Česká legislativa už se přizpůsobila požadavkům evropských směrnic v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Nejde ale jen o sladění zákonů s požadavky EU, ale také o jejich každodenní důsledné prosazování v podnicích. Změna si vyžádá značné náklady ze strany zaměstnavatelů.
Podle studie Výzkumného ústavu bezpečnosti práce (VÚBP) si zavedení směrnic v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci do praxe vyžádá „podle střízlivých odhadů" výdaje podnikatelské sféry v rozsahu cca 47 miliard Kč. Tyto náklady však nebudou rozděleny, rovnoměrně, protože mnoho směrnic nepůsobí plošně, ale jen na vybraná odvětví. Podniky působící v rizikových oborech, ve kterých hrozí větší nebezpečí úrazu nebo působení chemických látek, karcinogenů, azbestu či hluku, pak mohou pocítit nárůst nákladů na bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP) natolik razantně, že by mohla být ohrožena jejich konkurenceschopnost.
Podnikatelé však podle průzkumu agentury STEM (který cituje uvedená studie) náročnost implementace směrnic v oblasti BOZP naprosto nedoceňují. Průzkumu se účastnili zástupci 205 podniků, kteří se vyjadřovali k souboru 24 směrnic EU, zabývajících se danou tématikou. Tři pětiny z nich podle agentury STEM směrnice neznají a neočekávají v souvislosti s jejich dodržováním žádné investice. Zásady BOZP byly přitom na základě těchto směrnic zakomponovány kromě zákoníku práce do dalších čtyř zákonů, deseti vládních nařízení a dvaceti prováděcích vyhlášek.
Některé dílčí směrnice EU v oblasti BOZP |
|
Povinnosti zaměstnavatele
Podle základní Směrnice EU o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je zaměstnavatel povinen zavést komplexní systém prevence rizik, který zahrnuje výrobní postup, organizaci práce, pracovní podmínky, sociální vztahy a vliv pracovního prostředí.
K provádění činností týkajících se ochrany a předcházení pracovním rizikům v podniku jmenuje. zaměstnavatel jednoho nebo více zaměstnanců, kterým musí v rámci pracovní doby poskytnout dostatek času pro naplňování těchto úkolů. Dále musí jmenovat zaměstnance pověřené poskytováním první pomoci, zdoláváním požárů a evakuací zaměstnanců v případě nebezpečí.
Každý zaměstnanec musí být také při přijímání do pracovního poměru nebo při změně jeho pracovní náplně řádně vyškolen o BOZP. Toto školení musí probíhat v pracovní době a zaměstnanec je dostane řádně proplaceno. Podle ředitele VÚBP Miloše Palečka nestačí obecná instruktáž BOZP podaná písemnou formou, která neobsahuje konkrétní technické a jiné předpisy nutné k výkonu práce. Pokud nepodstoupí zaměstnanec řádné školení, může se dostat zaměstnavatel v případě pracovníkova úrazu do velkých potíží při jednání s inspektorátem bezpečnosti, ale. také se zdravotní pojišťovnou. V takovém případě mu hrozí, že bude muset platit náklady spojené s léčením zraněného. V úvahu je třeba vzít i pří padnou trestní odpovědnost za poškození zdraví.
Co by mělo být součástí vstupního školení zaměstnance o BOZP |
|
|
|
Nejde jen o prevenci úrazů
Řada podnikatelů se domnívá, že udělali pro BOZP dost, když mají zřízen útvar bezpečnosti práce nebo bezpečnostního technika. Mnoho z nich si však neuvědomuje, že BOZP nespočívá pouze v prevenci pracovních úrazů, ale že vyžaduje prevenci veškerých pracovních rizik. Ta jsou ve směrnicích EU definována jako ohrožení zdraví a životů osob (a to nejen zaměstnanců), a dále životního prostředí nebo majetku.
Zdraví zaměstnanců není ohrožováno jen úrazem. Řada „bezpečných" zaměstnání způsobuje pracovníkům mnohé zdravotní potíže, zapříčiněné například špatnou židlí, na které se musí celý den hrbit, či nevhodným osvětlením. Maximální ochrana zdraví by se proto měla stát věcí osobního přístupu a firemní kultury.
ZDROJ:
Bezpečnost při práci bude dražší. Ochrana zdraví je významným pilířem sociální politiky Evropské unie. Profit č. 7 (2003). Z pramenů VÚBP, z www.mpsv.cz a www.bozpinfo.cz zpracovala Michaela Klečková.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.