Při zachraňování jiných musí hasiči myslet také na svoji bezpečnost. Při zásahu jednotky PO je nutné zvolit takový postup, aby byla zajištěna ochrana života a zdraví hasiče i zachraňovaných osob. Mezi osobní ochranné pracovní prostředky patří kvalitní oděv.
Je jasné, že zejména při požárních zásazích nebo zásazích na nebezpečné látky, jsou důležitým faktorem při ochraně životů a zdraví zasahujících hasičů osobní ochranné prostředky. I v ČR byl koncem 90. let přijat koncept vybavení profesionálních hasičů třívrstvými zásahovými oděvy s tepelně izolačními vlastnostmi a svrchní tkaninou z nesnadno hořlavých materiálů.
V protichemické ochraně jsou používány zejména protichemické oděvy typu 1a, což jsou přetlakové oděvy. S používáním obou ochranných oděvů se však zákonitě vyskytují i sekundární projevy pro jejich nositele, které souvisí s problematikou přehřátí hasiče, zejména pokud je fyzicky namáhán. Ostatně přehřátí organismu je jedena z příčin úrazů hasiče i v jiných zemích. Odezvou z naší strany bylo stanovení režimu práce a odpočinku pro hasiče v protichemickém ochranném oděvu, tzn. do jisté míry režimová opatření. Doba práce hasiče v protichemickém oděvu je limitována i ochrannou dobou izolačního vzduchového dýchacího přístroje. To je jistá výhoda z hlediska prevence vzniku úrazů z přehřátí. Naopak používání tzv. chladících vest nevedlo k podstatnému zlepšení jak pocitového komfortu hasiče ani k podstatné změně režimu práce a odpočinku. V současné době se v rámci bezpečnostního výzkumu v ČR řeší i dálkový přenos některých fyziologických parametrů mezi hasičem a nástupním prostorem pro zásah. Fyziologické parametry by tak byly kontinuálně vyhodnocovány právě s ohledem na stres a nebezpečí přehřátí.
U třívrstvých zásahových oděvů hasiče jsme se v poslední době zaměřili na zlepšení komfortu nošení pomocí funkčního spodního prádla. Bohužel tzv. funkčnost spodního prádla, tedy odvod potu a s tím i tepla z těla hasiče, naráží i na nutnost používání syntetických materiálů, z nichž některé mohou zase svojí nízkou teplotou tavení a teplotou hoření hasiče ohrožovat. Je třeba říci, že v řadě zemí se jako spodní prádlo používají zejména přírodní materiály, které se netaví, ovšem jejich funkční vlastnosti, zejména u čisté bavlny, jsou minimální. I samotné hodnocení funkčnosti je objektivní problém. Řada výrobců nebo prodejců o funkčnosti hovoří, ale nedokládá to solidní zkouškou. Nakonec jsme problém řešili kompromisem, kdy připouštíme materiál spodního prádla nebo doplňku pod zásahový oděv i ze syntetických materiálů, směsí přírodních a syntetických materiálů, popř. vrstevnatý „sendvič“. Je to za podmínky prokázání funkčních vlastností na definovaném zařízení a se základním požadavkem na odolnost proti teplu.
Funkčnost je prověřována těmito metodami:
a) měření managementu řízení vlhkosti textilního výrobku metodou AATCC 195-2009, na přístroji MMT Moisture management tester, výrobce SDL Atlas. Základní materiál doplňků musí splnit následující kritéria:
b) nebo testování textilie v souladu s metodou uvedenou v příloze B technické zprávy FprCEN/TR 16422:2012 (metoda známá jako BPI 1.2.1). Základní materiál doplňků musí splnit následující kritéria:
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.