BOZP dva roky před vstupem do EU

S blížícím se datem předpokládaného vstupu ČR do EU se stále častěji objevují pochyby a obavy podnikatelů, zda dokáží včas splnit požadavky evropských směrnic a norem v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Tyto obavy jsou v naprostém protikladu k sebevědomí a uspokojení  vedoucích pracovníků českých podniků prezentovanému v rámci výzkumu ekonomických dopadů implementace evropských směrnic do českého právního řádu.
Tehdy, v roce 1999, převládalo přesvědčení, že v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví se není čeho obávat a 90% respondentů bylo přesvědčeno, že v této oblasti jsou zcela konkurenceschopní.
Výsledky podrobnějšího výzkumu ukázaly, že i v tomto případě se spíše jednalo o přání, než o reálný stav. Jak jinak si vysvětlit, že na jiném místě většina manažerů přiznává, že nezná příslušné evropské směrnice a jejich požadavky. U značné části podnikatelů přetrvává falešná představa, že oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP) je oblast, kde nanejvýš postačuje formálně splnit stanovené požadavky.

Plnění zákonných norem je jednoznačnou vizitkou

Zdá se, že i v této oblasti se projevují, vedle pro nás typického „ponechání věcí na poslední chvíli“, i důsledky až chronického nezájmu o BOZP jak vlastníků, tak i vedoucích pracovníků podniků. Tuto skutečnost lze snadno dokumentovat například na rozdíleném přístupu firemního vedení k naplnění ustanovení zákona č.353/1999 Sb., o prevenci a likvidaci havárií. V České republice spadá do působnosti tohoto zákona 160 podniků a přestože byly zákonem jednoznačně stanoveny lhůty pro zpracování a předložení bezpečnostní dokumentace, značné procento firem tuto povinnost doposud nesplnilo. U těch, které dokumentaci předložily, je mnohdy její kvalita velice diskutabilní a bezpečnostní dokumentaci nelze doporučit ke schválení.

Problém se netýká jenom prevence úrazů

Až příliš často, přijde-li řeč na požadavky BOZP, slýcháme od managementů podniků otázku: „kde to je napsáno, který zákon nebo jiný právní předpis to požaduje? Proč to máme dělat, když to není v zákoně?“ K tomuto přístupu vede řada důvodů – ekonomická situace podniku, čas, nedostatek odborníků a v neposlední řadě nízká kultura podnikání. Příliš mnoho podniků a organizací nejenže nemá jasnou představu o významu bezpečnosti práce pro podnikání, nebo jak tuto oblast plánovat a  řídit, ale nemá ani zájem potřebné informace získat.
Řada podnikatelů se domnívá, že udělali pro bezpečnost práce dost, když mají zřízen útvar bezpečnosti práce nebo bezpečnostního technika. Mají-li však uvést, jaká kritéria používají pro posouzení účinnosti a efektivnosti svého přístupu k BOZP, bývá převážně uváděna jako jediný kvalitativní ukazatel pouze pracovní úrazovost. Ta je však pouze velice hrubým ukazatelem a svádí k stejnému závěru jako domněnka, že pokud člověk nedostal infarkt, tak je zdráv.
Vedení těchto firem a podniků si neuvědomuje, že BOZP není jenom prevence pracovních úrazů, ale že to je prevence veškerých pracovních rizik. Ta mohou ohrozit zdraví a životy osob, a to nejen zaměstnanců, ale i životní prostředí nebo majetek. A právě takové je současné pojetí bezpečnosti práce, které se promítá do evropských směrnic a jejich prostřednictvím do české legislativy.
Pochopení tohoto přístupu může značně usnadnit i řešení konkrétních problémů spojených s implementací požadavků BOZP v praxi.

