Bezpečnost občanů a řízení rizik

Po událostech 11. září 2001 se dramaticky zvýšily požadavky na bezpečnost občanů i podniků. Klíčovými pojmy v boji proti terorismu se staly řízení a správa rizik a pohrom. Státní a veřejná správa zareagovala rychle a vytvořila bezpečnostní plány zahrnující svými opatřeními nejen bezpečnost budov a lidí, ale též ochranu obrovské škály informací o klientech uchovávaných městskými a obecními úřady i jinými organizacemi. Regulace přístupu k osobním údajům, rozpoznávací systémy používané při veřejných akcích, monitorováni veřejných i soukromých prostranství — to vše jsou opatřeni přijatá ke zvýšení bezpečnosti občanů. Nástrojem k realizaci většiny těchto iniciativ jsou systémy informačních a komunikačních technologií (dále ICT). K dosažení důvěry a bezpečnosti jsou zapotřebí nejen bezpečnostní technologie, ale ještě důležitější úlohu hrají technické organizační rámce a infrastruktury, díky nimž je nasazení těchto technologií prakticky realizovatelné a konzistentní.

Dalším z hlavních problémů je však vypracování komplexních plánů, jež budou integrovat a adaptovat všechny nezbytné dílčí plány a opatření — bezpečnost dat, navigační systémy pro policii a hasičské sbory, komunikační systémy a databáze všech relevantních institucí.

Lze identifikovat tři zřetelné aspekty vztahující se k bezpečnosti:

• fyzickou bezpečnost
• bezpečnost dat
• bezpečnost komunikací.

Dnes se na jedné straně setkáváme v městech a regionech s celou řadou bezpečnostních opatření, stejně tak ale narážíme na mnoho nedostatků v oblasti řízení a správy rizik. Jsou jimi:

• nedostatečná integrovanost plánu opatřeni mezi různými úrovněmi veřejné správy, neexistence plánů komplexních
• nedostatek sdílených a vhodně přizpůsobených odpovědností mezi středisky prevence
• nedostatečná komunikace mezi středisky prevence, např. odlišné radiové frekvence
• nedostatky v přizpůsobení databázových architektur a v integraci zdrojů dat
• nedostatek nezbytných údajů
• nedostatečná koordinace mezi zainteresovanými subjekty, jako jsou města, policie, hasičské sbory, nemocnice, dobrovolnické organizace apod.
• nedostatek alternativních infrastruktur, např. pro případ zničení pozemních komunikačních sítí.

S uvedenými nedostatky se setkáváme v městech a regionech celé Evropy. Je naléhavě nutné prozkoumat je a přikročit k následujícímu:

• provést klasifikaci všeobecných bezpečnostních opatření přijímaných po celé Evropě i mimo Evropu na celostátní i místní úrovni
• analyzovat tyto plány a jejich dopad na poskytování komunálních služeb
• analyzovat dopad těchto plánů na naše občany, čímž rozumím také malé a střední podniky i další podnikatelské subjekty analyzovat dopad vyhlášení těchto opatření na přeshraniční a partnerské aktivity
• analyzovat místní bezpečnostní plány v dílčích sektorech (města a obce, tísňové služby) i bezpečnostní plány komplexního charakteru
• analyzovat rozdílné technické přístupy v plánech dílčích sektorů
• stanovit indikátory a vytvořit nástroje pro integrovaná opatření
• pokusit se v této oblasti identifikovat „optimální praxi" a předložit příslušná doporučení evropské veřejné správě
• vytvořit na tomto poli zájmové společenství a identifikovat otázky zasluhující si hlubšího zkoumání
• vytvořit dílčí projekty
• prozkoumat způsoby bezpečného nakládání s centralizovanými údaji
• spolupracovat s celým spektrem dalších zainteresovaných organizací a sítí, které již jsou v této oblasti činné
• spolupracovat na všech úrovních veřejné správy.

Zároveň si však musíme uvědomit, že strategie a softwarové prostředky nasazované proti uvažovaným rizikům mohou být kontraproduktivní. Kombinování různých databází s citlivými daty je vždy zdrojem nebezpečí. Při elektronickém monitorování je zároveň nutno zachovat právo na soukromí. Ale v čem právo na soukromí spočívá? Jeho definice se v různých zemích Evropy liší. Ve Švédsku jsou osobní příjmy transparentní, ale v Německu se utajují. Měli bychom definovat rámec, který nám pomůže nalézt mezi bezpečností a soukromím nezbytnou rovnováhu.

ZDROJ:
Abstrakt vystoupení Dipl. Ing. Alberta P. Deistlera (Úřad pro Evropu města Kolín nad Rýnem, Německo) na konferenci Internet ve státní správě a samosprávě 24.-25. března 2003 v Hradci Králové.