Příloha ke zprávě o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2020 – rozšiřující a doplňující analytická studie

3. PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V KRAJÍCH

3. PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V KRAJÍCH

Na počet pracovních úrazů v krajích mají vliv především následující faktory:

• Počet pojištěnců v jednotlivých krajích

Rozložení počtu pojištěnců podle krajů je znázorněno v grafu č. 3.3 a v tabulce č. 3.1. Na jeden kraj připadalo v roce 2020 průměrně cca 336 tis. pojištěnců z celkového počtu za ČR. Ve čtyřech krajích bylo vykázáno více pojištěnců než tato průměrná hodnota a v deseti krajích bylo vykázáno pojištěnců méně. Nejvíce pojištěnců vykázalo Hlavní město Praha (téměř čtyřnásobek průměru), nejméně Karlovarský kraj (cca čtvrtinu průměru). Tato skutečnost ovlivňuje hodnocení absolutního počtu pracovních úrazů.

• Struktura odvětví v jednotlivých krajích

Graf č. 3 znázorňuje strukturu odvětví v jednotlivých krajích vyjádřenou počtem pojištěnců. V krajích s větším podílem odvětví, která vykázala nadprůměrnou četnost pracovních úrazů, došlo k celkově většímu počtu pracovních úrazů a naopak. (Rizikovost jednotlivých odvětví v rámci ČR je charakterizována grafem č. 4.3.2). Z tohoto pohledu se od průměru nejvíce odlišuje Hlavní město Praha, které vykázalo nejnižší podíl rizikových odvětví. Na druhé straně nejrizikovější strukturu odvětví měla Vysočina.

3.1. Pracovní úrazovost v roce 2020 v krajích

Rozložení počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v jednotlivých krajích je znázorněno v grafu č. 3.1 (tabulka č. 3.1). Z porovnání četností případů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

• výrazně vyšší četnost, než je republikový průměr (0,88), vykázaly kraje: Vysočina (1,34), Jihočeský (1,28), Plzeňský (1,24), Ústecký (1,18), Královéhradecký (1,12), Pardubický (1,05), Karlovarský (1,04),
• přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Liberecký (0,96), Olomoucký (0,96), Zlínský (0,94), Moravskoslezský (0,90), Středočeský (0,89) a
• nižší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr, vykázaly kraje: Jihomoravský (0,82) a Hl. m. Praha (0,52), viz graf č. 3.3.2.

Pořadí krajů v žebříčku četností pracovních úrazů s pracovní neschopností zůstalo podobné s roky předchozími.

3.2. Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2020 v krajích

V následujícím grafu č. 3.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v ČR v jednotlivých krajích v roce 2020 (tabulka č. 3.2).

Z porovnání četností smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

• vyšší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr (0,23), vykázaly kraje: Ústecký (0,61), Plzeňský (0,40), Královéhradecký (0,40), Vysočina (0,34) a
• přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Jihočeský (0,30), Pardubický (0,25), Jihomoravský (0,24), Karlovarský (0,24), Středočeský (0,18) a
• nižší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr, vykázaly kraje: Moravskoslezský (0,13), Zlínský (0,13), Olomoucký (0,13), Liberecký (0,07) a Hl. m. Praha (0,03), viz graf č. 3.4.2

Porovnání pracovní úrazovosti se smrtelnou pracovní úrazovostí v krajích

V grafech č. 3.1, 3.2 a 3.3 jsou znázorněny podíly počtů pojištěnců, pracovních úrazů s pracovní neschopností a smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích ČR. Vzájemným porovnáním těchto grafů zjistíme pro každý kraj váhu smrtelné a celkové pracovní úrazovosti.

3.3. Vývoj pracovní úrazovosti v krajích

Z grafu č. 3.3.1 je patrné, že na poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v ČR (o 7,2 %) se podílely všechny kraje. Největší pokles byl zaznamenán v kraji Karlovarském (o 17,4 %), Zlínském (o 10,7 %) a Jihočeském (o 10,4 %). 

Z grafu č. 3.3.2 je patrné, že četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností klesla rovněž ve všech krajích. Největší pokles četnosti byl zaznamenán ve výše uvedených krajích. V kraji Karlovarském to bylo o 13,3 %, ve Zlínském o 9,6 % a v Jihočeském o 9,2 %. Celkem byl zaznamenán v ČR pokles četnosti případů o 6,4 %.

Průměrné procento pracovní neschopnosti s meziročním porovnáním hodnot ukazatele je zaznamenáno v grafu č. 3.3.3. K poklesu došlo ve čtyřech krajích, k největšímu v kraji Vysočina (o 4,5 %). V ostatních krajích byl evidován nárůst hodnot tohoto ukazatele. Největší nárůst byl evidován v kraji Libereckém (o 9,2 %), Olomouckém (o 7,6 %) a Středočeském (o 6,2 %).

Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti v důsledku pracovních úrazů meziročně stoupla ve všech krajích ČR, nejvíce v kraji Zlínském (o 9,44 kalendářního dne, tj. o 17,6 %). Dále to bylo v kraji Libereckém (o 16,8 %) a Karlovarském (o 14,9 %). Celkem došlo v ČR k nárůstu hodnoty tohoto ukazatele o 10,0 %,viz graf č. 3.3.4.

Grafy uvádějí hodnoty ukazatelů v letech 2011–2020, z toho hodnoty ukazatelů v letech 2016–2020 jsou uvedeny v tabulce č. 3.3. 

3.4. Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích

Z grafů č. 3.4.1 a 3.4.2 je patrné, že v 7 krajích došlo k nárůstu počtu smrtelných pracovních úrazů a v 5 krajích naopak k poklesu počtu případů proti roku 2019. Velký nárůst počtu případů byl evidován v kraji Plzeňském a Ústeckém a naopak velký pokles v kraji Libereckém, Středočeském a Hl. m. Praze. Shodný vývoj jako počet případů měla i četnost případů u jednotlivých krajů.

Grafy uvádějí hodnoty ukazatelů v letech 2011–2020, z toho hodnoty ukazatelů v letech 2016–2020 jsou uvedeny v tabulce č. 3.4.

Grafy č. 3.4.1 Smrtelné pracovní úrazy v krajích v letech 2011–2020

Grafy č. 3.4.2 Četnost smrtelných pracovních úrazů v krajích v letech 2011–2020