Home office a jeho legislativní a psychosociální aspekty v souvislosti s covid-19

Po úvodním slově JUDr. Evy Martinicové, ředitelky sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy ČR, představila PhDr. Marie Pavlů, CSc. síť Enterprise Europe Network (EEN) – největší a nejrozsáhlejší světovou poradenskou síť zejména pro malé a střední podniky, založenou a podporovanou Evropskou komisí od r. 2008. Je také partnerem EU-OSHA ve vyhlašovaných kampaních. Odborné služby EEN zaměřené na podporu a zvyšování konkurenceschopnosti především malých a středních podniků tvoří:

• poradenství: odborné poradenství o jednotném evropském trhu;
• partnerství: podpora při vyhledávání zahraničních obchodních kontaktů či projektových partnerů pro mezinárodní spolupráci;
• podpora inovací: asistence při mezinárodním technologickém transferu, vyhledávání inovativních řešení a jejich podpora.

Ing. Jaroslav Hlavín z Ministerstva práce a sociálních věcí, který zde zastupoval Český Focal Point, představil kampaň Zdravé pracoviště si posvítí na fyzickou zátěž (podrobnější informace o kampani včetně prezentace najdete v tomto článku).

JUDr. Martin Mikyska, advokát a soudní znalec, se o právní stránce home office podrobně vyjadřoval již na předchozím semináři. Je zastánce používání tzv. 4. R - kromě rukou, roušek, rozestupů také rozumu, což je zvláště důležité při aplikaci problematiky home office do praxe, protože není zcela upravena právními předpisy.

Home office si nelze ani vynucovat, ani nařizovat, může se konat pouze na základě dohody zaměstnavatele a zaměstnance. Zaměstnanci musí být kompenzovány náklady, které mu při práci doma vzniknou. Zaměstnavatel by je tedy měl druhově vymezit, zkalkulovat a jejich poskytování zakotvit do dohody o práci v režimu home office. Zaměstnanci v tomto režimu práce mohou mít nárok i na stravenky, což bývá jedním z nejčastějších dotazů.

Na další otázku, se kterou se JUDr. Mikyska setkal, a sice, jak je to při přemísťování z místa A do místa B v rámci home office a jak by se posuzoval případný pracovní úraz, odpovídá takto: „Jestliže se jedná o home office toho typu, že jeden den je zaměstnanec doma a druhý den je povolán na pracoviště, tak je to cesta do zaměstnání. Když se ale předpokládá, že pracuje a bude pracovat doma a vedoucí ho povolá k výkonu práce na pracoviště, tak toto je podle mého názoru cesta mezi pracovištěm A a pracovištěm B, a pokud by se na této cestě stal úraz, tak to bude pracovní úraz. S pojišťovnou Kooperativa jsme to řešili u profese, pro kterou je povolání k výkonu práce typické – u montérů elektrorozvodných závodů, kteří doma drží pracovní pohotovost a jsou povinni se dostavit k výkonu práce z důvodu mimořádné situace. Řeklo se, že tato cesta z místa domácí pohotovosti není cesta do práce, ale cesta v rámci výkonu pracovní pohotovosti. A podobně by to bylo i u lékařů."

MUDr. Vladimíra Lipšová ze Státního zdravotního ústavu informovala, co je důležité pro práci z domova po ergonomické stránce a jak ji celkově zvládáme. Seznámila s výsledky výzkumu v EU z roku 2019, kdy z domova pracovalo občasně 9 % zaměstnanců, v ČR – 4,6 % zaměstnanců, mnohem více pracovali z domova lidé v kategorii 50–64 let (6,6 %), a srovnala je s výsledky celosvětového průzkumu z května 2020, kterého se zúčastnilo 2865 respondentů v administrativních službách. 88 % pracovalo z domova, z toho 31 pracovalo z domova i předtím, celkově 68 % tuto práci zvládalo úspěšně, 72 % má potřebné vybavení, 79 % dostatečnou sebedisciplínu, 76 % vhodné místo pro práci z domova.

Nejdůležitější pro zvládání práce z domova je podle průzkumu sebedisciplína - rozhodnutí práci vykonat, pak následuje wellbeing – pohoda, zdravý životní styl, dobré spaní. Ergonomické aspekty byly v průzkumu zmiňovány až na jednom z posledních míst, přesto jsou důležité, a MUDr. Lipšová připomněla i ergonomická pravidla pro práci na počítači, protože u práce v režimu home office jde převážně o práce se zobrazovací jednotkou, i když zaměstnanci samozřejmě mohou v tomto režimu vykonávat i jiné práce.

Ke správným pracovním podmínkám patří výška pracovního stolu v úrovni loktů, pracovní židle - výška nastavená tak, aby chodidla byla na podlaze, v koleni úhel 90°, zádová opěrka, teplota v místnosti mezi 20 - 27 °C, osvětlení cca 500 luxů, časté větrání, dodržování přestávek na jídlo a oddech a udržování kontaktů.

Práci z domova se věnovala řada materiálů a článků, připomeňme si například tento leták.