Na dotaz odpověděl Ing. Pavel Kramář ze Státního úřadu inspekce práce.
Měl bych dotaz ke svařování. Ve jedné firmě skončil pracovník údržby s platným svářečským osvědčením. Může si nyní ojedinělé případy svařování (např. prasklá násada na lopatu, noha od stolu), kde není svařovaný předmět zatížen "výrobkovou legislativou" – značka shody CE), provádět pracovník údržby bez jakékoli kvalifikace svářeče? Svařovat však ze své soukromé praxe umí. Vyžadoval by oblastní inspektorát práce v případě mimořádné události zmíněnou kvalifikaci?
Mnou navrhované odpovědi:
A) Nemusí mít „svářečák“, protože zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, požaduje v § 11 pro obsluhu technických zařízeních, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců (to svařování jistě je) zvlášť odborně způsobilé zaměstnance (předpokladem pro zvláštní odbornou způsobilost jsou mj. odborná praxe v délce a oboru stanoveném prováděcím právním předpisem a doklad o úspěšně vykonané zkoušce ze zvláštní odborné způsobilosti). Prováděcí právní předpis pro zvláštní odbornou způsobilost osob nebyl dosud vydán. V současnosti neexistuje v ČR prováděcí právní předpis pro svařování.
B) Musí mít „svářečák“, protože podle vyhlášky č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách, § 3 odst. 10, se svařování nesmí zahájit, jestliže svářeč na svářečském pracovišti nemůže prokázat svou odbornou způsobilost ke svařování doklady odpovídajícími normovým požadavkům nebo normativním dokumentům dle ČSN EN 45020 nebo vydanými v rámci oprávnění certifikačního orgánu akreditovaného v České republice; v případě, že není pro určitý druh svařování těmito předpisy odborná způsobilost stanovena, pak oprávněním odpovídajícím návodům výrobce nebo dovozce zařízení. Nyní jsou normy nezávazné, ale platné a jsou i nadále technickým standardem pro splnění povinností zaměstnavatele při svařování vyplývajících ze zákonů, které platí i pro poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy. Je jedno, co svařuje, jak často nebo jak dlouho to trvá. Riziko úrazu, požáru, havárie je zde vždy.
Bezpečnostní podmínky pro svařování (za svařování se dle vyhlášky č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách, považuje rovněž tepelné spojování, drážkování a tepelné dělení kovových i nekovových materiálů, pokud jsou prováděny otevřeným plamenem, elektrickým obloukem, plazmou, elektrickým odporem, laserem, třením, aluminotermickým svařováním, jakož i používání elektrických pájedel a benzínových pájecích lamp) upravují normativně:
Podle čl. 2 a přílohy B ČSN 05 0601 - Bezpečnostní ustanovení pro svařování. Provoz, která je normativní (tzn. závazná), mohou svářečské práce vykonávat jen osoby, které mají platné oprávnění. Podmínky, za kterých je možno získat platné oprávnění jsou stanoveny v ČSN 05 0705 - Zaškolení pracovníků a základní kurzy svářečů a dále:
Podle přílohy B ČSN 05 0601 je Svářečský průkaz nebo průkaz svářečského dělníka platný, pokud obsahuje:
Z výše uvedeného vyplývá, že ve Vámi uvedeném případě je správná Vaše varianta odpovědi pod bodem B).
V případě, že dojde k pracovnímu úrazu v přímé souvislosti s prováděním svářečské práce, bude v případě kontroly inspektorátu práce zjišťováno, zda zaměstnanec provádějící svářečskou práci má platné oprávnění.
Závěrem k Vašemu dotazu uvádíme, že ve Vašem konkrétním případě Vám bylo zasláno vyjádření, které je pouze prezentací odborného názoru správního orgánu k dané problematice, které však nemůže být právně závazné. Pravomoc podávat závazná stanoviska a výklady právních předpisů má pouze autor příslušného předpisu nebo soud.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.