Kategorie nouzových situací

Jevy, které jsou přirozeným projevem planetárního systému Země, i jevy vyvolané činnostmi lidí mají často z pohledu člověka a lidské společnosti škodlivá působení, tj. negativní působení na životy a zdraví lidí, na majetek, životní prostředí, lidskou společnost i stát. Tyto jevy dále označujeme pojmem „pohroma" a jejich škodlivá působení pojmem „dopad".

Nadšení, které ve vyspělých zemích panovalo v polovině minulého století, kdy se věřilo, že se blíží doba, kdy lidstvo bude ovládat pohromy (vítr, déšť, zemětřesení aj.), bylo postupně nahrazeno úctou k planetárnímu systému Země.

Do jednání lidstva se prosadil pragmatický přístup založený na hodnocení věrohodných dat a lidstvo si uvědomilo, že jeho znalosti a schopnosti jsou:

• malé k tomu, aby zabránily vzniku pohrom, které jsou projevem vývoje planetárního systému Země,
• přiměřené k tomu, aby zmírnily dopady pohrom, které jsou projevem vývoje planetárního systému Země,
• dostatečné k tomu, aby zabránily vzniku pohrom, které jsou spojeny s činnostmi člověka a s vývojem lidské společnosti.

Ze současných znalostí a zkušeností vyplývá, že dopadům lze bud' zabránit nebo je lze zmírnit. Zabránit jim můžeme jen tím, že zabráníme vzniku pohrom, které je vyvolávají nebo zabráníme jejich příčinám, například zpevněním podloží pod objektem zabráníme ztekucení podloží při zemětřesení, sesuvu svahů, zvýšení hladiny podzemní vody apod.

Charakteristika pohrom

Pohromy (přírodní, technologické, sociální a společenské) i krize jsou jevy nevyhnutelné, protože souvisejí s vývojem. Pohromy dle původu dělíme na:

1. přírodní pohromy (laviny, horké vlhké letní dny, sucho, povodně a přílivové vlny, zemětřesení, sopečné erupce, sesuvy svahů, řícení skal, lesní požáry, vichřice, tornáda, nadměrné srážky dešťové či sněhové, výstupy plynů na zemský povrch),
2. technologické pohromy (v chemickém a jiném průmyslu, indukovaná zemětřesení jako důlní otřesy, otřesy spojené s přehradami, přemisťováním hmot na zemském povrchu či v jeho blízkosti, odstřely aj., havárie při přepravě a skladování chemikálií, při dopravě, radiační havárie) a velká znečištění životního prostředí,
3. pohromy, které mají dopady na lidskou společnost tím, že narušují rovnováhu:

• v životním prostředí (šíření poruch flóry „epifytie" a fauny „epizootie"),
• v lidské populaci (epidemie),
• ve společnosti (ekonomika, defekty v územní a společenské infrastruktuře, včetně informačních technologií, komunikace, veřejná bezpečnost a veřejný pořádek, ozbrojené konflikty, válka, kriminalita, terorismus aj.).

Klasifikace nouzových situací

Při výskytu pohromy dochází ke vzniku řetězců nežádoucích jevů (dopadů) externího a interního charakteru, primárních a sekundárních, které působí v různé intenzitě a v různých časových okamžicích. Tím vzniká pro člověka v postiženém místě nouzová situace, tj. narušení normálního života člověka a popř. i části společnosti. Kritická situace (krize) je pak taková nouzová situace, při které jsou ohroženy prioritní hodnoty, zájmy nebo cíle státu.

V závislosti na době trvání, intenzitě působení, velikosti zasažené oblasti a množství zasažených lidí, se nouzové situace třídí do kategorií takto:

• 0: zanedbatelné z hlediska života občana,  
• 1: nedůležité z hlediska občana,
• 2: důležité z hlediska občana,
• 3: závažné z hlediska společnosti,
• 4: velmi závažné z hlediska společnosti,
• 5: ohrožující existenci či podstatu společnosti.

Příklady klasifikace a charakteristiky situací

A. Zemětřesení:

• kategorie 0 — nouzová situace vyvolaná intenzitami zemětřesení 1 — 2° MSK-64,
• kategorie 1 — nouzová situace vyvolaná intenzitami zemětřesení 3 — 4° MSK-64,
• kategorie 2 — nouzová situace vyvolaná intenzitami zemětřesení 5° MSK-64 v určitém území s ojedinělými místy s intenzitou 6° MSK-64,
• kategorie 3 — nouzová situace vyvolaná intenzitami zemětřesení 6° MSK-64 v určitém území s ojedinělými místy s intenzitou 6.5° MSK-64,
• kategorie 4 — nouzová situace vyvolaná intenzitami zemětřesení 7 — 7.5° MSK-64 v určitém území,
• kategorie 5 — nouzová situace vyvolaná intenzitami zemětřesení 8° MSK-64 a vyšších v určitém území.

