Nová úprava pracovnělékařské péče

Zdroj: 

První Téma týdne letošního roku je věnováno zákonu o specifických zdravotních službách – novinkám z oblasti pracovnělékařské péče.

Dne 8.12.2011 byl publikován ve Sbírce zákonů zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.  Tento zákon bude institucionalizovat pracovnělékařskou péči. Zákon byl publikován společně se zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, zákonem č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě a zákonem č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě. Všechny uvedené zákony nabudou účinnosti 1. dubna 2012, neboť podle výslovného znění nabudou účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce po vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Nová právní úprava pracovnělékařské péče bude tedy od 1.dubna 2012 součástí zákona o specifických zdravotních službách. Zákon definuje pracovnělékařské služby jako zdravotní služby preventivní, jejichž součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, provádění preventivních prohlídek a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci, poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací, školení v poskytování první pomoci a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce nebo služby. Tato definice je plně v souladu s Úmluvou MOP č. 161 o závodních zdravotních službách, která byla ratifikována již v roce 1989, ale nebyla promítnuta do právního řádu.

Zákon výslovně stanoví, že pracovnělékařské služby pro zaměstnance a osoby ucházející se o zaměstnání zajišťuje zaměstnavatel za podmínek stanovených zákonem o specifických zdravotních službách a jinými právními předpisy. Poskytovatelem pracovnělékařských služeb je poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství, nebo poskytovatel v oboru pracovní lékařství. V zemích EU je totiž běžné, že poskytovatel pracovnělékařské péče má k tomu specializované vzdělání, alespoň formou nějakého akreditačního kurzu. U nás od roku 1995 do roku 2011 absolvovalo akreditační kurz pracovnělékařské péče pouze 422 praktických lékařů. Bude proto do budoucna především věcí zaměstnavatelů, aby od svých lékařů vyžadovali absolvování tohoto akreditované kurzu.  Oba poskytovatelé pracovnělékařských služeb (všeobecní praktičtí lékaři i lékaři s akreditací pracovního lékařství) jsou z titulu své odbornosti oprávněni poskytovat pracovnělékařské služby pro zaměstnavatele, kteří mají na svých pracovištích zařazeny zaměstnance ve smyslu § 37 zákona č. 258/2000 Sb.,  o ochraně veřejného zdraví a vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli do kategorie první, druhé, třetí nebo čtvrté. Každý zaměstnavatel bez ohledu na počet zaměstnanců (byť zaměstnává jednoho či dva zaměstnance) má totiž povinnost mít svého lékaře pracovnělékařské péče a musí mít s ním uzavřenou smlouvu o pracovnělékařské péči. Navíc podle § 103 ZP je zaměstnavatel povinen sdělit zaměstnancům, které zařízení závodní preventivní péče jim poskytuje závodní preventivní péči a jakým druhům očkování a jakým preventivním prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit.

Novinkou pro praxi je, že zaměstnavatel může, jde-li o práce zařazené pouze do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a podle vyhlášky č. 432/2003 Sb. a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy, zajišťovat provádění pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k práci na základě písemné žádosti u všeobecného praktického lékaře, který je registrujícím poskytovatelem zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání. Ostatní pracovnělékařské služby jako například hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací, školení v poskytování první pomoci a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce nebo služby zaměstnavatel zajišťuje prostřednictvím poskytovatele pracovnělékařské péče, s nímž uzavřel písemnou smlouvu.

Tímto ustanovením se umožňuje tam, kde se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují výhradně práce zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a vyhlášky č. 432/2003 Sb., aby pracovnělékařské prohlídky, tedy prohlídky vstupní a prohlídky periodické, vykonávali registrující lékaři zaměstnanců nebo uchazečů o zaměstnání, a to vždy na žádost zaměstnavatele nebo budoucího zaměstnavatele. Ostatní  práce – zejména pak práce zařazené do kategorie druhé – již není možné svěřit do režimu pracovnělékařských prohlídek u všeobecných praktických lékařů, ale je nezbytné, aby pracoviště, na nichž se takové práce vykonávají, posuzoval lékař se znalostí pracovních podmínek a obecné problematiky BOZP.

