Bezpečnost práce z pohledu globalizace

První polovina minulého století byla poznamenána výrazným rozvojem průmyslové výroby. V druhé polovině a zejména pak v poslední dekádě 20. století se však objevily zcela nové trendy vývoje charakterizované rychlým rozvojem komunikačních a informačních technologií, které vyvolávají řadu strukturálních změn a podporují globalizaci. Velké strukturální změny budou zřejmě pokračovat i během první dekády 21. století a významnou měrou ovlivní ekonomické struktury, užití technologií a budou mít vliv i na sociální systémy. Tyto změny mají vliv i na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Vytvářejí řadu nových situací a příležitostí, přinášejí i nová rizika a mění strukturu a četnost pracovních rizik.

Jedním z velice významných současných trendů je rychle rostoucí počet malých a středních podniků, mikropodniků i samostatně podnikajících osob. V podmínkách ČR došla v důsledku restrukturalizace k zásadní změně v průběhu jedné dekády stonásobně narostl počet podnikajících subjektů. Současně dochází ke změnám struktury stávajících podniků, uplatňování nestandardních vztahů novými podniky a ke změnám pracovních činností, které jsou provázeny nedostatkem zkušeností i nárůstem rizik vyplývajících z pracovních činností. Na druhé straně však vznikají i nové možnosti a způsoby ochrany zdraví, které pracovní rizika snižují.

Globalizace je urychlována odstraňováním překážek obchodu a rostoucí mezinárodní aktivitou charakterizovanou volným pohybem kapitálu, zboží a služeb.

Globalizace přispěla ke vzniku nových odvětví a výrobků, především v oblasti informačních a telekomunikačních technologií. Jedná se zejména a nové výrobky, např. mobilní telefony, nové služby (komunikace a přenos informací přes satelit), nový software či rozvoj elektroniky.

Rozvoj komunikačních a informačních technologií umožnil další rozvoj mezinárodního obchodu Celkový podíl hi-tech výrobků a produktů na celkovém světovém obchodě vzrostl za posledních 20 let z 11 % na 22 %. K opačnému vývoji dochází v primárním sektoru, především v zemědělské výrobě. Zatímco v zemědělství globalizace poměrně tvrdě dopadá na mikropodniky i na malé a střední podniky, v jiných oblastech pra tyto skupiny podniků vznikají nové příležitosti.

ROZVOJ MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ

Vliv globalizace vede nejen ke vzniku gigantických nadnárodních společností, ale přispívá i ke vzniku malých a středních podniků. Úspěch na trzích je totiž podmíněn vysokou schopností pružné reagovat na změny trhu, na změny ekonomické situace. Proto jsme svědky fragmentace mnoha společností do menších jednotek s větší flexibilitou. Outsourcing a zajišťování podpůrných aktivit dodavatelským způsobem vede ke vzniku velkého počtu malých a středních podniků i pracovních příležitostí pro osoby samostatně výdělečně činné. Malé a střední podniky začínají být pro velké firmy životně důležité. Kvalita jimi poskytovaných služeb a produktů může významně ovlivnit činnost a výkonnost velkých společností. Na druhé straně se dostávají do značné závislosti na velkých podnicích, se kterými jsou smluvně svázány.

V 15 zemích EU je cca 60 % z celkové pracovní síly zaměstnána v malých a středních podnicích. Přičteme-li k nim osoby samostatně výdělečně činné, dostaneme se k údaji 85 %. V ČR pracovalo v r. 1999 v malých a středně velkých podnicích, tj. v podnicích s 1 až 249 zaměstnanci, 2,9 milionu osob, tj. 63,5 % z celkového počtu nemocensky pojištěných pracovníků, který je pra účely tohoto porovnání možno chápat jako srovnatelný s celkovou pracovní sí1au. Tento podíl zhruba odpovídá evropským poměrům.

Jak mezi vlastníky, tak mezi zaměstnanci malých a středních podniků se často setkáváme s nedostatečnými znalostmi a zkušenostmi, což zvyšuje bezpečnostní rizika. Přeprava a využívání rizikových technologií mohou způsobit, že pracovníci budou nadměrně vystaveni působení látek ohrožujících zdraví, což zvyšuje riziko ohrožení zdraví. Malé a střední firmy pokrývají značný rozsah aktivit ad výrobních činností až po služby. Činnost těchto podniků může rovněž znamenat významné riziko pra okolí a pra životní prostředí.

Malé a střední podniky nepředstavují ucelenou skupinu. Obecně se jedná a neregistrované pracovníky (zaměstnance), příležitostné a domácí pracovníky, rodinné příslušníky, osoby samostatné výdělečně činné, mikropodniky (10 zaměstnanců), malé firmy (10-49 zaměstnanců) a střední podniky (50-249 zaměstnanců).

Zajistit požadovanou úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v těchto podnicích bývá náročnější než u velkých firem. Je daleka více ovlivňována jednak charakterem využívaných přístrojů a zařízení, jednak znalostmi a schopnostmi vlastníků a zaměstnanců.

