Evropský týden a program Správná praxe v České republice

Stejně jako v loňském roce se i letos Česká republika připojí k celoevropské kampani Evropského týdne a programu Správná praxe. V roce 2004 byly tyto dvě akce zaměřeny na stavebnictví, neboť toto odvětví trvale vykazuje jednu z nejvyšších úrovní úrazovosti nejen v České republice ale i v celé Evropské unii.

V letošním roce bude kampaň EW 2005 věnovaná problematice hluku při práci. Nadměrný hluk je vzrůstajícím problémem na mnoha pracovištích – od továren přes farmy, call centra až po školská zařízení. Proto je cílem kampaně Evropský týden 2005 upozornit, že hluk může na pracovišti způsobit víc než jen ztrátu sluchu. Je totiž prokázáno, že hluk se podílí na vzniku pracovních úrazů nebo na neustále se zvyšující úrovni stresu na pracovišti.

I v letošním roce se uskuteční program Správná praxe, tentokráte zaměřený na příklady správné praxe při snižování úrovně hluku na pracovišti. Program bude oficiálně zahájen 28. února, termín pro odeslání projektů nominovaných do národního kola byl stanoven na 20. května. Národní vítěz bude slavnostně vyhlášen 25. října 2005 a jeho projekt se zároveň zúčastní evropského kola. Evropský vítěz bude zveřejněn na závěrečném ceremoniálu v Bilbau, Španělsko.

Společnosti, které v roce 2004 převzaly ocenění programu Správná praxe, zaměřeného na snižování rizik ve stavebnictví jsou:

1. místo
ŽS Brno, a.s., závod Energetické a ekologické stavitelství
Burešova 938/17, 660 02 Brno - střed

2. místo
EUROTEL PRAHA, spol. s r.o.
Vyskočilova 1442/1b, 140 21 Praha 4

3. místo
J.Seidl a spol., s. r. o., protipožární ochrana staveb
Husova 120, 544 01 Dvůr Králové nad Labem

Podrobnosti o Evropském týdnu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 2004, věnovaném snížení rizik ve stavebnictví a souvisejících odvětvích můžete nalézt ZDE, oficiání stránky pak ZDE.

Hluk

Hlukem se rozumí zvuk, který je za daných podmínek možno považovat za nežádoucí. Zvuk může nevyhovovat jak z hlediska zvukové frekvence, tak z hlediska hlasitosti, přičemž oba tyto faktory jsou vzájemně slučitelné, a míra negativního projevu se vzájemným působením násobí. Ačkoliv schopnost adaptability přizpůsobuje člověka nepříznivým vlivům okolí, takže už hluk na běžné úrovni hlasitosti ani nevnímá, nadměrná hlučnost se může negativně projevit na zdravotním stavu. 

Přímým výstupem působení nadměrného hluku jsou dočasné, v hoších případech chronické poruchy sluchu. Mezi nejčastější patří  akutní akustické trauma, projevující se výpadky sluchu, bolestí, hučením v uších a dalšími nepříjemnými symptomy. K tomu ovšem zdaleka nedochází jen při vystavení dávce 130 db, která je označována jako práh bolestivosti sluchu. Intenzita udávaná lékaři jako sluchu škodlivá je již od 80 db – to je například hluk vznikající v tunelu metra, nebo při silně reprodukované hudbě v malé místnosti.

Hluk ovšem působí nejen na orgány sluchu, ale nepřímo i na celkový zdravotní stav, neboť v lidském těle spouští  celou řadu nežádoucích procesů. Jedním z nejzávažnějších je prokázaný dopad hluku na vznik a vývoj hypertenze – zvýšeného krevního tlaku. Hypertenze je pak vysoce rizikovým faktorem, který s sebou nese pravděpodobný výskyt dalších onemocnění, včetně infarktu myokardu.  Poměrně novým zjištěním je fakt, že hluk může (minimálně přechodně)  poškodit funkci imunitního systému, ve výjimečných případech a při dlouhodobé, či intenzivní expozici se nedá vyloučit ani porucha zraku, koordinace pohybu, či ústrojí pro rovnováhu.

Riziko poškození zdraví, ať už přímo, nebo nepřímo, přitom úměrně vzrůstá spolu  s hlasitostí a dobou expozice. Proto je nutné zejména při pracovních činnostech vykazujících nadměrnou hlučnost zavést opatření pro ochranu zdraví při práci tak, jak to vyžaduje Zákoník práce a další související předpisy.