Aktuálně k výzkumu v oblasti BOZP

To konstatoval v podstatě také Mezinárodní audit výzkumu, vývoje a inovací v ČR, který až obdivuhodně přesně vystihl nedostatky a vliv tzv. reformy na některé oblasti vědy, mezi nimiž se nachází také výzkum BOZP.

Jako hlavní nedostatek reformy mimo jiné tento audit uvádí tolik vysvětlovanou a prosazovanou centralizaci rozpočtu vědy a výzkumu na úroveň Rady vlády pro vědu, výzkum a inovace a Technologické agentury ČR (TAČR) a oslabení pozice resortních ministerstev. V závěrečné zprávě se dokonce hovoří o „kvaziministerstvu pro vědu“ bez návaznosti na potřeby vlády a na demokratické procesy. V praxi pro resort MPSV ze systému vyplývá, že MPSV není poskytovatelem prostředků na vědu a výzkum a všechny požadavky musí probíhat přes Radu vlády pro výzkum, vývoj a inovace, TAČR a GAČR (Grantová agentura ČR).

VÚBP, v. v. i., se uchází v každé výzvě Programu ALFA a OMEGA TAČR o témata dotýkající se problematiky BOZP, ale i širší bezpečnostní tematiky. Program BETA TAČR, který je určen orgánům státní správy, nebyl v loňském roce MPSV v oblasti témat BOZP požadován, ovšem v roce 2012 bylo podáno pět témat.

Pokud shrneme celkovou situaci, reforma odděluje úroveň systémovou (průřezovou, koordinační) a úroveň odvětvovou (resortní). První řídí již zmíněná Rada pro výzkum, vývoj a inovace, druhou příslušné resorty. Celý systém zajišťování podpory všech typů VaV (vědy a výzkumu) je místy nepřehledný s rozhodující rolí centrálních institucí jako jsou Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace, TAČR a GAČR, které jsou konečným rozhodcem o programech. Resorty, které nejsou poskytovateli, nemají v konečném důsledku žádnou možnost ovlivnit rozhodování výše uvedených institucí. K tomuto předpokladu přispívá i nejasný mechanismus obsazování postů v Radě.

Dalším problémem jsou navržená kritéria pro hodnocení výsledků vědy a výzkumu, která významně ovlivňují institucionální podporu jednotlivých institucí. Neustále se měnící podmínky hodnocení přispívají k dalšímu znevýhodnění společenských věd, kde je nelogicky výzkum BOZP zařazen, i když rovnocennou složkou oboru je výzkum technický a přírodovědný.

Aktuálním tematickým zdrojem výzkumu BOZP je Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2011–2012 Rady vlády pro BOZP, kde výzkum a vývoj pro potřeby státu má zajistit kontinuitu výzkumu v oblasti BOZP. Zvláštní pozornost má směřovat k řešení problematiky nových rizik (např. nanotechnologie), fyziologie práce, sociálních a demografických změn (stárnutí společnosti a prodlužování aktivního věku), to vše v kontextu s postupující globalizací, ekonomickými a sociálními změnami. V tomto smyslu se mají přijmout opatření k aktualizaci priorit výzkumu a vývoje BOZP na období let 2011 - 2013 a k jejich realizaci v Radě vlády. Dalším zdrojem bude také nová strategie EU v oblasti BOZP, která je připravována pro léta 2013 - 2020 a kde se vedle uvedených priorit uvádí také problematika muskuloskeletálních onemocnění a nově vznikajících pracovních rizik.

Za VÚBP, v. v. i., mohu konstatovat, že v roce 2012 ústav pracuje prakticky na jediném grantu s hlavním zaměřením na BOZP, a to v programu OMEGA TAČR vědy a výzkumu s názvem „Systém podpory kultury bezpečnosti v organizaci“. U dalších šesti grantů představuje BOZP jen okrajovou a vedlejší problematiku. Tím se ukázalo, že předvídaný vývoj skutečně nastal, tj. výzkumná činnost ústavu se posunula ke vzdálenější bezpečnostní problematice v oblasti průmyslových rizik. Nadějí do budoucna je mimo programu BETA TAČR pro resort MPSV také změna v zařazení oborů, definování samostatného výzkumu pro potřeby státní správy a vrácení víceletých výzkumných záměrů, které by zajišťovaly možnost kontinuálního a střednědobého výzkumu aktuálních problémů BOZP na kvalitativně vyšší úrovni oproti původním výzkumným záměrům, ale také možnost normálního vývoje jediné instituce v ČR, která se zabývá výzkumem bezpečnosti práce.