Počítají se hodiny strávené cestou na pobočku firmy do pracovní doby?

Pracuji ve státní správě, máme pružnou pracovní dobu. Úřad mě dvakrát do měsíce vysílá na služební cestu na naši pobočku. Běžná pracovní doba je u nás od 7.00 do 15.30. Cesta tam mi trvá hodinu, zpět taktéž. Na pobočce strávím 4 hodiny. Zaměstnavatel mi proplácí stravné 69,- Kč, což je jistě správné. Nevím ale, kolik hodin si mám započítat do evidence pracovní doby (kniha docházky). Bere se tato služební cesta paušálně jako osm odpracovaných hodin, nebo se započítávají jen čtyři hodiny práce na pobočce, nebo se započítává i s cestou - šest hodin a jsem tedy v mínusu a mám se ještě tentýž den vrátit do práce a dopracovat si hodiny.

Protože cestovní náhrady poskytuje zaměstnavatel, svěřuje mu zákoník práce i určování podmínek, které jejich výši ovlivňují. Podle § 153 zákoníku práce platí, že podmínky, které mohou ovlivnit poskytování a výši cestovních náhrad, zejména dobu a místo nástupu a ukončení cesty, místo plnění pracovních úkolů, způsob dopravy a ubytování, určí předem písemně zaměstnavatel; přitom přihlíží k oprávněným zájmům zaměstnance. V praxi se lze setkat s případy, kdy zaměstnavatel souhlasí s tím, aby si podmínky pracovní cesty určovali sami zaměstnanci. K tomu je třeba dodat, že jinými slovy zaměstnavatel souhlasí s tím, že porušuje svou zákonnou povinnost. Přesná specifikace podmínek pracovní cesty je podmínkou pro jednoznačné určení práv na cestovní náhrady. Pokud zaměstnavatel určí podmínky cesty obecně, potom nemůže dodatečně po předložení podkladů k vyúčtování odmítat zaměstnancem provedený konkrétní postup. Jako příklad lze uvést neurčený způsob dopravy, kdy lze cestu absolvovat městskou hromadnou dopravou a zaměstnanec použije osobní automobil a zaměstnavatel dodatečně odmítá proplatit jízdní výdaje.

Naprosto stejné je to i s určením začátku a konce pracovní cesty. Zaměstnavatel Vám musí jednoznačně stanovit začátek i konec pracovní cesty a musí Vám pro ten konkrétní den stanovit rozvrh směn. Podle § 210 zákoníku práce platí, že doba strávená na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do pracovní doby, se považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, při které se zaměstnanci mzda nebo plat nekrátí. Jestliže však zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování mzda nebo plat ušla, poskytne mu zaměstnavatel náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Z toho tedy vyplývá, že přestože je u Vás jinak zaveden systém pružné pracovní doby, musí Vám zaměstnavatel určit „na pobočku pojedete v x hodin, strávíte tam dobu od do a zpět se budete vracet v x hodin“ a vedle toho musí stanovit Vaši směnu např. od 7.00 do 15.30 hodin. Pak bude skutečně platit, že pokud se vrátíte před skončením směny z pracovní cesty, že budete povinna nastoupit do práce nebo po dohodě se zaměstnavatelem napracovat zameškané hodiny v jiný den pružné pracovní doby.