Evropský výzkumný prostor a 8. české dny pro evropský výzkum

Již se stalo tradicí na našich webových stránkách informovat o základních směrech výzkumu v rámci EU a sledovat akce uspořádané k tomuto tématu.  Z důvodu usměrnění vývoje a koordinace výzkumných aktivit byl již před deseti lety koncipován Evropský výzkumný prostor (European Research Area= ERA) - platforma, která má přinášet nové impulsy pro rozvoj výzkumu na úrovni EU a koordinovat národní a mezinárodní iniciativy na tomto poli.

ERA by měla vést a usměrňovat celoevropské aktivity v oblasti výzkumu a  inovační politiky, a zajišťovat tak příznivou budoucnost pro ekonomiku a konkurenceschopnost členských států. Mezi základní dokumenty ERA patří Zelená kniha, vydaná v roce 2007, která přinesla nové impulsy pro rozvoj výzkumu. Ten byl v roce 2008 posílen přijetím Vize ERA pro rok 2020. Volný pohyb poznatků byl přijat jako pátá svoboda vnitřního trhu EU.

Rok 2010 pak přináší novou strategie EU do roku 2020, navazující na končící Lisabonskou strategii, která byla reformní strategií v období minulých deseti let a pomohla EU přestát bouři nedávné krize. Strategie Evropa 2020 pak přináší vizi pro evropské sociálně-tržní hospodářství na příští desetiletí, jež bude spočívat ve třech propojených a vzájemně se posilujících prioritních oblastech. Jsou to inteligentní růst rozvíjející ekonomiku založenou na znalostech a inovacích, udržitelný růst podporující nízkouhlíkové, konkurenceschopné a na zdroje méně náročné hospodářství a inkluzivní růst podporující ekonomiku s vysokou zaměstnaností a se sociální a územní soudržností. Strategie vypracovaná Evropskou komisí je postavena na sedmi stěžejních iniciativách, přičemž jedna z nich je zaměřena přímo na výzkum, vývoj a inovace (Inovace v Unii). A právě této vlajkové iniciativě bude věnována také prosincová Evropská rada.

Perspektivám Evropského výzkumného (a inovačního) prostoru byl věnován i osmý ročník konference České dny pro evropský výzkum, pořádaný v říjnu t.r. Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Technologickým centrem AV ČR.

Program konference byl rozdělen do tří bloků:

• evropské směřování VaVaI

Řečníci a diskutující této sekce se věnovali aktuálnímu směřování VaVaI na evropské úrovni. Zástupce Evropské komise (EK), Patrick McCutcheon,  ve svém  příspěvku se věnoval výše nastíněným tématům a zdůraznil význam znalostního výzkumu a Evropského znalostního prostoru – jako ideálního prostředí pro vznik nových poznatků a podporující inovace. Do popředí zájmu se dostávají strategie zaměřené na zvýšení počtu výzkumníků úměrně s rozvojem výzkumu, podpora spolupráce mezi universitami a podniky včetně mobility výzkumníků mezi státními institucemi a podnikatelskou sférou a v neposlední řadě  podporovat transfer znalostí mezi zeměmi EU. Komise plánuje kroky, které zlepší sdílení znalostí a zaměří se na účinnost znalostního trhu. Do budoucna se plánuje vytvoření celoevropského znalostního trhu, jako platformy pro tak důležitou výměnu nových poznatků. Komise nechce opominout ani řešení zneužívání duševního vlastnictví a proto budou stanovena pravidla postihující zneužívání znalostí.

Nezastupitelnou úlohu při podpoře implementace Evropského výzkumného prostoru má Společné výzkumné centrum EK (JRC). Role a úkoly JRC jsou nově formulovány ve Strategii  JRC přijaté v letošním roce.

V debatním panelu tohoto bloku vystoupil též Karel Klusáček, ředitel Technologické agentury ČR. Představil toto mladé pracoviště, které vzniklo před rokem, jehož hlavním cílem je podpora aplikovaného výzkumu. Prosazuje spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a soukromou podnikatelskou sférou a v činnosti agentury je zahrnuta i podpora strategických záměrů EU.

• problematika střednědobého hodnocení 7. rámcového programu (RP)

Evropská komise uveřejní na podzim 2010 střednědobé hodnocení 7. RP s informacemi o dosaženém pokroku a nabídne doporučení pro další implementaci 7. RP a podněty pro přípravu budoucího RP. V sekci bylo vedle prvních výsledků hodnocení představeno několik národních studií zaměřených na různé aspekty účasti v RP.

• strategie pro přípravu budoucího programovacího období

Ačkoliv bude budoucí rámcový program (ať už se bude jmenovat jakkoliv) zahájen až v roce 2014, v řadě zemí již nyní vznikají národní strategie, kam by měl směřovat, co podporovat, jaké nástroje při tom používat apod., přičemž ani Česká republika není výjimkou. O tom, jaký postup při přípravě strategie pro budoucí RP zvolila ČR a na co se zaměřili v dalších zemích, byly zaměřeny příspěvky v této sekci. Členské země věnují značnou pozornost a úsilí přípravě konkrétních návrhů pro zefektivnění evropské výzkumné spolupráce. K tomu cíli vytvářejí expertní konzultační skupiny, jejichž návrhy jsou zevrubně diskutované na národní úrovni a následně předkládány (např. prostřednictvím meziministerských konferencí) k diskusi na úrovni mezinárodní. Teprve aktivity na obou úrovních mohou vést k prosazení změn v evropském výzkumu.

Konference se mj. zúčastnili zahraniční řečníci z Evropské komise, Společného výzkumného střediska  EK (JRC EC), španělského ministerstva pro výzkum a inovace či zástupci příslušných oblastí ze sousedních zemí. Konference i její debatní panely přinesly mnoho podnětů k dalšímu plánovanému rozvoji výzkumu v rámci EU.