Pojišťovna odmítá odškodnit jasné pracovní úrazy

Jak mám prosím posuzovat úraz, který se stal naší zaměstnankyni při fyzické kontrole osoby. Při kontrole osob musí jít i do podřepu. Při zvedání se z této polohy došlo u postižené k prasknutí břišního svalu. Domnívám se, že se jedná o úraz pracovní, protože nastal při plnění pracovních úkolů. Nicméně pojišťovna je názoru jiného. Další úraz, který pojišťovna odmítá odškodnit, se stal při kontrole fyzické připravenosti. Poškozený absolvoval přezkoušení formou vytrvalostního běhu. Při něm došlo k podvrtnutí kolena s následnou pracovní neschopností. Pojišťovna se odvolává na ustanovení zákoníku práce - § 380 odst.1), že pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, při čemž zcela pomíjí ustanovení v odst. 2) téhož paragrafu, podle kterého se jako pracovní úraz posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Odst. 2) při tom není uvozován "je-li současně", proto podle mne platí samostatně. Můžete prosím poradit?

To je věčný problém s pojišťovnou, která si osobuje právo posuzovat, jestli se jedná nebo nejedná o pracovní úraz. Toto právo ji ale žádným právním předpisem dáno není. O tom, jestli se jedná, nebo nejedná o pracovní úraz, rozhoduje výhradně odpovědný zaměstnavatel nebo v případě, když zaměstnavatel řekne "o úraz se nejedná", tak pak soud, ale nikdo jiný. Pojišťovně nikdo nedal a nedává právo posuzovat, jestli úraz odškodní nebo ne, ona ze zákona z § 205 starého zákoníku práce č. 65/1965 Sb. (přes § 365 druhého zákoníku práce) a z vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, má povinnost za zaměstnavatele odškodňovat pracovní úrazy a ne rozhodovat o tom, jestli úraz je/není pracovním úrazem. To bych si už stěžovala guvernérovi České národní banky podle § 44 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, banka nad pojišťovnami vykonává dohled. Kooperativa Vám řekne, že tím sleduje ochranu státního rozpočtu, ale to je zase další blud – pojišťovna nehospodaří s prostředky státního rozpočtu, ale s pojistným, které jí platí zaměstnavatelé a teprve, to co na zaměstnavatelích ušetří, to je příjem státního rozpočtu, ale o tom bychom mohli dlouho diskutovat.

Jinak věcně k Vašemu dotazu. To, že v obou případech se jedná o pracovní úraz, není pochyb. První případ je pracovní úraz, který se stal evidentně při plnění pracovních úkolů podle § 273 odst. 1 zákoníku práce. Úkolem ochrany je kontrolovat osoby a při této kontrole musí vykonávat určité pohyby, to je její náplň práce. Druhý případ pak je podle mého názoru jiná činnost  vykonávaná na příkaz zaměstnavatele také podle § 273 odst. 1 zákoníku práce. V daném případě se ale nejedná o úraz pro plnění pracovních úkolů, to jsou jiné situace. Pro plnění pracovních úkolů je, když např. kontrolora někdo fyzicky napadne, že mu předepsal pokutu. Nemusí se to stát ani na pracovišti v pracovní době, může si na něj počíhat třeba v sobotu, když dotyčný jde z hospody, ale musí se prokázat kauzální nexus – tedy přímá příčinná souvislost – dotyčný zaměstnanec něco udělal a pak si na něj ta osoba počkala a ublížila mu na zdraví. Tak to je úraz pro plnění pracovních úkolů. Jinak v judikatuře je popsán případ, kdy zaměstnanec napadl vedoucího, že mu sebral prémie, to je také úraz pro plnění pracovních úkolů.