Situace v BOZP je vizitkou firemní kultury

Má-li BOZP přestat být v chování podnikových managementů pouze „nutným zlem“ a nákladovou položkou a naopak má-li se stát faktorem přispívajícím k prosperitě podniku, je nezbytné, aby se bezpečnost a ochrana zdraví při práci stala součástí podnikového řízení a tvořila jeho další pilíř vedle ochrany životního prostředí, kvality a produktivity práce. Potom jí však musí být věnován stejný čas, výcvik a vzdělávání, jako ostatním výše uvedeným oblastem.
    Nabízí se otázka, proč tomu tak již není, proč se u bezpečnosti práce považuje za dostačující splnění minimálních požadavků, když stejný přístup v oblasti produktivity nebo jakosti byl považován přinejmenším za nerozumný.

Systematické vzdělávání představuje základní normu

    Přístup vedoucích pracovníků podniků a organizací k BOZP je do značné míry ovlivněn jejich vzděláním i získanými zkušenostmi. A tady lze hledat i jednu z příčin současného stavu. Střední ani vysoké školství neposkytuje manažerům častokrát ani ty nejzákladnější znalosti o bezpečnosti, o vztahu bezpečnosti práce a produktivity práce, o vlivu bezpečnosti práce na ekonomiku podnikání, jeho konkurenceschopnost apod. To vede k tomu, že přístup vedoucích pracovníků je zaměřen převážně na řešení problémů, které vyvstaly a nikoliv na jejich předcházení.

Probíhající změny charakteru i podmínek práce vyplývající zejména z

• rozvoje nových klíčových technologií,
• integrace dosud samostatných oblastí techniky,
• narůstající složitosti technických systémů,
• stále se zkracujících inovačních cyklů,
• globalizace,
• potřeby zajištění trvale udržitelného rozvoje,
• změn pracovních forem a vztahů,
• postupující individualizace,
• změn hodnotových kriterií,
• stárnutí společnosti,
• posunu od izolovaného chápání bezpečnosti a ochrany zdraví při práci k systémovému a holistickému pojetí řízení rizik,

jsou úzce spojené s rychlým zastaráváním izolovaných odborných znalostí a tím kladou nové požadavky a nároky nejen na vedoucí pracovníky a specialisty BOZP, ale i na ostatní zaměstnance a pracovníky.
Znalosti se stávají a stále více budou rozhodujícím faktorem ovlivňujícím nejen činnost podniku, ale i podnikovou kulturu. Jinými slovy kvalifikace a praxe (znalosti, zkušenosti a dovednosti) výrazně ovlivňují schopnost inovace a kvalitu výrobků/produktů a služeb a tím i konkurenceschopnost podniku. Proto úspěšné splnění úkolů, a to nejen v oblasti BOZP, vyžaduje a bude stále více vyžadovat neustálé vzdělávání a výcvik, který bude vytvářet klíčové kompetence v rámci celoživotního procesu a který bude udržován dynamikou nového učení a proškolování.
Z pohledu řízení a organizace podniků je zřejmý trend k nižší centralizaci a vyšší  flexibilitě schopné rychle reagovat na změny trhu. Toho je možné dosáhnout pouze v případě, že podnik má dostatek validních informací a znalostí a provádí „řízení se znalostí věcí“, tj. uplatňuje management znalostí.

Management znalostí se stává nástrojem řízení 

Management znalostí neznamená pouze školení, vzdělávání nebo využívání databází on-line ale jde především o efektivní propojení těch, kdo znají s těmi, kdo potřebují znát. Na úrovni podniku se pak jedná o přeměnu individuálních znalostí (znalostí jednotlivců ve znalosti organizace).
Základem pro funkční management znalostí jsou dostupné, vhodně zpracované a strukturované informace, které musí být následně transformovány do znalostí. Při tom je však  třeba mít na zřeteli, že množství informací ještě netvoří množství znalostí. Záleží na širším intelektuálním vybavení neboť „pokrok je v souvislostech“. Nicméně poznání je podmíněno přístupností a dostatkem informací.
Moderní informační technologie mohou zprostředkovat odborné veřejnosti i zájemcům o problematiku BOZP rychlý, nekomplikovaný a pohodlný přístup k elektronickým informačním zdrojům. Zároveň jsme obklopeni nejrozmanitější technikou a ta nám poskytuje možnosti, které za "školních" dob dnes dospělých lidí neexistovaly. K tomu, aby mohla být technologie využívána, je třeba určité „informační a komunikační gramotnosti“. Vyhledávání informací na internetu je dnes asi nejběžnějším způsobem získávání informací z oblasti BOZP, z multimédií jsou v současné době nejčastěji využívány CD-ROM.  Převážná většina obsahuje programy na PC k vedení agendy BP a PO, nebo právní předpisy k BOZP, na CD nosiče bývají zaznamenávány závěrečné nebo výroční zprávy, v minimální míře jsou zatím používány k přenosu jiných informací a dokumentů.

