RNDr. et Mgr. Petr Skřehot

Jednou z metod, která umožňuje provádět analýzy spolehlivosti lidského činitele v požadovaném rozsahu včetně integrace kvantitativních hodnot je metoda PHEA (anglicky Predictive Human Error Analysis) – do češtiny je název překládán jako „Analýza odhadu chybování lidského činitele“. Metoda byla vyvinuta v roce 1986 Davidem Embreyem a původně byla určena pro využití v procesním průmyslu (konvenční i jaderné elektrárny, petrochemický průmysl, chemický průmysl a průmysl těžby ropy). Metoda je využívána zejména k predikci a redukci lidských chyb a její silnou stránkou se ukázala schopnost využít výstupů získaných analýzou úkolů za pomocí metody HTA (Hierarchical Task Analysis). Spojení obou těchto metod tak umožňuje získat nástroj, jež se nesoustředí jen na kvalitativní analýzu spolehlivosti lidského činitele v pracovním systému, ale který především dokáže provádět komplexní analýzu zahrnující identifikaci specifických chyb lidského činitele, pravděpodobnost jejich vzniku za daných podmínek (HEP) a míru negativního působení faktorů ovlivňujících výkon (PIF). Jelikož je integrovaná metoda HTA-PHEA komplexním nástrojem, je její aplikace v praxi poměrně komplikovaná. Pro odstranění tohoto problému byla proto vyvinuta softwarová podoba, která usnadňuje provádění analýzy v provozní praxi. Tento článek si klade za cíl nejen seznámit s principy integrované metody HTA-PHEA, ale také se způsobem práce se stejnojmenným programem a se zkušenostmi získanými při ověřování programu v hutním provoze.

Článek představuje výzkumný projekt Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v.v.i., „Výzkum a vývoj metod a postupů BOZP při těžbě dřeva (včetně kalamitní) s cílem zvýšit prevenci rizik zaměstnanců, OSVČ a agenturních zaměstnanců“. Hlavním cílem projektu, jehož řešení bude probíhat od února do prosince 2011, je provést detailní analýzu pracovní úrazovosti v oboru lesnictví a těžby dřeva s akcentem na nehody/úrazy, které se stávají při řešení kalamitních stavů. Předmětem řešení bude navržení způsobů pro účinnou prevenci rizik, zejména pak způsobů organizace práce v krizových podmínkách ve snaze eliminovat převažující problémy v oblasti BOZP.

V závěru roku 2009 vydal Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. ve spolupráci s firmou T-SOFT, a.s. obsáhlou dvoudílnou monografii Prevence nehod a havárií. Kniha se zaměřuje na problematiku nebezpečných látek a materiálů, na nebezpečné situace s nimi sousedícími a v neposlední řadě také na prevenci následků takto vzniklých nehod.

Tento článek se zabývá problematikou pracovišť typu open space a možnosti jejich hodnocení. Je zde prezentováno šetření na tomto typu pracovišť v rámci telekomunikační firmy. Byl vytvořen vzorek 73 respondentů z řad pracovníků-telefonních operátorů. K zjištění potřebných dat byl použit soubor vlastních vytvořených metod, a to dotazník VPK, výběrový rozhovor a dotazník pro hodnotitele. Pozitivně se jeví péče vedení o zaměstnance. Negativa se týkají vnímané kontroly ze strany okolí, časového tlaku na plnění úkolů, velké odpovědnosti, neodpovídajícího nastavení ovzduší a osvětlení na pracovišti, rušení telefony, mluvením spolupracovníků, nevyhovující sedadla, absenci odpočinkových místností a výskyt zdravotních problémů. Je celkově nutné pracovištím typu open space věnovat větší pozornost.