B. Povodeň:

• kategorie 0 — nouzová situace vyvolaná intenzivními dešťovými srážkami trvajícími do 5 minut,
• kategorie 1 — nouzová situace vyvolaná intenzivními dešťovými srážkami trvajícími 5 — 10 minut,
• kategorie 2 — nouzová situace vyvolaná intenzivními dešťovými srážkami trvajícími 10 — 30 minut,
• kategorie 3 — nouzová situace vyvolaná intenzivními dešťovými srážkami trvajícími 1 — 5 hodin v určitém území,
• kategorie 4 — nouzová situace vyvolaná intenzivními dešťovými srážkami trvajícími půl dne až den v určitém území,
• kategorie 5 — nouzová situace vyvolaná intenzivními dešťovými srážkami trvajícími více než den v určitém území a popřípadě kratšími a opakujícími se v několika vlnách jdoucích těsně po sobě.

C. Technologická havárie:

• kategorie 0 — nouzová situace vyvolaná únikem rizikových látek v důsledku netěsnosti do připravených nádob, které odizolují rizikovou látku od lidí a životního prostředí,
• kategorie 1 — nouzová situace vyvolaná únikem rizikových látek v důsledku poruchy technologického zařízení do připravených určených nádob nebo prostor, na které navazují tech-nologické postupy, které zajistí odizolování rizikové látky od lidí a životního prostředí a následně i likvidaci rizikové látky,
• kategorie 2 — nouzová situace vyvolaná únikem rizikových látek v důsledku poruchy technologického zařízení do prostor podniku v případě, že lze nastartovat technologické po-stupy, které zajistí odizolování rizikové látky od lidí a životního prostředí a následně i likvidaci rizikové látky. Technická a organizační opatření na ochranu životů a zdraví lidí v podniku jsou nutná jen u osob, které zajišťují sanaci,
• kategorie 3 — nouzová situace vyvolaná projektovou havárií, jejíž dopady končí na plotě podniku a lze nastartovat technologické postupy, které zajistí odizolování rizikové látky od lidí a životního prostředí a následně i likvidaci rizikové látky. Technická a organizační opatření na ochranu životů a zdraví lidí v podniku jsou nutná u pracovníků z postižené části podniku a u osob, které zajišťují sanaci,
• kategorie 4 — nouzová situace vyvolaná projektovou havárií, jejíž dopady končí „na plotě podniku", nelze nastartovat technologické postupy, které zajistí odizolování rizikové látky od lidí a životního prostředí a následně i likvidaci rizikové látky. Technická a organizační opatření na ochranu životů a zdraví lidí v podniku jsou nutná u všech pracovníků podniku a u všech osob, které zajišťují sanaci,
• kategorie 5 — nouzová situace vyvolaná nadprojektovou (těžkou) havárií, jejíž dopady přesáhnou „plot podniku", dostupné technologické postupy nezajistí odizolování rizikové látky od lidí a životního prostředí a následně i likvidaci rizikové látky. Je třeba použít speciální technická a organizační opatření na ochranu životů a zdraví lidí v okolí podniku.

D. Dopravní havárie:

• kategorie 0 — nouzová situace vyvolaná poruchou vozidla, které se účastní provozu nebo porušením dopravních předpisů bez možnosti vzniku srážky vozidel a jiných škod,
• kategorie 1 — nouzová situace vyvolaná poruchou vozidla nebo porušením dopravních předpisů, které mohly vést ke srážce vozidel, ale zůstala bez materiálních škod a jiné újmy,
• kategorie 2 — nouzová situace vyvolaná poruchou nebo srážkou vozidel, při které došlo k materiálním škodám a malým poraněním zúčastněných osob,
• kategorie 3 — nouzová situace vyvolaná poruchou nebo srážkou vozidel, při které došlo k újmě na životech a zdraví účastníků provozu a k materiálním škodám,
• kategorie 4 — nouzová situace vyvolaná poruchou nebo srážkou vozidel, při které došlo k újmě na životech a zdraví účastníků provozu, k materiálním škodám a ke škodám v životním prostředí (např. únikem rizikových látek). Je nutno aplikovat technická a organizační opatření na ochranu životů a zdraví ostatních účastníků provozu a životního prostředí v bezprostředním okolí srážky vozidel. Následně je třeba provést sanační opatření,
• kategorie 5 — nouzová situace vyvolaná poruchou nebo srážkou vozidel, při které došlo k újmě na životech a zdraví účastníků provozu, k materiálním škodám a ke škodám v životním prostředí (např. únikem rizikových látek) a jsou ohroženy životy a zdraví lidí v okolí havárie. Je nutno aplikovat technická a organizační opatření na ochranu životů a zdraví ostatních účastníků provozu, lidí v okolí a životního prostředí v širším okolí srážky vozidel. Následně je třeba provést sanační opatření.

