Analýza rizik průmyslových činností

V současném období  roste potřeba analýz rizik, vyplývajících z průmyslových činností pro lidi, životní prostředí a majetek. Integrace bezpečnosti a její rozvoj úzce souvisejí se sociálním a ekonomickým rozvojem společnosti a mají prioritu ve většině států. Stejně tak existuje potřeba využít účelné a optimálně omezené zdroje pro hodnocení rizika a řízení bezpečnosti. Identifikace, klasifikace a priorizace rizika představuje otázku zásadního významu.

Průmyslová činnost přináší kromě uspokojování narůstajících potřeb lidstva i řadu negativních projevů. Jedním z nich je možnost vzniku závažné havárie, která může být spojena s únikem nebezpečných látek toxického, hořlavého nebo výbušného charakteru. Z historie je známa celá řada závažných průmyslových havárií, které měly nejrůznější negativní dopady na životy a zdraví lidí, na životní prostředí a na majetek. Ke zjištění rizika různých technologií a jejich ocenění se používají analýzy rizika, které jsou zaměřeny na identifikaci a kvantifikaci zdrojů, ohrožujících životy a zdraví osob, životní prostředí a majetek. Výsledky analýz  slouží k hodnocení rizik, tzn. k určení závažnosti a přijatelnosti rizik podle určitých kritérií.

Proto se v inženýrské praxi začaly vyvíjet metody analýzy rizik, jejichž cílem je odhalit rizika — tj. objekty, zařízení a technologie, které mají vysoký potenciál ohrozit své okolí, a následně navrhnout dodatečná technicko-bezpečnostní opatření ke snížení rizik, a tím ke zvýšení bezpečnosti.

Analýzy rizik byly vyvinuty v druhé polovině minulého století především v USA a ve vyspělých západoevropských zemích, mají tedy anglosaský původ. To přináší v technické praxi někdy různé problémy, neboť se vyskytují nepřesné, zkrácené nebo nekorektní překlady, nejsou respektována autorská práva podle platného autorského zákona. Euroatlantický prostor se vyvíjel od konce druhé světové války do počátku 90. let minulého století velmi dynamicky, respektoval nové požadavky doby, včetně analýz rizik, které se staly významným nástrojem pro podstatné zkvalitnění tzv. havarijní připravenosti.

Metody analýzy rizik

Pro identifikaci a kvantifikaci rizika se používá v GSA a v Evropské unii řada metod, které se navzájem liší. Tyto metody analýzy rizika postupně pronikají i do České republiky. Analýzy rizik je možné provést metodami relativními, kvalitativními nebo kvantitativními. V technické praxi se pak používá kom-binace několika metod. Nesmí být opomenuto, že analýzy rizika jsou mnohdy velmi pracné a časově náročné.

Analýza rizik technických, technologických a jiných procesů je v České republice poměrně nová disciplína. Celá problematika je značně rozsáhlá, nelze ji z prostorových důvodů uvádět v plném rozsahu, proto je zde předložena pouze základní informace.

Analýzy rizik průmyslových zařízení (v souladu se zákonem č. 353/1999 Sb.) se zpravidla zaměřují na identifikaci a kvantifikaci zdrojů, ohrožujících životy a zdraví osob, hospodářská zvířata, jednotlivé složky životního prostředí, a v neposlední řadě i na majetek. Zdrojem rizika je označována každá skutečnost, čili podmínka nebo situace, která má reálný potenciál způsobit havárii. V průmyslových technologiích je za typický zdroj rizika považován objekt nebo zařízení, obsahující nebezpečnou látku, která je přítomna v dostatečném množství. Jedná se o látky toxické, hořlavé a nebo výbuchu schopné. Současná česká legislativa neuvádí jmenovitě, jaké metody analýzy rizika je nutno použít, jejich výběr značně závisí na charakteru podniku, provozovaných technologiích, druhu a množství používaných nebezpečných chemických látek a přípravků atd.