Zvláštní úprava je věnována zaměstnancům nebo uchazečům o práci, kteří pracují nebo budou pracovat na pracovištích zaměstnavatele, který tato pracoviště uvedl do zkušebního provozu podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Vstupní lékařská prohlídka osoby ucházející se o zaměstnání se uskutečňuje u poskytovatele pracovnělékařských služeb, s nímž má zaměstnavatel uzavřenou písemnou smlouvu, nebo u registrujícího poskytovatele, ke kterému vyslal zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány práce pouze v kategorii první. Vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Platí zásada, že zaměstnavatel hradí vstupní lékařskou prohlídku, pokud uzavře s uchazečem o zaměstnání pracovněprávní nebo obdobný vztah, nestanoví- li jiný právní předpis jinak.

Pro praxi bude důležitý prováděcí předpis, který stanoví postupy při zajišťování lékařských prohlídek, druhy, četnost a obsah lékařských prohlídek nezbytných pro zjištění zdravotního stavu posuzované osoby a posuzování zdravotní způsobilosti. Včetně rozsahu odborných vyšetření, organizaci, obsah a rozsah pracovnělékařských služeb a obsah dokumentace o pracovnělékařských službách prováděných pro zaměstnavatele. Dále rizikové faktory pracovního prostředí a nemoci, stavy a vady, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci nebo službě, náležitosti žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti k práci, náležitosti lékařského posudku ve vztahu k posuzované činnosti. Tento předpis ale zatím ještě nebyl zaslán ani do připomínkového řízení.

Autor článku: 

Komentáře

Jelikož se zajišťováním

02.01.2012 - 14:30 Norbert Chalupa
Jelikož se zajišťováním pracovnělékařské péče jsou soustavné potíže (někteří lékaři to nechtějí dělat, někteří zaměstnavatelé ještě nemají a ani nechtějí lékaře poskytujícího pracovnělékařskou péči atd.), domnívám se, že tam, kde bude možný přechod z kategorie II. do kategorie I., tak zaměstnavatelé učiní jen z toho důvodu, že zaměstnanci budou moci jít na lékařskou prohlídku ke svému, registrujícímu lékaři. Mnohdy je situace hodna polemiky, zda zařadit práce do kategorie I. nebo II. Teď asi bude zřejmé, do které kategorie práce zařadí, bude-li to jen trochu možné. Obecně nemají zaměstnavatelé chuti zajišťovat pracovnělékařskou péči a nakonec i samotní zaměstnanci nejsou tomu vůbec nakloněni. Význam pracovnělékařské péče je nám jasný (zejména u rizikových prací), je zbytečné v tuto chvíli o ní psát. Přesto je situace taková, jak jsem výše popsal. Zajímaly by mě poznatky z jiných regionů, jiných kolegů.

Re:

03.01.2012 - 16:34 Tomáš Neugebauer
Tím, že zaměstnavatelé zařadí své zaměstnance do I. kategorie sice vyjdou vstříc svým zaměstnancům, avšak sebe nezbaví povinnosti mít smluvně zajištěného lékaře, jenž jim bude poskytovat pracovně lékařské služby - viz § 54 zákona č. 373/2011 Sb. Nedomnívám se tedy, že tlak zaměstnavatelů na přesun z II. do I. kategorie bude tak významný, jak naznačujete. Problém vidím spíše v tom, že nebudou lékaři na zajištění této péče, a že počet preventivních lékařských prohlídek, které musí zaměstnavatel zajistit ze zákona významně narostl - viz § 51.

Re:

03.01.2012 - 16:52 Norbert Chalupa
Zejména o to zaměstnavatelům (i zaměstnancům) jde, aby zaměstnanci nemuseli chodit k jinému lékaři, než ke svému, registrujícímu. Úhrady za lékařské prohlídky jsou většinou dražší u lékaře poskytujícího pracovnělékařskou péči a na to zaměstnavatelé hlavně slyší. To je hlavní zátěž, potažmo administrativa s tím spojená. Poznatky mám z mnoha firem. Smluvně zajištěný lékař bude jen formální záležitost. O tom, do jaké míry se zaměstnavatelé budou snažit přecházet z kategorie II. do I. si můžeme řící tak koncem letošního roku. Tendence už teď jsou zřejmé.