Shrnutí obecných podmínek klasifikace

Z výše uvedených příkladů vyplývají dále uvedené kvantitativní definice kategorií nouzových situací:

• kategorie 0 — dopady pohrom postihují jednotlivé osoby bez jakékoliv újmy,
• kategorie 1 — dopady pohrom postihují jednotlivé osoby bez trvalé újmy na životech a zdraví lidí, majetku a životním prostředí,
• kategorie 2 — dopady pohromy postihují jednotlivé osoby, jednotlivé objekty nebo jeho části, s výjimkou objektů, ve kterých jsou složité podmínky pro zásah, jednotlivé dopravní prostředky osobní nebo nákladní dopravy nebo plochy území do 500 m,
• kategorie 3 — dopady pohromy postihují nejvýše 100 osob, více než jeden objekt se složitými podmínkami pro zásah, jednotlivé prostředky hromadné dopravy osob, cenný chov zvířat nebo plochy území do 10 000 m²,
• kategorie 4 — dopady pohromy postihují více než 100 a nejvýše 1000 osob, část obce nebo areálu podniku, soupravy železničních přeprav, několik chovů hospodářských zvířat, plochy území do 1 km, povodí řek, produktovody, jde o hromadnou havárii v silniční či železniční dopravě nebo o havárii v letecké dopravě. Je nutno iniciovat řadu složek záchranného systému,
• kategorie 5 — dopady pohromy postihují více než 1000 osob, celé obce nebo plochy nad 1kmz. Je nutno iniciovat systém krizového řízení.

Odezva společnosti na nouzové situace

V zájmu přežití lidí a zajištění trvalého rozvoje je třeba:

• pohromám a krizím předcházet, pokud to jde, například u přírodních pohrom to většinou nejde,
• odstranit příčiny vzniku těžkých dopadů,
• zmírnit nepřijatelné dopady pohrom preventivními opatřeními, připraveností, optimálním zvládnutím dopadů pohrom a jimi vyvolaných krizí (tj. vlastně zkrácením nouzové situace na přijatelnou míru),
• zajistit obnovu a nastartování dalšího rozvoje.

V současné době řízení státu zajišťuje, že:

• každý občan je schopen zvládnout nouzovou situaci kategorie 0 a 1 vzhledem k předchozí výchově a přípravě,
• stát má systém „nouzové řízení zahrnující nouzové plánování - k tomu, aby zajistil předcházení nouzovým situacím (prevence daná právními předpisy, technickými normami a standardy) a zvládnutí nouzových situací kategorie 2 — 4,
• stát má systém „krizové řízení zahrnující krizové plánování" k tomu, aby zajistil předcházení krizovým situacím (prevence daná právními předpisy, technickými normami a standardy) a zvládnutí nouzových situací kategorie 5 (tj. krize).

Z výše uvedeného vyplývá, že stát má dva typy řízení:

• nouzové řízení opírající se o nouzové plánování (emergency planning). Jeho specifickou částí je řízení pohrom (disaster control) ve smyslu ovládnutí či zvládnutí nouzových situací (dopadů pohrom). Cílem nouzového řízení je správa státu, která garantuje, že zvládne dopady pohrom (v běžné řeči se používají pojmy jako poruchy, nehody, havárie, kalamity či katastrofy) pomocí standardních výkonných složek, standardních prostředků a zdrojů s přijatelnými ztrátami. V rámci nouzového řízení se provádí opatření pro prevenci, připravenost, zásah a obnovu s cílem zabránit vzniku některých dopadů a nebo je alespoň zmírnit, aby se ochránily životy a zdraví lidí, majetek a životní prostředí,
• krizové řízení (crisis management) opírající se o krizové a nouzové plánování. Cílem krizového řízení je správa státu, která garantuje, že stát zvládne krize tím, že v případě potřeby upraví vazby ve společnosti tak, aby byly zvládnuty dopady pohrom, při kterých jsou ohroženy prioritní hodnoty, zájmy nebo cíle státu, pomocí nadstandardních výkonných složek, nadstandardních prostředků a zdrojů.

Za účelem zvládnutí krizové situace jde o použití nadstandardních zdrojů, sil a prostředků, a k omezení na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu práv občanů zaručených Listinou základních práv a svobod.

V rámci krizového řízení se provádí opatření pro prevenci, připravenost, zásah a obnovu s cílem zabránit vzniku některých dopadů a nebo je alespoň zmírnit s cílem ochránit životy a zdraví lidí, majetek, životní prostředí a lidskou společnost.

ZDROJ:
Procházková, D.: Kategorie nouzových situací. Environmentální aspekty podnikání č. 1 (2003), s.  3–5.