Bezpečnost tělocvičných nářadí, pomůcek a cvičebních strojů

Potřebuji poradit ohledně revizí a kontrol tělocvičných nářadí, pomůcek a cvičebních strojů. Ve dvou administrativních budovách, které jsou v mé působnosti, se vyskytují tělocvičny, které jsou vybaveny posilovacími stroji, žebřinami, cvičebními lavicemi a podobně. Ani jedna z tělocvičen není určená pro veřejnost, ale jsou určeny a využívány zaměstnanci mimo jejich pracovní dobu. Budovy jsou v majetku zaměstnavatele. Je nutné, aby byly v tomto případě prováděny pravidelné roční revize vybavení tělocvičen oprávněnými organizacemi dle Metodického pokynu 29/159/2001 - 26 MŠMT?  Případně kdo, kdy a jak by měl kontrolovat zařízení a prostory tělocvičen? Stačí kontrola nářadí či strojů před zahájením cvičení nebo musí být prováděna pravidelná kontrola osobou seznámenou s průvodní dokumentací výrobce zařízení a vypracován provozní řád tělocvičny? Nevážou se revize pouze na situace, kdy jsou tělocvičny pronajímány veřejnosti?

Samozřejmě, že revize tělocvičného nářadí nemají souvislost s Metodickým pokynem 29/251/2005 – 26 MŠMT, tam je roční prověrka stanovena stejně jenom jako doporučující. Metodický pokyn není obecně závazný právní předpis. Pro Vás je ale důležité, že se jedná o nářadí, kterého užívají zaměstnanci zaměstnavatele a zaměstnavatel tudíž musí zajistit jeho i jejich bezpečnost. To je stejné jako když např. zaměstnanci manipulují s rychlovarnou konvicí nebo vařičem na pracovišti, i tam musí zaměstnavatel zajistit revize. Proto jsem toho názoru, že zaměstnavatel musí v souladu s nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí stanovit místně bezpečnostním předpisem rozsah a četnost prověrek tělocvičných nářadí, i to kdo je bude provádět. Zaměstnavatel plně odpovídá  za provoz těchto tělocvičen, takže musí také zajistit bezpečnost zde používaného nářadí a náčiní.

Jednoroční lhůta bývá doporučována jako minimální lhůta, jinak samozřejmě je třeba vzít v úvahu, že se jedná o nářadí s možností pádu z výšky apod. Možná, že některé posilovací stroje vzhledem k tomu, že jsou nové, mají svůj návod (v souladu se zákonem č. 22/1997 Sb. , o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů), v kterém mají podrobnosti ohledně revizí a mají i stanoveny četnost revize.

Jinak u tělocvičného nářadí se vyvinula povinnost jednoročních revizí na základě toho, že všechny výrobky, které se uvádějí do provozu spadají pod některé prováděcí nařízení vlády vydané k zákonu č. 22/1997 Sb. a žebřiny, koně, kozy stejně jako např. kolotoče apod. pod žádné z dnes více jak 20 prováděcích nařízení vlády k zákonu č. 22/1997 Sb. nespadají a navíc i tyto výrobky mohou být za určitých okolností velice nebezpečné. Tyto výrobky se zahrnují pod nařízení č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody. Jinak řečeno, jde o výrobky, které dříve byly určeny k povinnému schvalování a kde v současné době žádná z evropských směrnic zatím povinnost posuzovat shodu s požadavky technické normy nestanoví. Protože však jde o výrobky, které mají rozhodující vliv na bezpečnost osob a majetku, byly soustředěny do samostatného nařízení vlády. Dnes tedy  tohoto nařízení vlády zahrnuje i prostředky     lidové     zábavy     (zařízení     s pohyblivými stanovišti   osob,   zařízení   s   omezeně   řízeným   pohybem   osob, zařízení   dětských   hřišť,   zařízení   s   možností   pádu   z výšky více    než   40    cm,   zařízení    s   možností    zvýšené   psychické zátěže) a pod to je třeba zahrnout i ono tělocvičné nářadí a náčiní.