance na stejné úrovni. Nebo pokud je pracoviště situováno do lesoparku, kde jsou travnaté plochy, či pěší stezky, společnost by mohla v době oběda sečíst a oznámit počet spálených kalorií na jednu míli, kterých se zaměstnanec zbaví, pokud  po obědě ujde určený počet mílí. Takže ačkoli zaměstnanci mají právo zvolit si svůj styl života, dokonce i když  nejsou zdravotně v pořádku, zaměstnavatel ponese více než kdykoli předtím finanční důsledky těchto nešťastných voleb jejich životního stylu.

Integrace do pracovního procesu

Samozřejmě, že firma nemá žádnou povinnost zavádět programy wellness do jejich pracovního procesu, jelikož záleží na kultuře firmy, zda tyto programy akceptuje. Je zde však několik logických oblasti, v nichž mohou wellness programy a bezpečnost práce působit společně. Uveďme si příklad těžkého pijana (tj. člověka s vysokou spotřebou alkoholu). Na jedné straně s sebou každé ráno přináší „svou“ kocovinu, kterou potenciálně ohrožuje své spolupracovníky resp. okolí a na druhé straně jeho životní styl vede k jasnému (trvalému)  poškození vnitřních orgánů. Existuje mnoho dalších příkladů.Výzvou je nalezení finálního programu, který bude fungovat. V současné době existuje mnoho beta-programů, které však v této oblasti mnoho nedokázaly. Nelze se však vracet zpět. Toto je evoluční proces.

Závěr

Také tradiční podniky pochopily, že zajištění bezpeční zdraví pro zaměstnance ovlivňuje jejich produktivitu, a proto do svých bezpečnostních programů začaly postupně zahrnovat mimopracovní záležitosti a závazně propagovat programy zdraví.

Z angličtiny pro VÚBP přeložil Jan Černý.

ZDROJ:
Gaspers,Karen. Prescription For A Healthy Workforce : comprehensive wellness programs are creating healthier workers and improving bottom lines. / Lékařský předpis pro zdravé zaměstnance : komplexní programy propagace zdraví produkují zdravější zaměstnance a zvyšují konečný zisk podniku. Safety+Health, Vol. 171., No. 6, 2005, s. 28-33. Přeloženo z angličtiny.