Dopady zavedení směrnic EU v oblasti BOZP do praxe. Šance a rizika

Pozn. red: Zpracováno podle "Rámcové informace o odhadovaných dopadech implementace směrnic EU v oblasti BOZP do praxe" (VÚBP 2002).

Vzhledem ke vstupu České republiky do EU a sdílení společných hodnot je nutnou podmínkou převzetí a implementace pevně stanovených pravidel členství. Pokud jde o jednotlivé složky měnících se pravidel, jako náročné se na základě současných znalostí jeví předpisy ze sociální oblasti, kromě směrnic o ochraně životního prostředí též z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jejíž dopady, jak ukázal výzkum, byly dosud naprosto nedoceňovány.

Nelze se proto divit, ze v tomto kontextu jsou očekávání některých podnikatelských subjektů spojená se vstupem České republiky do Evropské unie mnohdy skeptická. Vynaložení takových dodatečných nákladů může pro některé znamenat ztrátu dosavadního místa na trhu či jeho úplný zánik. Na druhé straně však nesplnění požadavků Směrnic EU vede ke stejným důsledkům.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Při odhadech nákladů implementace acquis communautaire v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále BOZP) se vychází z rozboru požadavků směrnic a doporučení Rady EU, přijatých k 1. 1. 2000 v oblasti bezpečnosti práce. Jedná se především o rámcovou Směrnici Rady 89/391/EHS o minimálních požadavcích na bezpečnost a navazující směrnice. Souhrnně se jedná asi o 50 základních legislativních materiálů, které byly posouzeny z hlediska ukládaných požadavků, způsobu jejich realizace a vyplývajících dopadů na podnikovou sféru.

Při posuzování nákladů spojených s implementací požadavků Směrnic EU do právního systému České republiky je třeba zdůraznit několik podstatných momentů:

• v oblasti BOZP je nedostatečná legislativa a nedůsledné prosazování a kontrola bezpečnostních požadavků směrnic považována za nekalou soutěž;
• působení předpisů v oblasti bezpečnosti práce na konkurenceschopnost podniků je stejně jako v ostatních částech nejednoznačné. Na jedné straně může rozsah a formulace požadavků v této oblasti významnou měrou ovlivnit (zvýšit) náklady podniků, a tím i jejich cenovou konkurenceschopnost. Na druhé straně však řada studií ukazuje, že nejen technické vybavení pracovišť, ale i kultura a organizace práce významně ovlivňují produktivitu práce, a tím i konkurenceschopnost podniků. Obě tyto oblasti jsou velice úzce provázány s bezpečností a ochranou zdraví při práci (přičemž úroveň řízení BOZP je stále více vnímána jako ukazatel úrovně celkového řízení podniku). V EU jsou známy případy, kdy nebyly uzavřeny kooperační dohody se zahraničním zájemcem právě z důvodu nízké úrovně BOZP v podniku;
• požadavky stávající právní úpravy oblasti BOZP nejsou v zásadním rozporu s požadavky směrnic EU. Z toho vyplývá i současná povinnost podniků tyto požadavky plnit;
• nové požadavky, tj. takové, které jsou uvedeny ve Směrnicích EU, ale nejsou dosud zakotveny v právních předpisech ČR, představují pouze malou část celkových po-žadavků na zajištění BOZP, i když v řadě případů se zásadním významem pro prevenci pracovních úrazů a nemocí z povolání;
• v řadě podniků přetrvávají nedostatky v dodržování stávající legislativy a lze oprávněně očekávat, že se objeví i ve vztahu k harmonizovaným právním předpisům.

Z tohoto pohledu nejde tedy jen o samotný akt implementace požadavků EU v oblasti BOZP do národní legislativy, ale především o každodenní důsledné prosazování a uplatňování v podnicích.

I implementace Směrnice 92/58/EHS o bezpečnostních a zdravotních značkách a signálech vyvolá další poměrně vysoké náklady. V tomto případě se převážně nejedná o náklady vyvolané novými požadavky uvedenými ve směrnici, ale jde o náklady na důslednou realizaci těchto požadavků v praxi. Celkově lze očekávat náklady ve výši 4 mld. Kč. Jde zejména o důsledné označení překážek, nebezpečných míst a prostorů a vyznačení dopravních komunikací.

Při realizaci Směrnice 89/391/EHS o zavádění opatření ke zvýšení bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci je třeba počítat kromě nákladů na zlepšení bezpečnostně technické úrovně pracovišť i s náklady na přípravu (vyškolení) zástupců zaměstnanců a na zajištění nových služeb (např. závodní preventivní péče).

Legislativní předpisy

Vlastní rámcová Směrnice 89/391/EH vyžaduje na všech ekonomických subjektech řešení zásadních otázek v oblasti:

• provádění identifikace a hodnocení rizik,
• informování a školení zaměstnanců o rizicích, která je ohrožují,
• projednávání otázek BOZP se zaměstnanci,
• zavedení institutu zástupce zaměstnanců v podnicích, kde nefunguje odborová organizace nebo rada zaměstnanců,
• zvyšování úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovištích,
• prosazování BOZP vedoucími pracovníky na všech jimi řízených úsecích,
• odstraňování existujících rizik nebo jejich snížení na přijatelnou úroveň,
• upřednostňování kolektivní ochrany zaměstnanců před ochranou individuální,
• zlepšování pracovního prostředí a pracovních podmínek.

