Bezpečnost a ochrana zdraví při práci představuje zákonnou a sociální povinnost pro každý druh podnikání. Je prostředkem k tomu, aby se lidé při práci nezranili a nepoškodili si zdraví, což vede v lepším případě ke krátkodobé neschopnosti.
1. krok: Určení rizik a také počtu osob, pracující v ohrožení
Je potřebné si uvědomit, že zdrojem nebezpečí může být cokoli. Na prvních místech se objevuje technické zařízení, dále pak faktory pracovního prostředí, výrobní postupy, materiály, se kterými se pracuje a další aspekty, které jsou z velké části určeny povahou pracovní činnosti. Společně s tímto krokem je třeba jasně identifikovat osoby, které by mohly být ohroženi. Je to důležité z pohledu, jakým preventivním opatřením se v dalších krocích zabývat. V každém výrobním procesu se může vyskytovat mnoho osob, které si v rámci pracovních úkolů plní povinnosti právě v místě, kde se nachází zdroj. Je mylné domnívat se, že jen obsluha u konkrétního stroje je jediným pracujícím v jistém riziku. Z principu analýzy vyplývá, že je nutné zahrnout v rámci posouzení i takovou situaci, kdy kolem stroje v chodu prochází,, kolemjdoucí.“ A zda on, za předpokladu jisté pravděpodobnosti, že v jeden okamžik se nebezpečná situace a rizikový faktor sloučí, nebude ohrožen. Další otázka, které by se měla věnovat zvýšená pozornost z hlediska větší pravděpodobnosti ohrožení zdraví jsou osoby se změnou pracovní schopnosti, oslabenou imunitou, s chronickým onemocněním či užívající léky, které mohou snížit jejich odolnost vůči konkrétnímu riziku. Samostatnou skupinou, na kterou je třeba brát zvýšený dohled z pohledu ohrožení zdraví, jsou těhotné ženy a mladí lidé. Například učni, vykonávající na pracovišti svoji odbornou praxi. Ti ještě nemusí mít dostatečné zkušenosti a odborné znalosti a ocitnouli se bez dohledu, bývá to často příčina úrazu. Z podobných důvodů hrozí také velké nebezpečí pro migrující pracovníky, zejména cizí národnosti. Riziko se prudce zvyšuje v případě, že tito lidé neznají dokonale češtinu, a přestože prošli nutným školením a zaučením, které musí být v rodné řeči cizince, v provozu se hovoří česky a oni nezvládnou včas reagovat na některé pokyny.
2. krok: Vyhodnocení rizik a seřazení podle závažnosti
Hodnocení rizik by mělo pokrýt pracovní rizika, která lze rozumně předvídat. Normálně se nepřihlíží k rizikům vyvolaným normálními životními aktivitami (např. říznutí se o list papíru, klepnutím se kladívkem do prstu apod.) Taková rizika si nezaslouží podrobné posouzení, pokud je pracovní činnost nebo organizace práce nezvyšuje. U mnohých pracovních úkonů postačí jednoduchý postup, založený na logickém uvažování a ten nevyžaduje zvláštní dovednosti ani složité metody. Jsou to činnosti, které jsou zanedbatelné. Nebo pracoviště, kde jsou rizika jasně definována a jsou lehce řešitelná. Ovšem v mnoha organizacích a podnicích převládá tradiční názor, že hlavním viníkem nehody je člověk a s ním porušení předpisů o bezpečném provozování činnosti či nepozornost. Tato tradice se promítá do přístupu organizace k prevenci nehod. Klade se důraz na usměrňování chování lidí prostřednictvím školení a zavedení trestů a sankcí za porušování předpisů. Smyslem analýzy rizik shromáždit je a posoudit jejich závažnost z hlediska:
