Bezpečnost prozatímního elektrického zařízení na staveništi

Stav v oblasti zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při provozu těchto zařízení se zlepšil vydáním a zavedením ČSN 33 2000-7-704 (Elektrická zařízení na staveništích a demolicích, 1996), kde byla stanovena povinnost použití proudového chrániče s maximálním vybavovacím proudem 30 mA na ochranu zásuvek jako jedno z opatření (a také z hlediska praxe nejjednodušší opatření) k zajištění ochrany před úrazem elektrickým proudem. Tento požadavek uvádí i nové vydání normy ČSN 33 2000-7-704 ed.2 (2007), kde je navíc zaveden požadavek na ochranu zásuvek se jmenovitým proudem vyšším než 32A na použití proudového chrániče se jmenovitým vybavovacím proudem 500 mA, který může zároveň sloužit jako hlavní vypínač rozvaděče. Pokud se tato norma dodrží a pokud nedojde k poruše proudového chrániče, můžeme předpokládat, že k úrazu elektrickým proudem na staveništi nedojde.

Dalším předpisem, který stanovuje požadavky na elektrická zařízení staveniště, je část ČSN 34 1090 (Předpisy pro prozatímní elektrická zařízení, 1973), která v současné době platí souběžně s novou normou ČSN 34 1090 ed.2 (2011). V těchto normách je stanovena povinnost provádět kontroly elektrického zařízení na staveništi osobou s odpovídající elektrotechnickou kvalifikací, včetně určení termínů těchto kontrol před uvedením zařízení do provozu.

V této nově editované ČSN, která původní normu nahradí od 1. 12. 2013, jsou tyto požadavky uvedeny v čl. 5.3 a 5.4. Z hlediska zajištění bezpečnosti elektrického zařízení na staveništi jsou tyto požadavky důležité. Kontrolami prováděnými oblastními inspektoráty práce, zaměřenými na tato prozatímní elektrická zařízení, jsou ve většině případů zjištěny závady vyplývající z nedostatečného zajištění provádění kontrol při realizaci staveb, a s tím souvisejí i provozní nedostatky, které na staveništi vznikají. Stavební firmy nemají ve většině případů informace o existenci ČSN, která tuto problematiku řeší. V normě není stanoveno, jak často se tyto kontroly mají provádět, záleží to na složitosti a rozsahu stavby. Na základě vyhodnocení rizika si zaměstnavatel (provozovatel) sám stanoví četnost těchto kontrol.

Povinnost provádět kontroly na staveništi je zaměstnavateli uložena ustanovením § 3 odst. 2 písm. f) zákona č. 309/2006 Sb. Zaměstnavatel je tedy povinen dodržovat další požadavky k zajištění BOZP při realizaci stavby, to je i provádění kontroly během používání technických zařízení, přístrojů a nářadí, ke kterým patří i prozatímní elektrické zařízení staveniště, s cílem odstranit nedostatky, které by mohly nepříznivě ovlivnit bezpečnost a ochranu zdraví. Podobně je tato povinnost zaměstnavateli uložena i ustanovením § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb. a zároveň je požadována v ustanovení Přílohy č. 1, část II, čl. 2 nařízení vlády č. 591/2006 Sb. Požadavek na pracoviště (a to je i staveniště) vyplývající z ustanovení § 3 odst. 3 písm. a) nařízení vlády č. 101/2005 Sb. také ukládá povinnost zaměstnavateli určit před uvedením pracoviště do provozu a používání osobu, k jejímž povinnostem patří zajišťovat bezpečný provoz, používání a údržbu zařízení.