Nedá se, než s Vámi na 100%

03.01.2012 - 08:23 Rostislav Sigmund
Nedá se, než s Vámi na 100% souhlasit

Nová úprava

03.01.2012 - 08:45 Herman Riedel
Dobrý den, obecně vnímám možnost zdravotní prohlídky u kategorie I. u ošetřující lékaře jako krok správným směrem (podle stávající úpravy si musel zaměstnanec vyžádat zdravotnickou dokumentaci - nebo výpis z ní - u svého ošetřujícího lékaře a pak navštívit lékaře poskytující pracovně-lékařskou péči). To všechno stojí čas lidí, a čas jsou dnes peníze. Navíc je tato prohlídka subjektivně vnímána zaměstanci v administrativě jako zbytečná zátěž (v podstatě běhá mezi doktory). Suhlasím s názorem p. Chalupy, že asi teď budou chtít zaměstnavatelé revidovat kategorizace prací. Co mi ale vadí, že souběžně nevyšel prováděcí předpis a jak jsem pochopil ze článku paní Dandové, v nejbližší době nevyjde.

Re: Nová úprava

03.01.2012 - 16:21 Tomáš Neugebauer
Prováděcí předpis by měl být do 31. 3. 2012. Vzpomínám si, že již nejméně jednou byl připraven, ale z důvodu nevydání zákona nemohl být vydán. Předpokládám, že základ by měl být hotov, a že v brzké době se objeví v připomínkovém řízení. Prováděcím předpisů je mnoho, takže musíme chvíli počkat.

Re: Nová úprava

19.01.2012 - 09:03 Alena Holubová
Ano, pro někoho může být zdravotní prohlídka u ošetřujícího lékaře zaměstnance jednodušší, ale kolik ho to bude stát? U smluvního lékaře je i cena smluvní, ale ošetřující lékař si ji určuje sám. Vzhledem k tomu, že podle nového zákona si bude muset ošetřující lékař vést o jednom pacientovi dvě zdravotní dokumentace - jednu jako o svém pacientovi a druhou jako o zaměstnanci - bude mít více úřadování a zřejmě si to i naúčtuje. Takže je opravdu diskutabilní co je lepší, zda tzv. závodní lékař pro všechny nebo jednotliví praktičtí lékaři.

Re: Nová úprava

19.01.2012 - 19:01 Herman Riedel
Znovu musím zopakovat - čas jsou dnes peníze. Jestliže pošlu zaměstnance pro výpis z dokumentace, a pak ještě bude muset jít ke smluvnímu lékaři, tak si troufnu odhadnout, že celá "operace" bude trvat v lepších případech několik hodin. Když zvážíme, kolik dnes zaměstnavatelé mají náklady na jednoho zaměstnace včetně odvodů (a to jsou řádově stokoruny, u manažerů i tisíce), sleduje se produktivita, výkonnost, tak to může být citelná úleva. Zároveň to nebude takový "opruz", jak často slyším od administrativních zaměstnanců, kdy cestují sem a tam kvůli pro zaměstnavatele důležité, z jejich hlediska naprosto zbytečné a formální prohlídce.

Fa musí lékař nemusí

05.01.2012 - 01:23 Petulak Muf
Celý problém tkví v tom, že fy mít ZL musí, ale lékaři to dělat nemusí. A na tom se tímto vůbec nic nemění. Vědí to na OIP, zdr. ústavech, přijdou, udělají tytytyty, ale řešení neřeknou. Co má zaměstnavatel dělat? Vezměte si chlup na dlani, když tam není...

