Řidič vysokozdvižného vozíku způsobil úraz spolupracovníka

Řidič vysokozdvižného vozíku (VZV) převážel ve skladové hale nadměrný náklad, neměl dostatečný rozhled, nepřizval si nikoho pro pomocnou navigaci a způsobil ublížení na zdraví dalšímu pracovníkovi skladu, který manipuloval ve stejném prostoru s ručním vozíkem (dvojitá fraktura nohy). Měl řádné oprávnění obsluhy VZV vydané zkušebním komisařem před necelými dvěma roky. V době události jel se zapnutými světly i majákem. Do jaké míry je tento řidič zodpovědný za toto ublížení na zdraví,  které obecně závazné předpisy porušil? Měl "pomocníka" určit a přizvat sám, nebo ho měl určit jeho zaměstnavatel? Může se jednat o ublížení na zdraví z nedbalosti? Může zde jít i o analogii se z. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, kde se např. při couvání hovoří o přibrání další osoby?

Je nepochybné, že řidič porušil bezpečnostní předpisy. Co všechno konkrétně porušil, to se musí zjistit z obsahu jeho školení a z předpisů, s kterými byl seznámen. To ví zaměstnavatel. Jinak samozřejmě VZV je dopravní prostředek ve smyslu nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky a zaměstnavatel musí mít zpracovaný místně provozně bezpečnostní předpis, v kterém musí s ohledem na místní podmínky pracoviště právě rozpracovat, co všechno musí zaměstnanec, řidič dopravního prostředku, zajistit. Samozřejmě, že zaměstnavatel musí s tímto místně provozně bezpečnostním předpisem zaměstnance prokazatelně seznámit a podle toho se musí zaměstnanec také řídit. Nařízení vlády přímo říká např. „ zaměstnanec musí zabezpečit bezpečné otáčení nebo couvání za pomoci dalšího zaměstnance, vyžadují-li to okolnosti, zejména nedostatečný rozhled nebo terén mimo pozemní komunikace.“ To všechno a ještě řada dalších povinností musí být obsažena v tom místně provozně bezpečnostním předpisu,  kterým se stanoví pracovní a technologické postupy pro bezpečné provozování dopravy, bezpečnost provádění jednotlivých pracovních operací s ohledem na zvláštnosti pracoviště a pracovní prostředí, na možné ohrožení zaměstnanců povětrnostní situací a na pravidla dorozumívání mezi zaměstnanci při pracovních operacích. Jestli zaměstnanec byl seznámen s tím, že musí zabezpečit bezpečné otáčení nebo couvání za pomoci dalšího zaměstnance, vyžadují-li to okolnosti pracoviště, pak hrubě porušil předpisy. Analogie s dopravními předpisy tu samozřejmě je, ale platí zásada, že nařízení vlády č. 168/2002 Sb. se vztahuje právě na veškerou ostatní dopravu, na kterou se nevztahují obecné předpisy např. o silniční dopravě, AETR apod.

Jinak o pracovní úraz bezesporu jde. Odpovědnost za něj však nese výhradně zaměstnavatel. Zaměstnavatel je pojištěn pro případ své odpovědnosti z titulu pracovních úrazů a nemocí z povolání (pravděpodobně u Kooperativy a.s.) a náhradu škody tedy za něj uhradí pojišťovna. Zaměstnavateli přímo žádná škoda nevznikne.

Podle mého názoru by měl zaměstnavatel řešit se zaměstnancem - řidičem VZV - otázku porušení bezpečnostních předpisů, jak říká zákoník práce předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. K tomu ale musí shromáždit všechny doklady, zejména o tom, jak byl zaměstnanec proškolen a s čím vším byl seznámen. Pak by zaměstnavatel, pokud dospěje k názoru, že se jednalo o hrubé porušení předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci (za podmínky, že s nimi byl seznámen), mohl zvažovat otázku skončení pracovního poměru nebo alespoň upozornění na možnost skončení pracovního poměru ve smyslu ustanovení § 52 písm. g) ZP. 

Oprávnění obsluhy VZV je jedna věc, ale důležitější je pravidelné školení! Na to klade zákoník práce v § 103 důraz a to je pak základ pro takováto jednání se zaměstnanci. Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. ukládá zaměstnavateli oznámit pracovní úraz Policii tehdy, jestliže má zaměstnavatel názor, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin. O to se podle mého názoru v daném případě nejedná, ale jedná se o hrubé porušení předpisů.

Zaměstnavatel si musí po vyšetření příčin a okolností úrazového děje sám zvážit, jestli se jednalo o hrubé porušení pracovních povinností, o závažné nebo jen o méně závažné podle § 52 písm. g) ZP. Také bude muset zaměstnavatel zvážit a zapsat do záznamu o úrazu, jaká přijme opatření, aby příště k podobným úrazům na jeho pracovišti nedocházelo.To bude inspekci práce zajímat nejvíce.