Ergonomie zvyšuje motivaci a výkon

Problematika pracovního prostředí je značně široká, zahrnuje velmi rozdílné faktory fyzikální, chemické a biologické povahy, které mohou vytvářet různá rizika pro pracovníky. Hodnocením jejich dopadu na lidské zdravé a pracovní výkon se zabývá několik vědních disciplín, mezi něž patří hygiena práce, pracovní lékařství, fyziologie a psychologie práce a souhrnně též ergonomie. Co ovlivňuje výkon a zdraví lidí na pracovišti?

Hygiena práce a pracovní lékařství hlídají fyzikální, chemické a biologické faktory (hluk, ovzduší, osvětlení, termální podmínky, vibrace, záření, vlivy chemických a biologických látek na organismus) s cílem zabránit jejich škodlivému působení. Pro všechny tyto faktory byly vytvořeny normativní hodnoty, jejichž překročení znamená riziko vzniku zdravotní poruchy. Tyto normy jsou vtěleny do zákonných ustanovení, jež musí dodržovat jak zaměstnavatelé, tak i jejich zaměstnanci.

Co prokázaly Mayovy hawthronské studie

Na druhé straně však stojí i problematika, která je mimo zájem i možnosti hygieny práce a pracovního lékařství: Jde o to, jak popsané faktory ovlivňují pracovní výkon zaměstnanců. Je nepochybné, že některé faktory mohou vést k oslabování pracovního výkonu, zejména je to patrné při práci za horka anebo v silném hluku, či za špatného osvětlení. Za nejdůležitější přitom je třeba pokládat skutečnost, že vztahy mezi prostředím a pracovním výkonem nejsou přímočaré: stejná expozice prostředí nevede vždy ke stejným efektům. To prokázal již ve 20. letech minulého století americký psycholog Elton Mayo svými proslulými hawthornskými studiemi.

Co vlastně sledoval?

V elektrotechnickém závodě Hawthorne v Chicagu experimentoval s faktory prostředí (hluk, osvětlení, termální podmínky apod.) a to tak, že vždy na jeden týden zhoršil prostředí a měřil při tom pracovní výkon zaměstnanců. Kupodivu však každé zhoršení nevedlo vždy k horšímu výkonu, ale naopak, výkony se neustále zlepšovaly. Na konci pokusů vrátil podmínky do počátečního stavu, a co se nestalo: výkon zaměstnanců byl na nejlepší úrovni ze všech experimentálních podmínek. Elton Mayo usoudil, že zde musel působit nějaký zprostředkující činitel, který vedl k tomu, že lidé překonali vliv nepříznivých podmínek. Tento činitel je spatřován v lidské motivaci – v tom, jak lidé chtějí či nechtějí pracovat dobře.

Mayo své závěry potvrdil ještě ve své další studii na chicagských jatkách. Všiml si jedné skupiny zaměstnanců, kteří vytvořili výjimečně dobrou partu a odváděli výborné pracovní výsledky. Při práci si zpívali, vzájemně se škádlili, měli k sobě respekt a vzájemně si pomáhali. Na pokyn hygieniků však musel být provoz na jejich pracovišti uzavřen pro velký hluk, mizerné osvětlení a značné horko. Rozprášení své skupiny nesli tito lidé velmi těžce – s údivem se domnívali, že je vedení podniku trestá za to, že odváděli vždy dobrou práci.

Ještě jeden příklad ze života. Spisovatel Zdeněk Sirotka se mi jednou přiznal, že svého Saturnina psal za krajně nepříznivých podmínek. Aby nerušil rodinu, uchýlil se večer po práci do koupelny, dal si přes vanu prkno, na to psací stroj. Sedl si do vany a bušil do kláves – a jaké to bylo skvostné dílo, které takto celé napsal ve vaně!
 
Safisfaktory versus motivátory

Vzdor tomu, že od doby Mayových studií uplynulo již téměř 80. let, jsou jejich výsledky i pro nás poučné. Ukazuje se, že rozhodující pro pracovní výkon zaměstnanců jsou zejména přátelské vztahy mezi lidmi, rozumné vedení a řízení podniku, které vytváří atmosféru vzájemné dělné spolupráce. Pokud jde o pracovní prostředí, tyto podmínky bývají řazeny mezi satisfaktory, jak je označil jiný americký psycholog Frederik Herzberg, které roztřídil pracovní podmínky na hygienické - satisfaktory a motivační – motivátory. Hygienické podmínky postrádají motivační sílu zaměstnance, bývají spíše zdrojem pracovní nespokojenosti, kdežto motivátory, tj. odměna za práci, přátelská atmosféra, uznání, soulad očekávání, co od práce mohu dostat s tím, co skutečně dostávám, jsou faktory, které pohánějí ochotu dělat na společném díle.