Z tohoto hlediska se jeví zaměření na výcvik či správný výběr lidí na danou pozici jako nedostačující. Ale tento postoj potlačuje další úvahy o možných příčinách, jako jsou nepřiměřené pracovní postupy, nedostatečný zácvik, nevhodná konstrukce pracovního zařízení či nevhodné projektování pracovního místa, zastaralé vybavení s nedostatečnou nebo naprosto žádnou údržbou apod. Velký důraz by měl být kladen na fakt, aby pracovníci sami hlásili tzv. skoronehody, pokud byly zaviněny podmínkami, nad kterými neměli kontrolu a nemohli je nijak ovlivnit. Jen tak se tyto informace dostanou do výše jmenované analýzy, lze s nimi pracovat a zajistit jejich nápravu nebo snížit pravděpodobnost jejich výskytu. Což souvisí se třetím postupovým krokem a tím je:
3. krok: Rozhodnutí o preventivním opatření
Tento krok je důležitý z pohledu zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví na základě:
Obecné zásady jsou platné v jakémkoli provozu bez rozdílu, zda se jedná o malý, střední či velký podnik. Zásadní, pokud to lze, riziko vyloučit. Vyhnout se mu. Odstranit zdroj rizika. Nahradit tak rizikové bezpečným nebo méně nebezpečným. Jednat v duchu základního principu BOZP, které vyzývá použít prostředky kolektivní ochrany před individuálními ochrannými pomůckami. Příkladem je instalovat odsávací zařízení v případě nadlimitní koncentrace aerosolu a až poté, kdy jsou někteří pracovníci vystaveni i přes uvedené technické preventivní opatření určitému zdravotnímu riziku, zajistit na pracovišti používání osobních masek. Všeobecný trend dnešní doby je využívání nových technických vymožeností a informací. O to více by to mělo platit v této oblasti, tj. oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se snahou o zlepšení celkové míry ochrany při práci.
4. krok: Přijetí a zavedení preventivních opatření
Tento krok je důležitý zejména z hlediska první části. Především s rozhodnutím o přijetí a zavedení opatření. Například v případě, kdy byly identifikovány odlišné ochranné systémy pro stroje, je důležité posoudit relativní výhody různých alternativ. Je třeba rozhodnout o opatřeních, která se přijmou. Je potřebné vybídnout pracovníky, jichž se to týká, aby k tomuto procesu přispěli svojí zkušeností a znalostí z vykonávané praxe. Oni mohou nejlépe posoudit, zda v případě ochranného krytu stroje bude tento ve skutečnosti vyhovovat nebo je bude nutné upravit. Proto je nutné, aby byli lidé, kterých se vybraná opatření týkají, včas seznámeni s plánovanými úpravami a podíleli se tak na jejich výběru a používání osobníc ochranných pomůcek Zaměstnavatel musí zajistit, aby všechny takové pomůcky plně vyhovovaly pro danou pracovní činnost. Například ochranné brýle odolají odletujícím částicím, a nepoškodí se. Při úvaze o zavádění ochranných opatření by měly platit obecné zásady každého projektu. Tj. jaká opatření je nutné zavést, kdo za ně zodpovídá a kdy mají být dokončeny. A s dokončením souvisí poslední krok analýzy a tím je:
5. krok: Monitorování a přezkum
Závěrečným krokem v celém systému analýzy a hodnocení pracovních rizik je zajištění pravidelných kontrol, aby bylo zárukou, že se preventivní opatření neminula účinkem. Nebo aby se dokonce nevyskytly další nepředvídané problémy, které by nebyly podchyceny. Důsledkem hodnocení může být například náhrada řezné kapaliny jinou. S jiným chemickým složením. Provedení uvedených změn je nutné posoudit předem, než ke změně dojde. Ovšem v praxi se může ukázat, že to danému procesu obrábění z hlediska řezné destičky či obráběného materiálu nevyhovuje. Hodnocení rizik by mělo být v pravidelném intervalu podrobováno přezkumu, a to v závislosti na povaze rizik, pravděpodobnosti změny pracovní
činnosti nebo v důsledku zjištění, která vyplynula z šetření úrazů. Popsaná analýza rozhodně není jednorázovou záležitostí.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.
Komentáře
K článku
Re: K článku