Příplaty za riziko infekčního onemocnění

Přísluší příplatky za riziko profesionálního infekčního onemocnění pouze pracovníkům ve zdravotnictví a nebo je možné tyto příplatky poskytovat i pracovníkům v jiných oblastech práce? Mohou tyto příplatky dostávat např. pracovníci v azylovém domě pro bezdomovce?

Zásadně platí, že všechny příplatky jsou stanoveny obecně a nejsou určeny výhradně pro jednu konkrétní kategorii zaměstnanců. Proto také žádné speciální příplatky za riziko profesionálního infekčního onemocnění pouze pro zdravotnictví neexistují. Při poskytování mezd a platů je totiž třeba zásadně rozlišovat, jestli se jedná o zaměstnavatele uvedeného v ustanovení § 109 odst. 3 zákoníku práce (stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, nebo školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona), tedy o zaměstnance rozpočtové a příspěvkové sféry, kterým se za vykonanou práci poskytuje plat nebo zda-li jde o zaměstnavatele ve výše uvedeném výčtu neuvedeného, neboli zaměstnavatele podnikatelské sféry, který poskytuje zaměstnancům za vykonanou práci mzdu. Vzhledem k tomu, že azylový dům může být zřízen stejně tak z rozpočtu např. kraje jako se může jednat o občanské sdružení, které poskytuje zaměstnancům mzdy, popíšu obě situace. Pro zaměstnavatele podnikatelské sféry platí, pokud se týká mzdy a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ustanovení § 117 zákoníku práce. Podle něj „za dobu práce ve ztíženém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek. Vymezení ztíženého pracovního prostředí pro účely odměňování a výši příplatku stanoví vláda nařízením. Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí nejméně 10 % částky, kterou stanoví tento zákon v § 111 odst. 2 jako základní sazbu minimální mzdy.“ Z toho vyplývá, že příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí musí činit minimálně 4,80 Kč (když podle nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí platí, že minimální mzda činí 48,10 Kč na hodinu nebo 8 000 Kč měsíčně). Podle ustanovení § 7 tohoto nařízení vlády platí také, že „výše příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí za každý ztěžující vliv podle § 6 odst. 2 nejméně 10 % základní sazby minimální mzdy stanovené v § 2.“, což znamená, že ztěžující vlivy se sčítají a když např. zaměstnanec pracuje v prostředí, kde se vyskytují tři ztěžující vlivy, obdrží příplatek ne 4,80 Kč ale 14,40 Kč na hodinu. Ztěžující vlivy jsou pak vyjmenovány také v ustanovení § 6 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. V tomto ustanovení je pod písm. h) uveden ztěžující vliv „vědomé zacházení s biologickými činiteli nebo jejich zdroji nebo přenášeči, kterými jsou Guanarito, virus horečky Lasa, virus Junin (Argentinská nemoc), virus Machupo, Amapari, Sabia, virus krymskokonžské hemoragické horečky, virus Ebola, virus Marburské horečky, všechny typy viru varioly, Equine morbilli virus, Brucella abortus, Brucella melitensis, Brucella suis, Mycobacterium leprae, Burkholderia pseudomallei (Pseudomonas pseudomallei), Burkholderia mallei (Pseudomonas mallei), Rickettsia prowazekii, Rickettsia rickettsii, Rickettsia tsutsugamushi, Rickettsia typhi (Rickettsia mooseri), Yersinia pestis, virus opičích neštovic nebo viry lidské imunodeficience, Avia influenza virus typu A, podtypu H 5 nebo H 7 a jeho genetické mutace.“ Z toho vyplývá, že ať s těmito kdekoliv, příplatek za ně náleží. Pokud se týká rozpočtové a příspěvkové sféry, která poskytuje zaměstnancům platy, tak tam také se poskytuje podle ustanovení § 128 zákoníku práce zaměstnancům příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Ztíženým pracovním prostředím se rozumí pracovní prostředí vyjmenované v ustanovení § 6 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí 400 až 1 400 Kč měsíčně a platí, že konkrétní výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí určí konkrétnímu zaměstnanci zaměstnavatel podle míry rizika, intenzity a doby působení ztěžujících vlivů.