reagence na příspěvek

09.01.2012 - 14:41 gabriel zmátlo
Nerad to říkám a pochopím, když s tímto mým názorem nebude někdo souhlasit, ale ve své podstatě je smluvní povinnost mít lékaře závodní preventivní péče (dále jen ZPP) úplně na nic. Už jenom proto, jak píše jeden z dopisujících, že takovýchto specialistů je nedostatek a obvodní lékaři to jednoduše neradi dělají, nebo spíše vůbec ne a nemusí dělat. Smyslu to snad mělo v případech, kdy dříve ve větších závodech skutečně byl závodní lékař, který současně byl i lékařem zaměstnance v civilu. Měl celou dokumentaci a přehled o zdravotním stavu zaměstnance. Dnes, aby si zaměstnanec, nebo spíše budoucí zaměstnanec ponejprv obstaral dokumentaci od svého obvodního lékaře, tu předal lékaři ZPP, pak ji zase odnesl. To v tom lepším případě. Nebo horším, protože se zaměstnanec uběhá. V jiných případech, kdy lékař ZPP nemá k dispozici žádnou zdravotní dokumentaci, se lékař ZPP dotáže, na co že zaměstnanec trpí, změří mu tlak a hotovo. A když mu zaměstnanec sdělí, že mu nic není, pak je schopen práce. To, že mu zaměstnanec mohl zatajit své choroby je dost dobře možné. Při tom často lékař ZPP nemá ani informaci o tom v jaké kategorii je jeho práce zařazená, jakým rizikovým faktorům bude vystaven, pokud náhodou tento údaj není na žádance od zaměstnavatele, jako že často není. Návštěvy lékaře ZPP na pracovišti snad není vidět po celý rok a že by se podílel na preventivní péči, krom periodických prohlídek, jsem ještě nikdy nezaznamenal. Nehledě na to, že nevím, proč by měl budoucí zaměstnanec chodit na prohlídku ještě před uzavřením pracovní smlouvy, neboť v době, kdy je zaměstnancem teprve budoucím se naň, krom výjimek nevztahují povinnosti vyplývající se zákoníku práce. Tato nastává až po nástupu do práce. Dle pracovní smlouvy. Domnívám se tedy, že pro účel vstupních, periodických a i výstupních zdravotních kontrol zaměstnance, ale i dalších záležitostí by postačovalo, aby se k tomuto vyjadřoval obvodní lékař zaměstnance, který má základní informatiku o pracovišti (kategorie a faktor). Nějaké přezkumy u následků z pracovních úrazů a podobných záležitostí u lékaře ZPP jsou nadbytečné, neboť stejně tyto se opírají o dokumentaci ošetřujícího lékaře, lékařů. Je jistě přijatelné a vítané , že se zákonodárce snaží o to, aby bylo o zaměstnance po stránce zdravotní dobře postaráno, ale to by bylo myslím stejně i bez povinnosti mít zajištěnou službu ZPP. Souhlasím s pisatelem, že ZPP je často jen záležitostí formální. Na druhou stranu jsem se setkal i s tím, kdy lékař ZPP ,,to bral velmi vážně". Jednalo se o profesi úředníka, administrativního zaměstnance, (u PC) který se musel podrobit odběru krve, moči, měření tlaku, oční vyšetření. V jaké kategorii byla práce zařazena nevím, ale způsob ověření zdravotní způsobilosti jsem nechápal a ani nyní s odstupem času jej nechápu. Tomu, že se budou nyní zaměstnavatelé snažit o zařazení z kategorie 2 do kategorie 1 se ani nedivím. Problém je však v tom, že ve většině případů bylo vydáno rozhodnutí příslušného orgánu o zařazení na základě oznámení zaměstnavatele a nyní při přechodu z kategorie 2 do kat.1 budou muset tuto změnu opět nahlásit. Pak lze očekávat, že ne každému bude vyhověno a že se tento stav bude na pracovišti příslušným orgánem prověřovat. Což s sebou ale může přinést další náklady, jako jsou různá měření apod. Takže při uvědomění si těchto okolností asi zase hned tak jednoduše nenastane onen velký třesk přeřazování kategorií. Dle mého, zůstane vše tak, jak bylo doposud. Čas však ukáže. Dr. Gabriel Zmátlo komerční právník

Re: reagence na příspěvek

09.01.2012 - 16:45 Tomáš Neugebauer
Nechci polemizovat s vašim názorem. Musím však opravit několik vašich faktických chyb. Budoucí zaměstnanec si od svého praktichého, nikoliv obvodního, lékaře přinese výpis z dokumentace a ten zůstává lékaři, jež zaměstnavateli poskytuje závodní preventivní péči (od 1. 4. 2012 pracovnělékařskou péči). Vstupní prohlídka u lékaře, který zaměstnavateli poskytuje závodní preventivní péči je právě výjimkou, kdy se zákoník práce na budoucího zaměstnance, resp. na fyzickou osobu, vztahuje (§ 32; můžete namítnout, že do 31. 3. 2012 je toto v některých případech diskutabilní, ale po tomto datu již nikoliv). Jen pro vaši informaci, práce u PC může být prací rizikovou a možná ve vámi uvedeném případě byla tak zařazena. Vyšetření zraku u zaměstnanců, kteří pracují u PC je jednou z povinností, kterou naše republika dosud nezapracovala z předpisů EU do národních předpisů (předpokládám, že nová prováděcí vyhláška tento nedostatek napraví, tedy vyšetření zraku bude požadováno u osob pracujících s PC).

