Mají se uznávat úrazy zad jako pracovní?

Pracuji jako bezpečnostní technik již přes 13 let, ale nikdy jsem se nesetkal s tlakem vedení některých firem v oblasti uznávání pracovních úrazů zad, jako poslední dobou. V jedné firmě byl jejich personalista na nějakém školení, kde mu měl přednášející právník na otázku, zda má firma uznávat pracovní úrazy zad dokonce odpovědět, že nikoliv. A já teď nedokážu vedení té firmy přesvědčit, že to tak není. Mohu požádat o názor, radu? Popřípadě o odkaz na internet na nějaké judikatury k pracovním úrazům zad?

K Vaší otázce asi tolik. Pracovním úrazem se podle judikatury rozumí porušení zdraví, které bylo zaměstnanci způsobeno v přímé souvislosti s výkonem jeho zaměstnání nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. Toto zevní působení, označované také jako úrazový děj, je zpravidla takovou událostí, která vyvolá u postiženého subjektivní potíže, které mu nedovolují pokračovat v obvyklé práci nebo jen s určitými potížemi anebo jej dokonce z práce vylučují. O úrazový děj může jít i v případech náhlého poškození zdraví, které nastalo při náhlém vypětí sil, velké námaze, nezvyklém úsilí, kdy pracovní výkon přesahuje hranice obvyklé těžké práce, ale za nepříznivých okolností, anebo se sice pohybuje v hranicích obvyklé namáhavé práce, pro kterou však organismus pracovníka není přizpůsoben nebo na kterou svými schopnostmi nestačí. Existence určitého chorobného stavu, byť latentního, nemůže vyloučit závěr, že mezi úrazovým dějem a jím vyvolaným následným stavem je přímá příčinná souvislost a že tedy vyvolání tohoto chorobného stavu bylo způsobeno jako jednou z hlavních příčin, které je vyvolaly pracovním úrazem zaměstnance, při jehož provádění k úrazu došlo. Na tom nemůže ničeho měnit ani skutečnost, že na vznik poškození zdraví vyvolaného úrazovým dějem spolupůsobily i jiné vnitřní faktory, vrozené nebo získané, jež vyvolávají pro organismus neobvyklé podmínky jako je tomu u disposice vyvolané dříve vzniklým chorobným stavem.

Působení zevních vlivů nemusí spočívat jen v působení zevních sil (pádu břemena, napadení cizí osobou), ale může se jednat i o vlastní působení tělesné síly (uklouznutí, zakopnutí). Působení zevních vlivů musí být krátkodobé a náhlé, takže může jít i třeba o náhlou otravu zplodinami nebo úpal, omrzliny apod. Působení zevních sil musí být násilné, proto pracovním úrazem může být i výhřez meziobratlové ploténky, došlo-li k němu za situace, kdy byl zaměstnanec nucen okamžitým vypětím sil překonávat vnější odpor a zvýšit tak náhle, nadměrně a neobvykle svoji námahu (zvedání břemena). Požadavek náhlého působení zevních vlivů však není naplněn, jestliže dojde k výhřezu meziobratlové ploténky např. při shýbnutí, protože v takovém případě je příčinou poškození zdraví zaměstnance manifestace obecného onemocnění zaměstnance.

Proto, aby bylo možno uznat úraz zad nebo páteře za úraz pracovní, musí být jednoznačně prokázána ona přímá příčinná souvislost mezi působením zevních vlivů a vznikem úrazu. Praxe se těchto úrazů tak říkajíc bojí, protože jsou velice obtížné na dokazování.

Judikatura :
Pracovní úraz – rozhodnutí KS v Plzni ze dne 30. 6. 1961 sp.zn. 4 Co 172/61 (R 27/1962)
Pracovní úraz – rozhodnutí NS ze dne 28. 4. 1962 sp. zn. 4 Cz 86/61 (R 1/1963)
Predispozice zaměstnance – zhodnocení NS ČR ze dne 27. 1. 1974 sp.zn. Cpj 37/74 (R11/1976)
R znamená Sbírku soudních rozhodnutí a stanovisek vydávanou NS ČSFR, NS ČR a NS SR v době do 31.12.1992