Splnění všech uvedených požadavků bude v řadě podniků vyžadovat dodatečné prostředky a bude tak představovat ekonomickou zátěž podnikatelů. Celkové jsou vyvolané náklady spojené s implementací této směrnice odhadovány na 14 mld. Kč.

Do oblasti rámcové Směrnice 89/391/EHS spadají i náklady na vyškolení a činnost koordinátora BP dle Směrnice 92/57/EHS, týkající se dočasných stavebních pracovišť apod. Lze předpokládat, že při důsledném splnění požadavků této směrnice by zde náklady mohly přesáhnout 1,5 mld. Kč.

Požadavky směrnice jsou již zapracovány do české legislativy vyhláškou MPSV ČR č. 204/1994 Sb., novelizovanou vyhláškou č. 279/1998 Sb. Poznatky z prověrek a inspekcí na pracovištích ukazují, že naplnění požadavků této směrnice (v ČR vyhlášky) je ve většině podniků již realizováno. Výjimku tvoří činnost vyžadující práci ve výškách nebo nad volnou hloubkou. Jedná se zejména o stavebnictví a některé specializované služby. U těchto činností přetrvává nedostatečné a neodpovídající vybavení osobními ochrannými pracovními prostředky. Celkové náklady na odstranění nedostatků se odhadují mezi 500 — 700 mil. Kč. Nedostatky se projevují zejména u lešenářských a montážních firem (téměř v 50 % je používáno nevhodné, nedostatečné nebo i žádné zabezpečení). Náklady na odstranění uvedených nedostatků jsou v souhrnu odhadovány na 400 až 500 mil. Kč.

Požadavky Směrnice 96/82/ES o prevenci závažných havárií způsobených chemickými látkami byly transformovány do české legislativy zákonem č. 353/1999 Sb., a navazujícími podzákonnými předpisy. Podle zákona č. 353/1999 Sb., novelizovaného č. 258/2000 Sb., náklady na opatření z něj plynoucí hradí provozovatelé objektů a zařízení, představujících potenciální riziko vzniku závažné havárie.

Podle odhadu Ministerstva životního prostředí ČR bude v důsledku realizace zákona průmyslová sféra nucena vynaložit v letech 2000 — 2003 okolo 2 miliard Kč na zavedení opatření, vyplývajících z tohoto zákona. Lze předpokládat, že v dalších letech bude tato částka poněkud nižší, protože se bude jednat pouze o aktualizaci opatření stávajících zařízení a realizaci nových opatření pouze u nově budovaných zařízení.

Další důležitou směrnicí, jejíž uplatnění nepochybně vyvolá dodatečné náklady v průmyslových podnicích je Směrnice 96/61/EHS o integrované prevenci a omezování znečištění. Její implementace je spojena s uplatňováním nejlepší dostupné techniky ve velkých průmyslových podnicích.

Předpokládá se postupné provázání bezpečnostních aspektů uvedených ve Směrnici 96/82/EHS (novelizovaný zákon č. 353/1999 Sb.) a ve Směrnici 96/61/EHS a EMS (Systém environmentálního managementu). V podnikové sféře se odhaduje, že pod Směrnici 96/61/EHS bude spadat přibližně 1500 podniků s počtem zaměstnanců vyšším než 100.

Velmi značné náklady přinese i důsledné uplatnění Směrnice 90/270/EHS o minimálních požadavcích na práci s přístroji, u nichž se používá stínítko zobrazovací jednotky. Náklady spojené se zabezpečením požadavků směrnice (analýza pracoviště — pracovního prostředí, ochrana zraku, zvýšené požadavky na obrazovku, pracovní stůl a pracovní sedadlo) se odhadují na minimální úrovni 12,5 mld. Kč.

Kolik to bude stát?

Odhad souhrnných finančních prostředků (nákladů) podnikatelské sféry, spojených s implementací standardů a postupů uplatňovaných v pracovní a sociální oblasti v EU do právních a sociálně-ekonomických struktur (systémů) České republiky, vede k orientačnímu odhadu mírně přesahujícímu 7 mld. Kč v předvstupním období (2000 až 2002) a zhruba 4,5 mld. Kč v roce přijetí za člena EU (předpoklad 2003).

Lze očekávat, že požadavky na podnikatelskou sféru v předvstupním období se budou v podstatě jednorázově koncentrovat do let 2002 až 2003 vzhledem k počátečním nákladům na uplatnění harmonizačních ustanovení zákoníku práce a dalších pracovněprávních předpisů. Implementace směrnic v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci si vyžádá podle střízlivých odhadů výdaje podnikatelské sféry v rozsahu až 47 mld. Kč (v cenách roku 1999). Celkově by tedy implementace směrnic v této oblasti znamenala v podmínkách roku 2000 nárůst celkových nákladů práce asi o 6,5 % (zvýšení celkových nákladů o 0,75 %). Pokud by se tyto výdaje rozložily do příštích pěti let, znamenalo by to roční zvýšení personálních nákladů v průměru o 1,3 % (celkových nákladů o 0,15 %). I zde se však jedná pouze o průměrná čísla.

ZDROJ:
Dopady zavedení směrnic EU v oblasti BOZP do praxe. Šance a rizika. Stavitel č. 7/2002, s. 60-61. Z podkladů Výzkumného ústavu bezpečnosti práce zpracovala Ing. Jitka Linhová.