Úprava pracovních podmínek pro starší pracovníky

V podmínkách současného stárnutí populace a trendu prodlužování aktivního pracovního života roste význam zaměstnávání starších osob.

Přetrvávající předsudky a stereotypní myšlení o pracovním potenciálu starších pracovníků považovaných zejména v dělnických profesích za ztrátové a neperspektivní, vyplývají mj. z toho, že pracovní prostředí ve výrobě, včetně strojů, nářadí, ovladačů, displejů a rukovětí je postaveno na ergonomických parametrech "mladých dospělých mužů".

Aby i starší pracovníci mohli efektivně vykonávat pracovní úkoly bez újmy na zdraví, je třeba nejprve zjistit předpoklady jednotlivců vykonávat určitou činnost/pracovní operaci, a identifikovat ty pracovní činnosti, které jsou zdrojem zátěže, stresu a chyb s možnými zdravotními následky.

Poté lze přistoupit k úpravě pracovních podmínek pro starší pracovníky, jak ve značně zjednodušené formě ukazuje tabulka. Jinak hrozí nebezpečí, že starší zaměstnanci budou reagovat nežádoucím způsobem - například odchodem do předčasného důchodu, konflikty s mladšími pracovníky, menším pracovním nasazením apod.

S ohledem na objektivní změny pracovních schopností a způsobilostí starších pracovníků (zpomalení pohybů/reakcí, zhoršené zrakové a sluchové vnímání, snížená krátkodobá paměť či neschopnost vykonávat současně několik činností) lze zpracovat seznam nevhodných pracovních činností pro starší pracovníky a přizpůsobit zjištěným okolnostem pracovní podmínky.

Zahraniční studie sledují nejrůznější kritéria hodnocení výkonnosti zaměstnanců, ale opomíjen zůstává kompenzační vliv jejich pracovních zkušeností. Faktem je, že zaměstnavatelé obvykle nevyužívají schopnosti a zkušenosti starších pracovníků, ani se nesnaží upravit jejich pracovní podmínky. Tomu odpovídá nízká míra zaměstnanosti starších lidí nejen u nás, ale v celé EU. Spíše se lze setkat s otevřenými nebo skrytými formami diskriminace vzhledem k vyššímu věku.

Zákonné přinucení zaměstnavatelů ke změně pracovních podmínek pro starší zaměstnance není zatím možné ani žádoucí. Do budoucna přichází v úvahu spíše určitá forma "pozitivní diskriminace", tak, jak se o to v současnosti pokoušejí v některých zemích EU: např. snižováním odvodového zatížení, daňovými úpravami, pružnou pracovní dobou apod.

Při společenském tlaku na vytváření možností a podmínek pro zaměstnávání starších osob nejde o morální apel, ale o tvrdou ekonomickou realitu, především s ohledem na budoucí udržitelnost veřejných financí a celého sociálního systému.

ZDROJ:
Kostolanský, Rudolf. Úprava pracovních podmínek pro starší pracovníky. Moderní řízení, č. 5, 2007.