Alkohol na pracovišti může být někde neřešitelný problém

Ve firmě máme problém se zaměstnanci "alkoholiky". Jde o to, že naše stavební firma se neustále potýká s nedostatkem pracovníků a bohužel se musí spokojit s občasnými alkoholiky, byť dobrými pracovníky. Máme nasmlouvanou osobu odborně způsobilou v prevenci rizik, která provádí měření alkoholu kalibrovaným přístrojem. Při zjištění alkoholu u pracovníků je sepsán protokol o hrubém porušení pracovní kázně vč. protokolu o měření a pracovníkovi je vše dáno na vědomí. U některých pracovníků máme takových protokolů v jeho složce několik. Prosím o informaci, co se děje v případech, když takový pracovník je v práci opilý, nepřijde se na to a způsobí sobě nebo někomu jinému újmu na zdraví nebo majetku nebo je přistižen například při kontrole na stavbě inspektorem práce. Není v našich silách každý den ráno a následně po každé hodině proměřit každého pracovníka firmy, jestli není opilý. Jak chránit firmu před těmito nenapravitelnými osobami a před možnými sankcemi od inspektorátu práce? 

Tady je skutečně dobrá rada drahá. Jedna věc je zásada, že v práci se pít nesmí a že se nesmí ani pod vlivem alkoholu chodit do práce, druhá věc je však Vaše praxe a nedostatek zaměstnanců. To asi dost dobře skloubit nejde.

K alkoholu uvádím vždy asi tolik, že nezáleží jen na jednom vedoucím zaměstnanci zaměstnavatele nebo na jedné osobě odborně způsobilé v prevenci rizik. Odpovědnost za dodržování BOZP má každý vedoucí zaměstnanec zaměstnavatele, od stavbyvedoucího až ke každému poslednímu vedoucímu čety, který má pod sebou dva nebo tři pomocné dělníky. Podle § 101 odst. 2 zákoníku práce platí, že péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci uložená zaměstnavateli je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají. Za to, aby podřízený zaměstnanec nepracoval pod vlivem alkoholu, odpovídá vždy jeho bezprostřední vedoucí, jeho mistr, vedoucí apod. Ten by měl v každém případě, když má jen sebemenší podezření, že podřízený pracuje pod vlivem alkoholu, tomuto zabránit a nepotřebuje k tomu ani vyšetření na alkohol. Pro případ, že by se mýlil riskuje jen, že zaměstnavatel proplatí zaměstnanci za ten den náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku z titulu překážky v práci na straně zaměstnavatele. Na druhé straně tím ale zabrání pracovnímu úrazu a to je smysl a podstata veškerého snažení v oblasti BOZP. Za situace, když by k pracovnímu úrazu došlo pod vlivem alkoholu a prokázalo by se, že zaměstnavatel pití na pracovišti toleroval, nebude se moci ze své odpovědnosti za úraz vyvinit podle § 367 zákoníku práce. Pracovní úrazy mohou mít nedozírné následky, zaměstnanec se nakonec může stát nezpůsobilým dosavadní práce. V takových případech je pak dávána zaměstnanci výpověď podle § 52 písm. d) zákoníku práce. V okamžiku, kdy se ale zaměstnavatel nezprostí své odpovědnosti za úraz podle § 367 odst. 1 zákoníku práce zcela, pak ještě – kromě všech náhrad z titulu pracovního úrazu – bude zaměstnanci platit odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku a to zajisté stojí za zamyšlení, jestli dohlížet na to, zda zaměstnanci pracují pod vlivem alkoholu nebo ne.

Jak jsem uvedla výše, chápu Vaše problémy se zajištěním dostatečného počtu zaměstnanců, ale nemohu souhlasit s tím, že z několika upozornění na možnost výpovědi pro porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci (tedy pro porušení pracovní kázně) nevyvozujete důsledky. To se Vám může vymstít.

Jinak pokud se týká pokuty od inspektorátu  podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, tak platí podle § 12 písm.  x) zákona č. 251/2005 Sb., že fyzická osoba, která nezajistí na pracovištích dodržování zákazu požívat alkoholické nápoje nebo zneužívat jiné návykové látky, může dostat pokutu až 300 000 Kč. Takže pokutu nedostane zaměstnanec, který pije, ale jeho mistr nebo vedoucí, případně zaměstnavatel podle § 30 téhož zákona.