Ke zjištění a popisu rizik je možné použít řadu metod. Každá metoda má své jisté výhody i nevýhody. V technické praxi se proto často používá kombinace několika metod. Vypovídací schopnost je tak podstatně umocněna. Analýzy rizik se ve velkých průmyslových podnicích a regionech, kde je možno identifikovat mnoho zdrojů rizika, obvykle zahajují vhodnými relativními metodami, které slouží především pro priorizaci zdrojů rizik a poté se pro závažné zdroje rizika použijí další metody analýzy rizik. Ty potom slouží k odhalení a konkretizaci příčin a následků havárií pro analyzované zdroje rizik.

Podle současné platné legislativy je již analýza rizik vyžadována v souladu se zákonem o prevenci závažných havárií pro zpracování následující zákonem předepsané dokumentace:

• oznámení o zařazení objektu nebo zařízení do skupiny (skupina A, B),
• program prevence závažné havárie (skupina A, B),
• bezpečnostní zpráva (skupina B),
• vnitřní havarijní plán (scénáře havárií vycházejí z analýzy rizik - skupina B),
• podklady pro státní správu, nebo-li podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu (skupina B).

Relativní metody

IAEA-TECDOC-727: Metoda je zaměřena na kvantitativní hodnocení zdrojů rizika z hlediska ohrožení života osob a příslušné relativní pravděpodobnosti. Je vhodná pro provozovatele s rozsáhlým výrobním zařízením a pro analýzy zdrojů rizik na území správního celku. Výsledky umožňují priorizaci zdrojů rizik.

Dow´s Fire ľ Explosion Index a Chemical Exposure Index: Metody indexové klasifikace ohrožení, zdroje rizik jsou indexově hodnoceny na základě nebezpečnosti, množství látek a technologických podmínek za použití řady korekčních faktorů. Výsledky umožňují relativní kategorizaci zdrojů rizik.

Kvantitativní a kvalitativní metody

Kontrolní seznam (Check List):

Systematická kontrola splnění předem stanovených podmínek a opatření. Velmi jednoduchá metoda pro rychlou provozní kontrolu.

Bezpečnostní prohlídka (Safety Audit/Review):

Zahrnuje tzv. bezpečnostní prohlídky vybraných technologií, které jsou prováděny inspekčními pochůzkami. Tato prohlídka se zaměřuje na možné rizikové situace, včetně návrhu opatření na zvýšení bezpečnosti.

Co se stane, když ... („ What — If?" Analysis):

Metoda je hlavně zaměřena na hledání možných následků vybraných poruch zařízení.

Předběžná analýza zdrojů rizika (Preliminary Hazard Analysis):

Hledání nebezpečných stavů, jejich příčin a následků, které jsou kategorizovány na základě předem stanovených kriterií. Zpravidla se využívá jako prostředek pro výběr jiné, podrobnější metody.

Identifikace zdrojů rizika a provozuschopnosti (Hazard and Operability Study):

Pomocí systému klíčových slov jsou metodicky identifikovány možné odchylky jednotlivých prvků od správné funkce, dále pak příčiny a následky odchylek. Zároveň jsou navrhována nebo ověřována opatření, která zabrání nežádoucímu rozvoji události nebo zmírní nežádoucí důsledky.

Analýza kvantitativních rizik chemických procesů (Chemical Process Quantitative Risk Analysis):

Proces kvantitativního hodnocení rizika dosáhl největšího rozvoje v jaderném průmyslu. Příslušná metodologie, aplikovaná na podmínky chemického průmyslu představuje komplexní studii bezpečnosti. Řešení analýzy rizik probíhá po jednotlivých etapách, zahrnuje řadu identifikačních a hodnotících metodik.