Re: reagence na příspěvek

10.01.2012 - 16:10 Norbert Chalupa
Dobrý den, pane Zmátlo, zaujalo mě vaše stanovisko, cituji: ,, Tomu, že se budou nyní zaměstnavatelé snažit o zařazení z kategorie 2 do kategorie 1 se ani nedivím. Problém je však v tom, že ve většině případů bylo vydáno rozhodnutí příslušného orgánu o zařazení na základě oznámení zaměstnavatele a nyní při přechodu z kategorie 2 do kat.1 budou muset tuto změnu opět nahlásit. Pak lze očekávat, že ne každému bude vyhověno a že se tento stav bude na pracovišti příslušným orgánem prověřovat. ,, Konec citátu. Pokud budou změněny podmínky u zaměstnavatele v souvislosti s kategorizací prací, je nutno změny hlásit (oznamovat nebo navrhovat) v případě zařazení, nebo přeřazení do kategorií 2., 3. a 4. Nedopátral jsem se povinnosti ohlašovat územnímu pracovišti KHS změnu z kategorie II. na I. Pokud zaměstnavatel takovou změnu provede a jestli se orgán dozoru o změně nějakým způsobem dozví, je orgán dozoru oprávněn ověřit skutečnost o přeřazení na základě provedené kontroly u zaměstnavatele, popř. může nařídit další opatření.

Každá rada k zajištění lékaře ZPP je drahá...

19.01.2012 - 22:30 Radoslav Vlasák
Možné řešení, které se již mnohým firmám osvědčilo: Nemohou-li "sehnat" lékaře či zdravotnické zařízení poskytující ZPP, je vhodné obrátit se (samozřejmě prokazatelně) na příslušného krajského zdravotního radu se žádostí o pomoc při zajištění ZPP. I kdyby jim krajský zdravotní rada nepomohl, mají aspoň doklad o maximální snaze ZPP pro své zaměstnance zajistit. Osobně se domnívám, že situaci může vyřešit až smysluplné úrazové pojištění zaměstnanců (tedy ne to, co obsahuje zákon č. 266/2006 Sb., a už vůbec ne podle připravované novely tohoto zákona) - např. veřejnoprávní nezisková úrazová pojišťovna by si se stávajícím neutěšeným stavem zřejmě dokázala dost rychle poradit. A nejspíš by se i našly finanční prostředky na to, aby atestace z pracovního lékařství nebyla v našem zdravotnictví "popelkou".

Re: Každá rada k zajištění lékaře ZPP je drahá...

20.01.2012 - 09:35 Tomáš Neugebauer
S vašim názorem na potřebu kvalitního úrazového pojištění plně souhlasím. Nedomnívám se však, že by nezisková úrazová pojišťovna si dokázala dost rychle poradit se zásadními problémy pracovního lékařství. Tento problém je velice komplikovaný na to, aby jej mohla vyřešit jedna instituce, natož dost rychle.

Každá rada k zajištění lékaře ZPP je drahá...

20.01.2012 - 10:01 Václav Syrový
Bohužel máte pravdu oba jak pan Vlasák, tak pan Neugebauer. Vzpomínám na svého učitele, který mě vysvětloval jak to fugovalo s úrazovou pojišťovnou za první republiky. Současný systém, ani zákon č. 266 se tomu stavu ani nepřibližují.

Jak najít lékaře ZPP ve svém okolí.

07.02.2012 - 17:42 Miloš Šťoura
Pane kolego, nepropadejte pesimismu, zkuste kouknout na oficiální stránky Společnosti pracovního lékařství ČLS JEP, kde v odkazu pro podnikatele najdete Vám nejbližšího kvalifikovaného lékaře ZPP garantovaného společností, řazeno abecedně i podle měst - zde je odkaz: http://www.pracovni-lekarstvi.cz/podnikatele.php

Už je to tady

17.02.2012 - 10:11 Tomáš Neugebauer
Návrh nové vyhlášky, jež má platit od 1. dubna 2012: http://eklep.vlada.cz/eklep/getAttachment?id=ma_korn8rhcmnmk.doc

Re: Už je to tady

18.02.2012 - 05:18 Václav Syrový
Děkuji pane Neugebauere. Syrový

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail