Bezpečnost práce a požární ochrana v ZOO

Zoologická zahrada je zvláště v tomto období jedno z nejatraktivnějších míst v Praze. Už několik let se zde lámou návštěvnické rekordy, někdy přijde až 15000 návštěvníků denně. Jaká je však ZOO z hlediska bezpečnosti a požární ochrany?

Prevence a zase prevence

Květa Čekalová, odborně způsobilá osoba v požární ochraně a Jaroslav Čermák, odborně způsobilá osoba v prevenci rizik, pracovali pro zoologickou zahradu už v době povodní v roce 2002. Například zajišťovali výběr OOPP a desinfekčních prostředků pro likvidátory škod, pomáhali při očistě restaurace, hasicích přístrojů, při přesunech zvířat atd. Během naší krátké návštěvy několikrát zdůraznili, že v oblasti bezpečnosti práce, návštěvníků i požární ochrany, je kladen největší důraz na prevenci.

V ZOO je několik pracovišť se zvýšeným požárním nebezpečím, např. uskladnění krmiv, konkrétně sena, některé kotelny. Činnost požárního technika se soustřeďuje hlavně na běžné kontroly, při kterých pomáhá také požární preventista. Prochází téměř denně celou zahradu a upozorňuje na sebemenší nedostatky z oblasti požární ochrany. Vede o tom písemné záznamy a zjištěné závady se okamžitě odstraňují. Dokumentace týkající se požární ochrany je daná zákonem 133/1985 Sb. o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláškou č. 246/2001 Sb. o požární prevenci, ve znění pozdějších předpisů. Obsahuje například posouzení požárních rizik, začlenění jednotlivých objektů do určitých okruhů z hlediska požární ochrany, informace o školení, které se provádí pro vedoucí zaměstnance jednou za 3 roky. Pro řadové zaměstnance si zde lhůtu určili sami podle interní směrnice, a sice jednou za rok.

Systém bezpečnosti pro návštěvníky i zaměstnance

Školení o požární ochraně je spojeno se školením BOZP. „Musíme zavést takový systém BOZP, který chrání zaměstnance i návštěvníky,“ říká pan Čermák. Systém bezpečnosti je zde o to složitější, že v legislativě není o ZOO žádná zmínka. Při vytváření systému BOZP – např. identifikace nebezpečí, hodnocení rizik - kromě zákoníku práce vycházel z nařízení vlády 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat. „Měli jsme tu na návštěvě skupinu zavádějící OHSAS 18001 (britská norma pro zavádění systému řízení bezpečnosti práce - pozn. redakce) a jejich audit dopadl dobře. Pokud by se OHSAS stal interní normou našeho státu, tak by nebyl problém tuto normu rychle zavést i zde,“ chválí své dílo pan Čermák. Hlavní součástí bezpečnostní dokumentace je registr rizik, dále centrální směrnice, která popisuje školení, lékařské prohlídky. Jejich četnost si na základě hodnocení rizik určili sami. „Snažíme se hlavně o to, abychom ta rizika řídili. Nastudoval jsem zoologii, jak se zvíře chová, v čem je nebezpečné, spolupracoval jsem při tom s inspektory a kurátory (vedoucí pracovníci, kteří zodpovídají za jednotlivé chovy - pozn. redakce) a výsledkem byla tabulka na každý chov, popř. zvíře, kde je popsáno riziko a následné organizační a technické opatření. Nesmíme zapomenout také na jisté zbytkové riziko, které vždy musí být akceptovatelné,“ vysvětluje pan Čermák.

Se lvíčky se nemazlíme

K nebezpečným zvířatům je zákaz vstupu, všechny připouštěcí pohyblivé zábrany, tzv. šubry, jsou ovládány na dálku. U méně agresivních zvířat, s kterými jsou chovatelé v kontaktu, je nebezpečí přimáčknutí zvířetem, ale na toto nebezpečí jsou dobře připraveni.  Chování svých svěřenců už znají. Některá ze zvířat jsou velmi dobře čitelná, pokud se zvíře chová jinak než obvykle, chovatel pozve kurátora a následně veterináře. Ošetření probíhá až po uspání zvířete podle přesných postupů. Ve výbězích je velké riziko pádu, jsou tam členité terény, trus, bláto. Nebezpečí úrazu číhá na chovatele např. při čištění bazénu, při údržbě, i když se samozřejmě počítalo s tím, že se ve výběhu bude kromě zvířete pohybovat i chovatel.

ZOO má cca 200 zaměstnanců. Kromě chovatelů jsou zde zastoupeny ještě další profese - již zmínění inspektoři na jednotlivé oblasti a kurátoři, kteří odpovídají za jednotlivé chovy, zahradníci, údržbáři, krmiváři - krmivářské oddělení  zajišťuje krmivo pro celou ZOO. Krmivo musí být naprosto kvalitní, například seno pochází ze šumavských luk. Uplatní se také stavební oddělení, jelikož se zde staví tak rychle, jak se mění odborné názory na ubikace zvířat.

Chráníme návštěvníka tím, že ho informujeme

Někdy může být návštěvník přímo v kontaktu se zvířaty. Rozmanité akce pro návštěvníky si vynucují důkladná bezpečnostní pravidla. Organizaci zajišťuje oddělení PR a marketingu. Pan Ing. Vít Kahle, vedoucí tohoto oddělení a tiskový mluvčí ZOO Praha, říká: “Chráníme návštěvníka tím, že ho informujeme. U hlavního vchodu je vyvěšen návštěvní řád. Chceme, aby návštěvníci měli jasno na jakémkoli místě v zahradě, kam smí a kam ne.“ Musí se pohybovat jen po vyznačených cestách, nesmí překračovat zábradlí. V sezóně, každý víkend a o svátcích má u hlavního vchodu stanoviště Český červený kříž, jehož pracovníci okamžitě řeší jakékoli úrazy. Ty drobné, jako štípnutí vosy, oděrky, bývají poměrně časté a jsou na ně výborně vybaveni. Po celé ZOO je možno vidět  mapy s orientačním plánkem a číslem, kam se dá v případě nebezpečí volat.

