Vymezování kontrolovaného pásma při práci s karcinogeny, mutageny a látkami toxickými pro reprodukci

Měl bych dotaz k problematice vymezování kontrolovaného pásma chemických karcinogenů podle revidovaného nařízení vlády č. 361/2007 Sb. pro pracoviště s výskytem prachu tvrdých dřev podle § 16 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení vlády. V § 18 odst. 6 je uvedeno „Kontrolované pásmo při práci s látkami uvedenými v § 16 se trvale zřizuje tehdy, jde-li o práci, při níž se zachází s chemickými karcinogeny kategorie 1, 1A, s mutageny kategorie 1, 1A, s látkami toxickými pro reprodukci kategorie 1, 1A nebo při práci s cytostatiky na pracovištích přípravy jejich roztoků.“ Chápu správně, že se na tomto pracovišti kontrolované pásmo nevymezuje trvale, ale jenom po dobu trvání nadměrné expozice podle § 18 odst. 5 nařízení vlády? 

Kdy se zřizuje kontrolované pásmo (KP) popisuje § 18 odst. 2. Pokud Váš dotaz směřuje ke krátkodobým pracím, tak tam se KP zřizovat nemusí. Z dikce předmětného ustanovení je zřejmé, že by mělo jít o stálá pracoviště, kde expozice trvá 4 a více hodin za směnu. Proto se KP také nezřizují na venkovních pracovištích. Odstavec 6 § 18 pak upřesňuje, že z tzv. CMR látek jsou míněny ty, které mají přiřazenu kategorii nebezpečnosti 1A, popř. cytostatika. Podle mého názoru tedy musí být splněny obě podmínky současně – práce s CMR kat. 1A v rozsahu 4 a více hodin. KP by se dále muselo zřídit v havarijních případech, pokud by došlo k nadměrnému zvýšení expozice látek CMR 1A, 1B, cytostatik, prachu tvrdých dřev nebo při dalších pracovních procesech s rizikem chemické karcinogenity. Režim KP by byl v tomto případě uplatňován do doby snížení výskytu těchto entit na přijatelnou úroveň – za tu se obecně považuje 1/3 PEL. Na tyto případy se, podle mého názoru, nevztahuje podmínka trvání expozice 4 a více hodin, neboť z logiky věci nadměrná (havarijní) expozice je sama důvodem pro zřízení KP bez ohledu na dobu trvání expozice.