Může zaměstnavatel po mistrovi v dílně požadovat vyhodnocení rizik?

Jsem zaměstnán jako velitel družstva (mistr), mám sedm podřízených na třech dílnách - autodílna, stolárna a zámečnická dílna. Zaměstnavatel po mně požaduje, abych vyhodnotil a zpracoval rizika pro dané pracoviště. Je to v pořádku? Můžu já jako člověk neznalý problematiky BOZP tyhle dokumenty vytvořit? Mohu být v případě problému právně postihnut?

V rámci pojmu prevence rizik zákoník práce stanoví, že zaměstnavatel je povinen vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění. Podstata pojmu prevence rizik, tak jak vyplývá z § 102 odst. 2 zákoníku práce, se dá shrnout tak, že je třeba rizikům předcházet – rizika odstraňovat – či minimalizovat jejich působení (jsou-li neodstranitelná). Přijatá opatření v prevenci rizik jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení. Cílem prevence rizik je předcházení škodlivému vlivu rizikových faktorů na zdraví zaměstnanců a vzniku nemocí z povolání a pracovních úrazů. Na základě dobré znalosti prováděných činností, technických zařízení a prostředků, pracoviště i zaměstnanců, zaměstnavatel přezkoumává a vyhodnocuje (podle právních předpisů a ostatních předpisů k zajištění BOZP – např. technických norem v oblasti BOZP), jaká rizika mohou na pracovišti nastat, a je povinen učinit opatření k jejich odstranění nebo jejich maximálnímu snížení.

Při hodnocení rizik zaměstnavatel také zvažuje, co by mohlo být příčinou poškození zdraví nebo škody, tzn. identifikuje existující ohrožení při práci a vyhodnocuje rizika s ním spojená a určuje, jaká opatření by měla být učiněna k ochraně zdraví a bezpečnosti zaměstnanců. V praxi to znamená projít pracoviště a vyhledat možné zdroje nebezpečí (např. stav podlah, výskyt výparů, stav přístupových cest). U každého nebezpečí je potřeba identifikovat osoby, které mohou být vystaveny nebezpečí buď přímo, nebo nepřímo. Některé skupiny zaměstnanců mohou být vystaveny zvýšenému riziku, jako např. těhotné a kojící ženy, mladiství a zdravotně postižení zaměstnanci. Po vyhodnocení rizik a jejich seřazení dle priorit má zaměstnavatel povinnost učinit rozhodnutí o přijetí opatření. Cílem přijatých opatření k prevenci rizik je zajistit podmínky, které odstraní rizika u zdroje jejich původu nebo minimalizují ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců, např. prostřednictvím změny technologie pracovních postupů. Pokud riziko zcela odstranit nejde, následují technická opatření kolektivní ochrany. V případě, že stále zůstává zbytkové riziko (tzv. reziduální), lze použít například osobní ochranný pracovní prostředek a zavést opatření omezující expozici pracovníka danému riziku. Zaměstnavatel má v této souvislosti povinnost seznámit zaměstnance s výsledky vyhodnocení rizik a s přijatými opatřeními. Výstupem při hodnocení rizik je plán činnosti, záznam o hodnocení rizik při práci, bezpečnostní prohlídka, kontrolní seznamy, tzv. checklist.

Z uvedeného tedy vyplývá, že samozřejmě je nezbytná Vaše součinnost při vyhledávání a vyhodnocování rizik, protože jedině Vy znáte pracoviště i zaměstnance nejlépe. Podle mého názoru, ale nemůžete celou prevenci, zejména pokud se týká navrhování opatření k odstranění rizik dělat sám, minimálně byste to měl provádět spolu s osobou odborně způsobilou v prevenci rizik, kterou má zaměstnavatel.

Každý mistr je vedoucí zaměstnanec zaměstnavatele a plně pro něho platí výše uvedený § 101 odst. 2 zákoníku práce „Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci uložená zaměstnavateli podle odstavce 1 nebo zvláštními právními předpisy je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají.“ To platí obecně, ať se jedná o mistra u velkého zaměstnavatele nebo u zaměstnavatele, který má méně jak 25 zaměstnanců. Samozřejmě, že v praxi je asi situace u zaměstnavatele, který má méně jak 25 zaměstnanců, trochu složitější, tam zaměstnavatel většinou nemá osobu odborně způsobilou v prevenci rizik, tak také musí klást asi vyšší nároky na vedoucí zaměstnance.

Z dotazu nevyplývá přesně, jakou máte kvalifikaci. Domnívám se, že pokud jste mistrem zámečnické dílny a autodílny, pak máte středoškolské vzdělání a asi zaměstnavatel předpokládá, že máte kvalifikaci k tomu, abyste řádně vyhodnotil rizika na pracovišti a sepsal, jaká by měla být přijata opatření k jejich eliminaci. I když nechci zlehčovat BOZP jako takovou, jde o složitou disciplínu, tak BOZP musí ovládat například i vedoucí tříčlenné skupiny pomocných dělníků na stavbě a musí vědět, jak zajistit vykopanou jámu, aby do ní nikdo nespadl. Vedoucí je každý, kdo řídí alespoň jednoho zaměstnance a jako vedoucí musí ovládat BOZP na svém pracovišti, bez toho svoji funkci vykonávat nemůže. To ani nemusí mít v pracovní smlouvě, to vyplývá přímo ze zákona - vedoucí odpovídá za BOZP svých podřízených.

Proto se domnívám, že když Vám zaměstnavatel uložil, abyste zpracoval plán eliminace rizik, tak ví, že to zvládnete. Tvrdit například „nemám to v pracovní náplni“ nejde, pracovní život není o papíru, na kterém je sepsáno, co má dotyčný dělat. Prostě když dotyčný pracuje jako mistr, tak musí mít přehled o tom, jaké má v autodílně stroje a přístroje, jestli jsou v pořádku, nepoškozené a provozuschopné a když by se stalo, že by spadlo auto z heveru na dělníka a způsobilo by mu úraz, pak by se samozřejmě vyšetřovalo, jestli byl předmětný hever řádně kontrolován a kdo věděl, že je v nepořádku. A kdyby se prokázalo, že o tom mistr věděl (protože ho např. včera jeden ze zaměstnanců na to upozornil), pak by samozřejmě mistr také odpovídal a zaměstnavatel na něm mohl požadovat spoluúčast na náhradě pokuty, kterou mu inspektorát práce předepsal.

Pro uzavírám a tvrdím – bez ohledu na to, jak je velký zaměstnavatel a jestli má, nebo nemá specialistu OZO na prevenci rizik – každý mistr je vedoucí zaměstnanec a jako takový je BOZP součástí jeho pracovní náplně a jedině on zná nejlépe pracoviště a nejlépe umí vyhodnocovat. Zákoník práce v části o BOZP užívá pojem „zaměstnavatel“, ale zaměstnavatel není generální ředitel, ten nestojí za jedním každým zaměstnancem a ten není v každodenním kontaktu se zaměstnanci, ale to je mistr a ten musí odpovídat za BOZP na svém pracovišti a vést zaměstnance k tomu, aby ji dodržovali.

Zaměstnavatel, když mistrovi uloží vyhodnotit rizika na pracovišti, tak po něm nechce, aby byl specialistou na BOZP, aby ji např. znal tak dobře jako OZO v prevenci rizik, která absolvovala kurz preventivy rizik (aby strojař ovládal např. biologická rizika apod.), ale chce, aby věděl, jak zajistit BOZP na svém pracovišti, jak zajistit, aby jeho podřízení zaměstnanci neutrpěli úraz.