Je dechová zkouška na alkohol průkazná i v případě soudního projednávání?

Ve firmě vznikl pracovní úraz s hospitalizací zraněného. Všeobecně se ve firmě ví, že zraněný rád požíval alkoholické nápoje. Firma má podezření, že v době úrazu byl zraněný pod vlivem alkoholu. Na dotaz u ošetřujícího lékaře bylo zástupci firmy sděleno, že informace o pacientovi se podávají jen nejbližším příbuzným. Jak postupovat v takovém případě? Je dechová zkouška průkazná i v případě soudního projednávání?

To je ale skutečně teď už problém. Zaměstnavatel může kdykoliv nařídit zaměstnanci, aby se podrobil lékařskému vyšetření, zda není pod vlivem alkoholu. Toto vyšetření si však musí zaměstnavatel vyžádat, ale samozřejmě také zaplatit. Proto za situace, kdy zaměstnanec utrpí pracovní úraz a je u něj sebemenší podezření, že je pod vlivem alkoholu nebo návykových látek, pak je třeba při převozu k ošetření nejprve vyžádat odběr krve za účelem zjištění, jestli byl dotyčný pod vlivem alkoholu, nebo ne. Příkaz k odběru krve může zaměstnanci dát vedoucí zaměstnanec určený zaměstnavatelem. Je proto v praxi vhodné, když má zaměstnavatel pro tyto případy vnitřní předpis, který stanoví jména vedoucích, kteří jsou oprávněni zaměstnance k odběru krve vyzvat.

V daném případě když se, jak mi vyplývá z dotazu, tak nestalo a zaměstnavatel si při převozu zaměstnance do nemocnice nevyžádal vyšetření na alkohol, je teď už na vše pozdě. Zaměstnanec se samozřejmě probral z alkoholového opojení a uvědomil si, že byste se mohli vyvinit z odpovědnosti za pracovní úraz (třeba i plně), takže důrazně upozornil lékaře, že si nepřeje (a na to má právo), aby sdělovali jakékoliv podrobnosti o jeho zdravotním stavu někomu jinému než nejbližším příbuzným. Samozřejmě že dotyčného v tomto směru někdo řádně poučil.

Vyšetření dechovou zkouškou je pouze orientační a v praxi by mělo sloužit jen jako prvotní zjištění, jestli se má zaměstnanec posílat na odběr krve nebo ne. Jako důkaz pro případné zproštění zaměstnavatele z odpovědnosti z titulu pracovního úrazu však nestačí, soudy ho neuznávají a vyžadují krevní zkoušku. V tomto směru se přístup soudů za poslední léta nezměnil ani o milimetr. V tomto případě již asi nic nenaděláte, ale mělo by to být pro Vás velkým poučením do budoucna. Vždyť každý zaměstnanec má svého vedoucího a jak stanoví § 101 odst. 2 zákoníku práce péče o bezpečnost a ochranu zdraví je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení, takže není možné připustit, aby vedoucí alkohol na pracovišti toleroval, nebo když už nemůže jeho požívání zabránit, aby neprováděl kontroly.