Stavebnictví je jedním z neustále rozvíjejících se ekonomických odvětví a již od pradávna patří k základním pilířům společenského rozvoje. S touto činností jsou však spojeny četné pracovní úrazy nebo i úmrtí, díky čemuž stavebnictví ve statistice pracovní úrazovosti nepříznivě vyčnívá nad ostatními ekonomickými odvětvími. Snahou snížit úrazovost bylo i zavedení funkce koordinátora BOZP na staveništích. Doposud však nejsou známy jednoznačné závěry, zda tato skutečnost vedla ke zlepšení. Proto se VÚBP, v.v.i. pokusil v rámci řešení výzkumného záměru získat předběžné ohlasy ze stavebních firem, které práce koordinátorů využívají. Tento příspěvek prezentuje předběžné výsledky tohoto šetření a analýzou příčin úrazů ve stavebnictví se pokouší zodpovědět na základní otázku, proč k nim vlastně dochází.

Článek shrnuje výsledky výzkumného projektu „1H-PK/21: Metody a nástroje hodnocení a zvyšování spolehlivosti lidského činitele v provozu jaderných elektráren“, který v letech 2004 až 2008, řešil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. Projekt přinesl celou řadu nových poznatků a výstupů, které naleznou uplatnění v provozní i analytické praxi. Jedním z nich je i Metoda identifikace příčin selhání, která je určena pro vyšetřování příčin mimořádných událostí, u kterých se předpokládá, že vznikly následkem selhání lidského činitele. Tato zcela nová metoda vychází z detailní analýzy nejnovějších poznatků o faktorech ovlivňujících výkon (PSF, PIF) a jejich vlivu na spolehlivost člověka v pracovním systému. Nespornou výhodou metody MIPS je, že se nejedná pouze o teoretickou aplikaci, nýbrž o metodu, která byla také důkladně ověřována v praxi. Výsledkem řešení projektu bylo také převedení již ověřené metody MIPS do softwarové podoby, což velmi usnadní a zrychlí provádění vyšetřování příčin nehod a havárií v procesním průmyslu a energetice.

Při řešení každého výzkumného projektu jsou testy prováděné v terénu, tedy za reálných podmínek, vždy nejnáročnější částí projektu. Jejich úspěšné provedení je totiž ovlivňováno řadou faktorů, které však ne vždy mohou lidé ovlivnit. Zejména pak při provádění testů v atmosféře se můžeme setkávat s velkou variabilitou řady meteorologických prvků, což může výraznou měrou ovlivňovat výsledky prováděného měření. Při každých testech ovšem hraje významnou roli také časové hledisko a požadavky na personální a materiálně technické zajištění. Tento článek, který navazuje na část 1, je proto zaměřen na prezentaci poznatků načerpaných při provádění experimentů prováděných v rámci řešení projektu SPREAD, jehož cílem je ověřit model rozptylu oblaku aerosolu vzniklého výbuchem.

K ohrožení obyvatelstva a životního prostředí nebezpečnými látkami může v současné době dojít nejen při havarijních únicích z technologických a výrobních zařízení nebo při dopravních nehodách, ale také při teroristickém útoku. Aby mohly být tyto události věrohodně numericky modelovány, je nutné vyvinout a ověřit příslušný model šíření a účinků. Již nyní je k dispozici celá řada softwarových nástrojů, avšak není mnoho těch, které dokáží modelovat rozptyl oblaků aerosolů. Přihlédneme-li ke skutečnosti, že aerosoly mohou představovat vážné ohrožení obyvatelstva, protože mohou sloužit jako nosiče nebezpečných látek, je vývoj příslušného rozptylového modelu aktuální potřebou. Žádný skutečně kvalitní model se však neobejde bez praktického ověření v reálných podmínkách. Pro tento účel je potřeba provést za předem definovaných podmínek terénní testy a za využití nejmodernějších metod detekce a vyhodnocení naměřených dat pak získat informace nutné pro zpřesnění navrženého modelu i určení okrajových podmínek jeho možného použití. Výše uvedená problematika je v uvedeném rozsahu a kvalitě v současnosti řešena jen několika málo výzkumnými institucemi na světě. V České republice se tomuto problému věnuje v rámci řešení projektu „1H-PK2/35: Ověření modelu šíření a účinků ohrožujících událostí“ společnosti T – SOFT, s.r.o., Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., ISATech, s.r.o. a Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Projekt je spolufinancován Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.