Jednotky požární ochrany a bezpečnost práce

Část 2. - Ochranný oděv

Část 2. - Ochranný oděv

Je jasné, že zejména při požárních zásazích nebo zásazích na nebezpečné látky, jsou důležitým faktorem při ochraně životů a zdraví zasahujících hasičů osobní ochranné prostředky. I v ČR byl koncem 90. let přijat koncept vybavení profesionálních hasičů třívrstvými zásahovými oděvy s tepelně izolačními vlastnostmi a svrchní tkaninou z nesnadno hořlavých materiálů.

V protichemické ochraně jsou používány zejména protichemické oděvy typu 1a, což jsou přetlakové oděvy. S používáním obou ochranných oděvů se však zákonitě vyskytují i sekundární projevy pro jejich nositele, které souvisí s problematikou přehřátí hasiče, zejména pokud je fyzicky namáhán. Ostatně přehřátí organismu je jedena z příčin úrazů hasiče i v jiných zemích. Odezvou z naší strany bylo stanovení režimu práce a odpočinku pro hasiče v protichemickém ochranném oděvu, tzn. do jisté míry režimová opatření. Doba práce hasiče v protichemickém oděvu je limitována i ochrannou dobou izolačního vzduchového dýchacího přístroje. To je jistá výhoda z hlediska prevence vzniku úrazů z přehřátí. Naopak používání tzv. chladících vest nevedlo k podstatnému zlepšení jak pocitového komfortu hasiče ani k podstatné změně režimu práce a odpočinku. V současné době se v rámci bezpečnostního výzkumu v ČR řeší i dálkový přenos některých fyziologických parametrů mezi hasičem a nástupním prostorem pro zásah. Fyziologické parametry by tak byly kontinuálně vyhodnocovány právě s ohledem na stres a nebezpečí přehřátí.

U třívrstvých zásahových oděvů hasiče jsme se v poslední době zaměřili na zlepšení komfortu nošení pomocí funkčního spodního prádla. Bohužel tzv. funkčnost spodního prádla, tedy odvod potu a s tím i tepla z těla hasiče, naráží i na nutnost používání syntetických materiálů, z nichž některé mohou zase svojí nízkou teplotou tavení a teplotou hoření hasiče ohrožovat. Je třeba říci, že v řadě zemí se jako spodní prádlo používají zejména přírodní materiály, které se netaví, ovšem jejich funkční vlastnosti, zejména u čisté bavlny, jsou minimální. I samotné hodnocení funkčnosti je objektivní problém. Řada výrobců nebo prodejců o funkčnosti hovoří, ale nedokládá to solidní zkouškou. Nakonec jsme problém řešili kompromisem, kdy připouštíme materiál spodního prádla nebo doplňku pod zásahový oděv i ze syntetických materiálů, směsí přírodních a syntetických materiálů, popř. vrstevnatý „sendvič“. Je to za podmínky prokázání funkčních vlastností na definovaném zařízení a se základním požadavkem na odolnost proti teplu.

Funkčnost je prověřována těmito metodami:
a) měření managementu řízení vlhkosti textilního výrobku metodou AATCC 195-2009, na přístroji MMT Moisture management tester, výrobce SDL Atlas. Základní materiál doplňků musí splnit následující kritéria:

• hodnota „One-way transport index [%]“ je minimálně 3,5,
• hodnota „Overall moisture management“ je minimálně 3,5,
• poměr „Max wetted radius“ líc/rub je ≥ 1, nebo

b) nebo testování textilie v souladu s metodou uvedenou v příloze B technické zprávy FprCEN/TR 16422:2012 (metoda známá jako BPI 1.2.1). Základní materiál doplňků musí splnit následující kritéria:

• hodnota „Liquid sweat transport (25 °C; 50 % r.v.)“ je minimálně 780 g.m-2 h,
• hodnota „Liquid sweat buffering“ je minimálně 0,9, a to u materiálu podrobeného pěti cyklům praní při 40 °C podle ČSN EN ISO 6330, postup 6A. Sníženou hořlavost hodnotíme požadavkem splnění
  • ČSN EN ISO 11612 Ochranné oděvy - Oděvy na ochranu proti teplu a plameni nebo ČSN EN ISO 14116 Ochranné oděvy - Ochrana proti teplu a ohni - Materiály a sestavy materiálů s omezeným šířením plamene. V tomto případě požadujeme, aby takové spodní prádlo - doplněk k ochrannému zásahovému oděvu byl v barvě tmavě modré, nebo
  • prostřednictvím předložených protokolů o výsledcích srovnávací zkoušky provedené v TÚPO Praha. Materiál spodního prádla musí splnit následující kritéria:
    • při zkoušce podle ČSN EN ISO 6942, při hustotě toku tepla 10 kW.m^-2, se materiál spodního prádla po dobu 60 sekund nesmí tavit, tvořit kapky, vznítit se, nebo porušit,
    • při zkoušce podle ISO 17493 při teplotě (180 ± 5) °C a po dobu expozice 5 min, se nesmí materiál spodního prádla vznítit nebo roztavit a nesmí se smrštit o více než 5 % v podélném a příčném směru, a to jak u původního materiálu, tak u materiálu podrobeného pěti cyklům praní při 40 °C dle ČSN EN ISO 6330, postup 6A. V tomto případě se požaduje, aby pro odlišení svých vlastností bylo spodní prádlo v barvě šedé.