RNDr. et Mgr. Petr Skřehot

Jednou z metod, která umožňuje provádět analýzy spolehlivosti lidského činitele v požadovaném rozsahu včetně integrace kvantitativních hodnot je metoda PHEA (anglicky Predictive Human Error Analysis) – do češtiny je název překládán jako „Analýza odhadu chybování lidského činitele“. Metoda byla vyvinuta v roce 1986 Davidem Embreyem a původně byla určena pro využití v procesním průmyslu (konvenční i jaderné elektrárny, petrochemický průmysl, chemický průmysl a průmysl těžby ropy). Metoda je využívána zejména k predikci a redukci lidských chyb a její silnou stránkou se ukázala schopnost využít výstupů získaných analýzou úkolů za pomocí metody HTA (Hierarchical Task Analysis). Spojení obou těchto metod tak umožňuje získat nástroj, jež se nesoustředí jen na kvalitativní analýzu spolehlivosti lidského činitele v pracovním systému, ale který především dokáže provádět komplexní analýzu zahrnující identifikaci specifických chyb lidského činitele, pravděpodobnost jejich vzniku za daných podmínek (HEP) a míru negativního působení faktorů ovlivňujících výkon (PIF). Jelikož je integrovaná metoda HTA-PHEA komplexním nástrojem, je její aplikace v praxi poměrně komplikovaná. Pro odstranění tohoto problému byla proto vyvinuta softwarová podoba, která usnadňuje provádění analýzy v provozní praxi. Tento článek si klade za cíl nejen seznámit s principy integrované metody HTA-PHEA, ale také se způsobem práce se stejnojmenným programem a se zkušenostmi získanými při ověřování programu v hutním provoze.

Článek seznamuje s novým projektem, který řeší Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., a který se věnuje novým rizikům v oblasti nanotechnologií. Cílem projektu „Analýza kontaminace pracovního ovzduší nanočásticemi a stanovení účinnosti osobních ochranných pracovních prostředků pro ochranu dýchadel před účinky nanočástic na pracovištích“ je shrnout aktuální vědecké poznatky o nebezpečnosti nanočástic a ostatních aerosolových částic, které se mohou vyskytovat na pracovištích. Při terénním měření bude kladen důraz na zjištění expoziční cesty. Měření bude zaměřeno na zjištění kvalitativních a kvantitativních charakteristik částic a jejich popis z hlediska fyzikálních a chemických procesů.

Článek je cestopisem, který podává zprávu o zajímavých místech navštívených v srpnu 2009 v amerických státech Nové Mexiko, Arizona, Nevada a Utah. Společným jmenovatelem navštívených míst bylo to, že jsou spjaty s mimořádnými událostmi (přírodními i antropogenními), které se zde v minulosti staly. Účelem tohoto putování bylo nejen tato místa poznat, ale především dozvědět se více o procesech, které se na jejich vzniku podílely, a také o následcích, které měly na lidi a životní prostředí. Zmíněné putování navázalo na návštěvu univerzity v Denveru, kde se za přispění mladých českých vědců provádí výzkum v oblasti supramolekulární chemie.

V závěru roku 2009 vydal Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. ve spolupráci s firmou T-SOFT, a.s. obsáhlou dvoudílnou monografii Prevence nehod a havárií. Kniha se zaměřuje na problematiku nebezpečných látek a materiálů, na nebezpečné situace s nimi sousedícími a v neposlední řadě také na prevenci následků takto vzniklých nehod.

IMPEL je mezinárodní síť inspekčních orgánů zemí EU v oblasti životního prostředí, která pravidelně pořádá tématicky zaměřené semináře. Letošní rok nesl název „Poučení z průmyslových havárií“. Seminář se konal ve dnech 3. – 4. června v budově Mutuelle Générale de l'Education Nationale v centru Paříže. Cílem semináře bylo seznámit účastníky s konkrétními příklady havárií, které se staly v jednotlivých zemích, sdílet zkušenosti, diskutovat a srovnávat rozdílné přístupy a případně definovat hlavní příčiny vzniku havárie.

Článek shrnuje výsledky výzkumného projektu „1H-PK/21: Metody a nástroje hodnocení a zvyšování spolehlivosti lidského činitele v provozu jaderných elektráren“, který v letech 2004 až 2008, řešil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. Projekt přinesl celou řadu nových poznatků a výstupů, které naleznou uplatnění v provozní i analytické praxi. Jedním z nich je i Metoda identifikace příčin selhání, která je určena pro vyšetřování příčin mimořádných událostí, u kterých se předpokládá, že vznikly následkem selhání lidského činitele. Tato zcela nová metoda vychází z detailní analýzy nejnovějších poznatků o faktorech ovlivňujících výkon (PSF, PIF) a jejich vlivu na spolehlivost člověka v pracovním systému. Nespornou výhodou metody MIPS je, že se nejedná pouze o teoretickou aplikaci, nýbrž o metodu, která byla také důkladně ověřována v praxi. Výsledkem řešení projektu bylo také převedení již ověřené metody MIPS do softwarové podoby, což velmi usnadní a zrychlí provádění vyšetřování příčin nehod a havárií v procesním průmyslu a energetice.

Při řešení každého výzkumného projektu jsou testy prováděné v terénu, tedy za reálných podmínek, vždy nejnáročnější částí projektu. Jejich úspěšné provedení je totiž ovlivňováno řadou faktorů, které však ne vždy mohou lidé ovlivnit. Zejména pak při provádění testů v atmosféře se můžeme setkávat s velkou variabilitou řady meteorologických prvků, což může výraznou měrou ovlivňovat výsledky prováděného měření. Při každých testech ovšem hraje významnou roli také časové hledisko a požadavky na personální a materiálně technické zajištění. Tento článek, který navazuje na část 1, je proto zaměřen na prezentaci poznatků načerpaných při provádění experimentů prováděných v rámci řešení projektu SPREAD, jehož cílem je ověřit model rozptylu oblaku aerosolu vzniklého výbuchem.

K ohrožení obyvatelstva a životního prostředí nebezpečnými látkami může v současné době dojít nejen při havarijních únicích z technologických a výrobních zařízení nebo při dopravních nehodách, ale také při teroristickém útoku. Aby mohly být tyto události věrohodně numericky modelovány, je nutné vyvinout a ověřit příslušný model šíření a účinků. Již nyní je k dispozici celá řada softwarových nástrojů, avšak není mnoho těch, které dokáží modelovat rozptyl oblaků aerosolů. Přihlédneme-li ke skutečnosti, že aerosoly mohou představovat vážné ohrožení obyvatelstva, protože mohou sloužit jako nosiče nebezpečných látek, je vývoj příslušného rozptylového modelu aktuální potřebou. Žádný skutečně kvalitní model se však neobejde bez praktického ověření v reálných podmínkách. Pro tento účel je potřeba provést za předem definovaných podmínek terénní testy a za využití nejmodernějších metod detekce a vyhodnocení naměřených dat pak získat informace nutné pro zpřesnění navrženého modelu i určení okrajových podmínek jeho možného použití. Výše uvedená problematika je v uvedeném rozsahu a kvalitě v současnosti řešena jen několika málo výzkumnými institucemi na světě. V České republice se tomuto problému věnuje v rámci řešení projektu „1H-PK2/35: Ověření modelu šíření a účinků ohrožujících událostí“ společnosti T – SOFT, s.r.o., Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., ISATech, s.r.o. a Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Projekt je spolufinancován Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.