Jak dobře mají bezpečnost zorganizovanou, si mohli ověřit nedávno, když se vinou porušení návštěvního řádu stal úraz. Ruskoukrajinskoamerická rodina přišla do ZOO se psy - dvěma labradory a štěnětem kokršpaněla a překročili zátarasu u výběhu vlků. Chtěli vlky nakrmit kostmi od kuřete. Když se k nim vlci přiblížili, pán se snažil labradory odtáhnout pryč, přitom povalil dřevěné zábradlí. Posléze rodinka tvrdila, že dřevěné zábradlí bylo demontováno, což nebyla pravda. Vlci zakousli kokršpaněla, paní ve snaze ho zachránit, utrpěla poranění. Během pár vteřin přijela záchranka a policie, která jednoznačně konstatovala porušení návštěvního řádu.

O víkendu je na telefonu zoologická služba, údržbáři, elektrikáři, jakékoliv problémy se řeší během pár minut. Po procházce areálem si všímáme specifického bezpečnostního značení, které vzniklo ve spolupráci s výtvarníkem. „Značení jsme vyřešili zajímavě, ale zároveň, aby splňovalo normu. V zázemí jsou značky, jak mají být podle nařízení vlády 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ale v návštěvnické části by to působilo rušivě,“ vysvětluje Jaroslav Čermák.

Pracovní úrazy a zdravotní způsobilost chovatelů

Touha zvířete po svobodě občas končí pracovním úrazem chovatele. Například orlice ve snaze uletět z pootevřené klece sekla drápem do ruky chovatelku, která se jí snažila v úniku zabránit, nebo chovatel při honbě za unikajícím papouškem spadl se střechy. Pozice chovatele vyžaduje opravdu pevné nervy. Každý musí projít vstupní zdravotní prohlídkou a musí být naprosto zdravý. Je zde, z hlediska hygieny, rizikové pracoviště s názvem karanténa, kam se na určitou dobu umísťují všechna nová zvířata, i když nemusí vykazovat známky nemoci. Zvíře tudíž může zaměstnance ohrozit potenciální chorobou, nebo zaměstnanec, pokud není zdravý, může nakazit zvíře. Lidské nemoci se u zvířat projevují jinak. Například pro želvy je nebezpečný obyčejný opar. Zaměstnanci musí mít potřebná očkování, například na tetanus. U chovatele jsou důležité i rychlé reakce. To se prověří třeba spouštěním pravítka, které musí zkoušený rychle chytit. Výsledkem prohlídky je potvrzení - schopen jako chovatel.

Pravidelně se provádějí bezpečnostní a požární kontroly ze strany státních úřadů, jestli jsou kontrolovány hasicí přístroje, označeny hydranty, zkrátka jestli to, co je zaznamenáno v interních spisech, opravdu platí. Důležité jsou pravidelné revize. Co se týká technického zázemí, pavilón Indonéská džungle se dá přirovnat k malé fabrice – regulace teplot, chlazení, vytápění, aby byl v zimě dostatek tepla, v létě ne moc horko, na to je tady řada odborníků. „Snažíme se také, abychom co nejméně zatěžovali životní prostředí. Kdo jiný by to měl dělat víc, než právě ZOO,“ uzavírá pan Čermák naše povídání.

Přemísťujeme se do pavilónu Indonéská džungle, kde právě plní své pracovní povinnosti chovatelka Denisa Ryšková, která nám poskytla rozhovor.

BOZPinfo.cz: Jaká zvířata máte jako chovatelka na starosti?
Denisa Ryšková: Mám na starosti orangutany, gibbony, makaky, vydry, binturongy, lemury.

BOZPinfo.cz: Co vaše každodenní práce obnáší?
Denisa Ryšková: Krmení, úklid rajónu, občas domlouvám i veterinární ošetření.

BOZPinfo.cz: Jaké krmení jim připravujete?
Denisa Ryšková: Vydry jsou masožravé, takže jim dávám myši, potkany, kuřata, binturongům také a ještě sladké ovoce, orangutani a makakové jedí myši, potkany, ale i ovoce, zeleninu, mají totiž skony k obezitě, gibboni to mají vyvážené s menším podílem živočišných bílkovin. 

BOZPinfo.cz: Jak krmení probíhá?
Denisa Ryšková: Záleží na druhu zvířete. Většinou se podává skrz mříže 2 x denně, mají krmení rozházené ve svých boxech nebo ho dostávají do misek.

BOZPinfo.cz: Vnímáte při své práci nějaká rizika? Je něco, čeho byste se bála?
Denisa Ryšková: Občas musím zabít jiná zvířata – potkana nebo myšku, což mi samozřejmě příjemné není, ale beru to jako nutnost. Také mám před některými zvířaty respekt, lemuři jsou velice chytří, mají neuvěřitelnou sílu, takže tam člověk musí být pořád ve střehu. Bát se je na místě.

BOZPinfo.cz: Mazlíte se občas se svými svěřenci?
Denisa Ryšková: Například orangutani kromě samice jsou velmi přítulní, kontakt s nimi je přes mříže, ale samozřejmě protáhnou ruce po loket.  S takovou vydrou bych to raději nezkoušela.

BOZPinfo.cz: Jakou vlastnost by měla mít chovatelka zvířat?
Denisa Ryšková: Chladnou hlavu, bystrost, rozvahu, selský rozum.