Ing. Lenka Schreiberova, Ph.D.
22.12.2022
Nejen vlivem změn klimatu, ale i geopolitických událostí dochází k nárůstu mimořádných událostí, které mohou ohrožovat energetickou bezpečnost nejen na globální úrovni, ale zejména i na lokálních/obecních úrovních. Energetická infrastruktura patří mezi tzv. kritickou infrastrukturu, kdy její výpadek či nefunkčnost může mít závažné dopady na obyvatele a životní prostředí. Nejzranitelnějším energetickým systém je elektroenergetika, což je dáno požadavkem na neustále přizpůsobování výroby k okamžité spotřebě, a také tím, že elektrickou energii dosud nelze skladovat ve velkém měřítku. Jedna z možností, jak předcházet mimořádným událostem může být budování resilience a principu „Build Back Better“ v energetické infrastruktuře na obecních úrovních, jedná se konkrétně o rozvoj komunitní energetiky včetně vodíkového hospodářství, které mohou poskytnout obcím větší energetickou soběstačnost a nezávislost.
30.12.2020
Příspěvek pojednává o možném zneužití chemických látek teroristickými skupinami s dopadem především na životní prostředí nebo jeho prostřednictvím, přičemž velkou hrozbou mohou být napadené průmyslové objekty, včetně zemědělských, které nakládají s nebezpečnými chemickými látkami ve velkých objemech. Zneužití chemických látek v průmyslových objektech představuje zásadní hrozbu nejen pro životní prostředí, ale především pro civilní obyvatelstvo, včetně kontaminace potravinového řetězce a až s přesahem do kritické infrastruktury. Cílem příspěvku je poukázat na potenciální mezery v této problematice a navrhnout vhodná řešení pro snížení rizik teroristických útoků. Jedním z možných opatření je dostatečné propracování plánů fyzické ochrany průmyslových podniků s možností využití dobrovolných nástrojů, jako je vytvořená metodika „Stanovení perimetrů dosahu teroristy vyvolané průmyslové havárie a zhodnocení úrovně zabezpečení podniku“ a pomocný software (SW TehrochModels).
30.12.2020
Přes rostoucí úsilí o snížení počtu a významu technologických katastrof s nebezpečnými látkami se nedaří je dostatečně intenzivně snižovat. Jednou z příčin je rostoucí komplexita rizik s nimi spojených a stále větší provázání bezpečnosti podniků s vnějším prostředím, ať už z pohledu příčin, nebo dopadů havárií. Zvláštním případem této interakce jsou tzv. NATECH - technologické nehody vyvolané přírodními událostmi. Ve článku je vysvětlen fenomén NATECH, uvedeny případové studie ve světě i v České republice a popsán současný přístup mezinárodních autorit k tomuto jevu.
30.12.2020
Provozovatel je povinen zajistit bezpečnost svých zaměstnanců a ostatních osob s jeho vědomím se vyskytujících v provozech nejen za běžných pracovních podmínek, ale také v mimořádných situacích, které lze předvídat. Jednou z takovýchto situací je kybernetický útok, ať už vedený jen na informační systémy, nebo zaměřený i na fyzické ovládnutí technologií a sabotáž. Význam těchto akcí pak poroste s přechodem na Průmysl 4.0. Příspěvek se zabývá historií kybernetických útoků na podniky v historii v cizině i u nás s vytýčením významných milníků v jejich vývoji, jejich dopady na podnik i bezpečnost a nutností tento problém řešit.
Užitečné odkazy
Provozovatel portálu
Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
Sociální sítě VÚBP
Kde nás najdete