Znalost komunikačních technologií je předpokladem dalšího vzdělávání

Dnes běžně komunikujeme telefonicky (pevné linky, mobilní telefony), faxy a lektronickou poštou. Znalost dalších komunikačních nástrojů a způsob jejich využívání při získávání informací je velmi důležitá, například při celoživotním učení bude sice dále zajišťováno i klasickými formami výuky, ale převážně bude decentralizované a bude založeno na informačních technologiích a multimédiích. Bez znalosti práce s počítači a s informačními technologiemi v BOZP, kde jde o zdraví a životy lidí v reálném čase, se v budoucnu nebude možné obejít.
Proto webová stránka www.bozpinfo.cz provozovaná VÚBP a spuštěná od poloviny letošního roku, bude poskytovat důležitéinformace pro každodenní praxi související s bezpečností a ochranou zdraví při práci nebo ochranou životního prostředí.
  Prezentované informace jsou členěny do následujících okruhů:

• právní předpisy ČR a EU
• technické normy ČR a EU
• statistické údaje a přehledy apod.
• informace z odborné literatury (vazba na odbornou knihovnu VÚBP)
• BOZP v praxi (například terminologický slovník, internetový rozcestník, nabídka školení, odpovědi na  opakující otázky, konference, poradenství v oblasti BOZP apod.)

Stránky www.bozpinfo.cz umožní na jednom místě nalézt požadované informace přímo nebo formou odkazů na jiné informační zdroje nebo internetové stránky. Celkově se zde poskytne ucelený přehled informačních zdrojů a informací o zdrojích v oblasti BOZP a ochrany životního prostředí.

Webová stránka BOZP bude dynamickým informačním zdrojem

Pro návštěvníky stránek www.bozpinfo.cz  jsou postupně připravovány různé služby, jako např. anketní otázky v oblasti BOZP (s cílem zajištění zpětné vazby ohledně obsahu webu), ohlasy na obsah stránek, možnost vyhledávání na stránkách prostřednictvím obvyklého Hledej na úvodní stránce, komunikace pomocí formulářů, diskusní fóra s možností zasílání příspěvků a jejich zveřejňování aj.
Zajímavým druhem elektronického kontaktu s klienty se jistě stane elektronický zpravodaj (e-bulletin), zasílaný klientům zahrnutým v databázi VÚBP, kteří projeví zájem.

Bezpečnost práce  a ochrana zdraví se stává důležitou součástí řízení

I když produktivita je určujícím faktorem každého podnikání, bez jakosti výsledného produktu ztrácí na významu. Nízká jakost vede k nízkým výdělkům a k ztrátě konkurenceschopnosti a nakonec ke ztrátě trhu a zániku organizace. Nízká bezpečnost práce vede k odchodu kvalitního personálu, ke zvýšení výrobních nákladů, ztrátě konkurenceschopnosti se všemi doprovodnými následky. Proto organizace, která chce být úspěšná na trhu musí věnovat stejnou pozornost vedle produktivity i bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. To však vyžaduje čas, finanční prostředky a v neposlední řadě i spolupráci a součinnosti vedení podniku a zaměstnanců.

Zdroj:
Ing. Miloš Paleček, CSc., VÚBP