Proč se chyby opakují

Nicméně nic není tak jednoduché, aby nebylo možno vznést nějaké námitky. Za 2. světové války se objevila potřeba urychleného výcviku nových pilotů pro válečná letadla. Se vzrůstem složitosti nových bojových prostředků se do letadel montovala čím dál tím složitější soustava sdělovačů a ovládání letounů bylo čím dále tím složitější. Důsledkem toho bylo, že nováčci dělali chyby, které vedly k celé řadě katastrof. V průběhu války bylo ztraceno v důsledku chyb pilotů dokonce více letadel než v důsledku válečných operací. Poručík letectva USA Alphonse Chapanis se začal těmito chybami pilotáže zabývat a všiml si, jakými nedostatky v konstrukci sdělovacích a ovládacích zařízení byly tyto chyby podmíněny. Obecně řečeno, byl to nesoulad mezi lidskými vlastnostmi a požadavky na pracovní výkon. Při stále vzrůstající rychlosti letadel se tento nesoulad musel zákonitě projevit.

K čemu slouží ergonomie?

Výroba sice produkuje předměty, které jsou z hlediska klasické hygieny bez problémů, avšak pro člověka představují jiná rizika, která nebývají na první pohled zřejmá. Tato rizika bývají spojena se zdravotními následky, ať již ve formě úrazů, smrti či pozvolného zhoršování zdravotního stavu. Chapanis svými studiemi pilotů přispěl k tomu, že byla založena nová vědecká disciplína – ergonomie.

Ergonomie bývá definována různě, avšak tyto definice mají jedno společné: vždy jde o nauku o tom, jak dosáhnout technickými (či psychologickými) prostředky souladu mez vlastnostmi a potřebami lidí a způsoby, jak provádět pracovní (či jinou) činnost. Chapanis to vyjádřil pregnantně jako snahu o polidštění lidské práce. Jak může ergonomie zlepšit zdraví a bezpečnost lidí? Možností je několik.

1) Vede ke snížení rizika nehod

• Například při konstruování kontrolních panelů je třeba uvážit, které ovladače mohou být náhodně aktivovány, anebo mohou vést k špatnému sledu událostí, jež mohou vyústit v nehody
• Respektování toho, co lidé při sledování sdělovačů očekávají, Například mnozí lidé interpretují zelenou barvu jako bezpečný stav. Je-li však zelená použita k označení varování či nebezpečného stavu, může být ignorována či přehlédnuta
• Respektování lidské kapacity při zpracovávání informací. Například musí-i člověk zvládnout příliš mnoho informací v krátkém čase, může být zmaten, dělat chyby, nebo zpanikařit. V rizikových odvětvích průmyslu mohou nesprávná rozhodnutí či chybné akce mít katastrofální důsledky

2) Vede ke snížení možnosti zranění a onemocnění

Zejména jde o manipulační úkoly, které jsou spojeny s nároky na pohybovou soustavu. Jde hlavně o bolesti v oblasti zápěstí, ramen a zad.

• Například je-li přenášené břemeno příliš těžké anebo objemné, může dojít ke zranění zejména páteře, obzvláště tehdy, má-li být zvedáno od podlahy do větší výšky než jsou ramena
• Vyžaduje-li práce časté opakované zvedání břemen
• Vyžaduje-li se práce v nepřirozené poloze, například v ohybu anebo otáčení trupu
• Nemůže-li pracovník dobře uchopit předmět
• Je-li práce konána na nerovném, mokrém nebo kluzkém povrchu
• Je-li práce prováděna v časové tísni s málo přestávkami
• Řešení spočívá v usnadnění práce pomocí mechanizace, popřípadě v úpravě předmětu práce anebo daných podmínek

3) Zlepšuje pracovní výkon a produktivitu

Ergonomické úpravy zpravidla nevyžadují velké náklady a mohou šetřit peníze v dlouhodobé perspektivě tím, že snižují riziko zranění a absencí v práci. Individuální pracovní výkon se zlepší tím, že jde práce lépe od ruky

Ergonomie vznikla zejména při řešení problémů pracovní činnosti, nicméně zkušenosti z více než 50 let ukazují, že se neomezuje pouze na problematiku práce. Jejím předmětem je lidská činnost všeobecně, což zahrnuje i mimopracovní aktivitu, trávení volného času, sport, hry, domácnost ba i odpočinek.

Zdroj:
Hladký A.:Ergonomie zvyšuje motivaci a výkon. HRM č. 6/2007, s. 10-12