Analýza lidské spolehlivosti (Human Reliability Analysis):

Jejím úkolem je zahrnout vliv lidského faktoru z hlediska operátorské a rozhodovací činnosti v rámci rozsáhlých automatizovaných technologických systémů. Vychází se z předpokladu, že rozhodování operátorů probíhá v krizových situacích a za stresových podmínek.

Analýza stromu událostí (Event Tree Analysis):

Metoda sleduje průběh procesu od iniciační události přes konstruování událostí vždy na základě dvou možností — příznivé a nepříznivé.

Analýza poruch a jejich účinků (Failure Mode and Effects Analysis):

Analýza způsobů poruch a jejich důsledků, která umožňuje hledání následků a příčin na základě systematicky a strukturovaně vymezených poruch zařízení.

Analýza stromu poruch (Fault Tree Analysis):

Systematická zpětná analýza rozvoje událostí za využití řetězce příčin, které mohou vést k vybrané vrcholové události.

Konsekventní analýza:

Jsou stanoveny odhady dosahů nejzávažnějších potenciálních havárií na příslušných zařízeních. Přitom se berou v úvahu podmínky vzniku havárie, vlastnosti nebezpečných látek, technologické podmínky, bezpečnostní prvky, meteorologické podmínky, členitost a zástavba terénu. Výsledkem jsou stanovené dosahy havarijních projevů.

Daleko podrobnější popis jednotlivých metod analýz rizik je dostupný na webové stránce ( www.vubp.cz/oppzh/metodiky.htm ), proto jsou zde uvedeny jen základní charakteristiky. Každá metoda má své specifické vlastnosti, které předurčují její použití. Její volbu ovlivňuje (kromě jiného) především cíl analýz (např. vytvoření seznamu odchylek, které vedou k ohrožení; posouzení bezpečnosti zařízení apod.). V případě komplexní analýzy rizika, která vede k objasnění jak příčin havárií (kvalitativní hledisko), tak i k ocenění následků a frekvencí havárií (kvantitativní hledisko), je třeba metody vhodné kombinovat. Žádná metoda totiž neposkytuje všechny potřebné údaje, nutné pro komplexní ocenění rizika. Výjimkou je metoda Analýzy kvantitativních rizik chemických procesů, která v sobě zahrnuje kombinaci několika metod.

Relativní metoda IAEA — TECDOC — 727 byla po určitých úpravách a zjednodušeních implementována do právního systému České republiky ve formě vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 8/2000 Sb., kterou se stanoví zásady hodnocení rizik závažné havárie, rozsah a způsob zpracování bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy, zpracování vnitřního havarijního plánu, zpracování podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu a rozsah a způsob informací, určených veřejnosti a postup při zabezpečování informování veřejnosti v zóně havarijního plánování.

A na závěr ...

Analýzy rizik jsou prvním a zcela zásadním krokem v komplexním zabezpečení prevence závažné havárie. Výběru vhodné metody, respektive lépe vhodné kombinaci několika metod analýzy rizik, je proto nutné věnovat zvýšenou pozornost. Již tento první krok vyžaduje tým zkušených specialistů. Vlastní provedení analýzy rizika, včetně interpretace jejich výsledků, je vysoce náročná specializovaná činnost, obvykle časově náročná, vyžadující prohlídky hodnocené technologie, technologických a jiných podmínek, a hlavně kvalifikovanou spolupráci s technology a dalšími odborníky hodnocené technologie.

Takováto analýza rizika a její výsledky jsou pak vhodným podkladem pro zcela konkrétní organizační opatření a zdůvodněné investice do oblasti bezpečnosti, ale také argumentačním nástrojem jak vlastního podnikatelského subjektu, tak i orgánů státní správy ve vztahu k veřejnosti. Zvláště pak pro obyvatelstvo, žijící v okolí objektů a zařízení, kde se nacházejí nebezpečné chemické látky a přípravky.

ZDROJ:
MIKA, O. J.: Analýza rizik průmyslových činností. 112 č. 3 (2002), s. 18-19.