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ BEZPEČNOST PRÁCE

Globalizace vyvolala v řadě oblastí změny, které mají na BOZP v malých podnicích výrazný vliv:

1. Zaměstnanost, pracovní smlouvy, kontrakty

Častěji než dříve jsou uzavírány pracovní smlouvy na dobu určitou, na kratší časové úseky. Důvodem je využívání outsourcingu ve velkých firmách a využívání malých firem pra nárazové a jednorázové činnosti. Ta umožňuje velkým firmám zajistit si větší flexibilitu a vyšší konkurenceschopnost. Mnozí se důkazy a negativním vlivu tohoto trendu na pracovní podmínky.

2. Stáří zaměstnanců

Zaměstnanci malých a středních podniků (MSP) mívají vyšší věkový průměr než ve velkých firmách. Tató skutečnost by měla být respektována při organizaci práce. Malé organizace však disponují menšími prostředky a zdroji, které mohou na oblast BOZP jejich majitelé a pracovníci využít, maji i nižší znalosti a méně zkušeností jak správně postupovat.

3. Změny organizace práce

V důsledku globalizace se zrychluje tempo výroby a zvyšuje se potřeba změn, a to jak ve velkých, tak i v malých a středních podnicích. Zvyšují se tlaky na využívání pracovní doby, na přesčasovou práci, vytvářejí se nové formy práce na směny apod. Důsledkem je narůstající pocit stresu a vyčerpanosti zaměstnanců. V malých a středních podnicích dochází i k prodlužování pracovní doby.

4. Požadavky na kvalifikaci a schopnosti

Nové technologie, pracovní postupy i globalizace výroby a obchodu vytvářejí nové požadavky na schopnosti a kvalifikaci zaměstnanců. Skutečností zůstává, že úroveň znalostí a schopností jak managementu, tak i zaměstnanců bývá v MSP nižší než ve velkých podnicích. MSP nemohou věnovat dostatek prostředků na výchovu a výcvik zaměstnanců, což obvykle postihuje BOZP více než ostatní oblasti. Přitom pojetí bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se změnilo. Nejedná se již pouze o prevenci pracovních úrazů a nemocí z povolání, ale a prevenci rizik vyplývajících z pracovních činností. Ta mohou ohrožovat nejen zdraví a životy lidí, ale i životní prostředí a majetek.

5. Služby v oblasti BOZP

Rozdíly ve struktuře, velikosti i zaměření činnosti MSP přinášejí i rozdílné problémy a potřeby těchto podniků v oblasti BOZP. Rizika spojená s jejich činnostmi se liší. Při obchodních činnostech a ve službách bývají výrazně nižší než v průmyslu. V některých případech jsou zaměstnanci MSP vystaveni rizikům vyvolaným velkými podniky, pro které smluvně pracují. V MSP bývají zdroje a kapacity na prevenci značně omezené, což ovlivňuje možnost externího zajištění kvalitních poradenských služeb v oblasti BOZP.

6. Ekonomické hledisko

MSP mívají skrovné zdroje pro provozování hlavní činnosti a ještě horší situace je v oblasti lidských a finančních zdrojů pro ostatní činnosti včetně BOZP.

MOŽNOSTI A ZPŮSOBY ŘEŠENÍ

I když prevence a řízení BOZP je ve svých principech univerzální pro všechny typy podniků, je třeba při praktické aplikaci přihlédnout k jejich specifikům.

V zásadě lze i využít dvě možnosti: zvýšit vnitřní (vlastni) kapacity podniku nebo využít externí podporu (služby).

Zvýšení vlastních kapacit

Nezbytným krokem ke zvýšení vlastních kapacit je zajistit, aby si podnikatelé, manažeři i zaměstnanci byli vědomi důležitosti a závažnosti BOZP. Protože se do značné míry jedná o zásadní změnu postojů k BOZP, bylo by nejúčinnějším způsobem zařadit základy BOZP do učebních osnov všech stupňů škol a mediálně působit na veřejnost, poskytovat informace o správné praxi, zahrnout řízení BOZP do systémů řízení jakosti, prezentovat výsledky ekonomických studií ukazujících přínosy zavedení systému řízeni BOZP, vytvářet motivační stimuly podporující zlepšování úrovně BOZP v rámci úrazového pojištění, zajistit podporu sdruženi podnikatelů a odborů a zkoumat a hledat efektivní řešení existujících problémů v oblasti BOZP.

Externí služby

Možnost využití externích služeb je důležitá zejména pro malé a střední podniky, kterým se nevyplatí zaměstnávat vlastní odborníky v oblasti BOZP. U velkých podniků půjde zejména o využívání specialistů na některou dí1čí problematiku prevence rizik a BOZP. V obou případech je však nezbytné vytvořit takové právní prostředí, které bude zajišťovat alespoň základní kvalitu těchto služeb.

Zajišťování BOZP vlastními nebo externími pracovníky bude pro MSP vždy představovat finanční zátěž, která může být v řadě případů limitujícím faktorem rozsahu činností v této oblasti. Příznivý obrat lze zřejmě očekávat až se změnou v oblasti úrazového pojištění. Předpokládá se, že nositel tohoto pojištění se bude významně podílet na podpoře prevence pracovních rizik zejména v malých a středních podnicích.

ZDROJ:
Paleček, M.: Bezpečnost práce z pohledu globalizace. Sociální politika č. 2 (2003), s. 9-10.