Jak se vypočítává náhrada za ztrátu na výdělku v případě nemoci z povolání?

Jak se postupuje při výpočtu renty, která náleží v souvislostí s nemocí z povolání? Vzhledem ke zdravotnímu stavu jsem nastoupila na nemocenskou. V průběhu toho byla má nemoc prošetřována a následně uznána jako nemoc z povolání. Vzhledem ke stavu jsem podstoupila operaci, avšak poškození je nevratné. Česká správa sociálního zabezpečení mi následně po posouzení vydala průkaz osoby zdravotně znevýhodněné. Po ukončení pracovní neschopnosti jsem nastoupila na zkrácený pracovní poměr. Po jeho ukončení jsem byla několik měsíců na nemocenské a poté evidovaná na úřadu práce. V době, kdy jsem pracovala/byla na nemocenské byla renta vypočítána jako rozdíl mezi příjmem před vznikem nemoci a skutečným příjmem ze zaměstnání/pracovní neschopnosti. Po nástupu na úřad práce mi počítali jako příjem hrubou mzdu 8 500 Kč a tu odečetli od základu renty. Poté jsem nastoupila do zaměstnání, opět na zkrácený pracovní poměr. Pojišťovna při vyplacení renty nebere v potaz mou skutečnou hrubou mzdu, ale mzdu, kterou jsem měla vyplacenou v předchozím zaměstnání. Pojišťovna tento výpočet obhajuje zákoníkem práce § 271 a také tím, že jsem pracovní poměr neukončila ze zdravotních důvodů (pracovní poměr byl ukončen neprodloužením pracovní smlouvy). Prosím o vyjádření, zda pojišťovna postupuje správně. Nerozumím, proč mi počítají příjem z předchozího zaměstnání a ne příjem skutečný.

Postup pojišťovny je správný. Právní úprava obsažená v ustanovení § 271b odst. 4 zákoníku práce (ZP): „Dosahuje-li zaměstnanec ze své viny nižšího výdělku než ostatní zaměstnanci vykonávající u zaměstnavatele stejnou práci nebo práci téhož druhu, považuje se za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání průměrný výdělek, kterého dosahují tito ostatní zaměstnanci“ je převzata z konstantní judikatury (rozsudek NS ČR sp. zn. 21 Cdo 1029/2004).

V podstatě se jedná o to, že když poškozený zaměstnanec pobíral náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, a poté zaměstnání, které pro něj jinak bylo vhodné z hlediska jeho schopností, kvalifikace a zdravotního stavu, ztratil (a to u Vás nastalo na základě skončení pracovního poměru na dobu určitou) a stal se uchazečem o zaměstnání, nemůže mu být uhrazena újma spočívající v tom, že pro nedostatek vhodných pracovních příležitostí nemůže mít po zjištění nemoci z povolání příjem v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru. Této konstrukci se říká „stop výdělek“ – je to výdělek naposledy zjištěný před skončením pracovního poměru a ten pak s poškozeným jde celou dobu, po kterou pobírá náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Smyslem této fikce v ustanovení § 271b odst. 4 ZP je zabránit, aby poškozený zaměstnanec zneužíval svého postavení a požadoval od zaměstnavatele formou náhrady za ztrátu na výdělku i tu část ztráty na výdělku, která mu vznikla v důsledku toho, že nemá momentálně práci stejně hodnocenou jako v původním zaměstnání.

U Vás byla asi smůla v tom, že Vy jste měla pracovní poměr na dobu určitou. Kdybyste měla pracovní poměr na dobu neurčitou a zaměstnavatel s Vámi skončil pracovní poměr výpovědí ze zdravotních důvodů, tak tam se postupuje jinak, protože je zde evidentní vůle zaměstnavatele skončit s postiženým pracovní poměr ze zdravotních důvodů. U Vás však tomu tak není. U Vás byl ukončen pracovní poměr na dobu určitou a důvod, proč zaměstnavatel s Vámi další pracovní poměr neuzavřel, neznáme.