Kultura bezpečnosti

Účastníky uvítal a úvodní slovo pronesl Mgr. et Mgr. Josef Senčík, soudní znalec v oboru bezpečnosti práce a výzkumný pracovník z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, který workshop moderoval.

Poté s přednáškou Jak na kulturu bezpečnosti vystoupil Mgr. Jaroslav Frank, lektor a kouč v oblasti rozvoje lidských zdrojů, který definoval kulturu bezpečnosti jako soubor charakteristik a osobních postojů v organizaci a myšlení lidí, který zajišťuje, že problémům bezpečnosti je věnována nejvyšší priorita. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii kultura bezpečnosti prochází těmito stádii vývoje:

1. Bezpečnost je založená na pravidlech a postupech (zaměření na výkon, včetně odměňování; management reaguje na zvýšený počet úrazů; důraz je kladen na zpracování předpisů a jejich dodržování; hledá se viník).
2. Bezpečnost je považována za jeden z cílů organizace (management nastavuje cíle včetně snížení úrazovosti; očekává se, že školení přispějí ke zlepšení; stále převažuje odměňování za splnění cílů; převažuje formální kontrolní systém zaměřený na dodržování BOZP).
3. Bezpečnost lze vždy zlepšit (nenastává konflikt mezi výkonem a BOZP; hledají se příčiny vzniku úrazu, ne viník; v kontrolní činnosti se více projevuje koučování; lidé jsou odměňováni za výsledky a také za zlepšování procesů v oblasti BOZP).

Jaroslav Frank dále představil například Model morálního vývoje jednotlivce podle Lawrence Kohlberga nebo Postup kultivace kultury bezpečnosti podle Johna Paula Kottera, který naleznete v prezentaci (viz odkaz níže).

Jak název „Umělka“ a podpora budování kultury bezpečnosti napovídá, Ing. Vítězslav Klement, MBA, specialista na komunikaci a digitální marketing, se ve své přednášce věnoval tématu využití umělé inteligence (AI) v budování kultury bezpečnosti. AI funguje tak, že analyzuje obrovské množství textu a učí se, jak lidé obvykle komunikují. Může například pomoci s psaním různých textů, s vytvářením obrázků, letáků, v BOZP například s tvorbou bezpečnostní směrnice, zpracováním návrhů školících materiálů, analýzy dat, dodá informace a návrhy týkající se identifikace, hodnocení a řízení rizik na pracovišti. Dokáže vytvořit video, kde člověk hovoří různými jazyky, přestože je nikdy neovládal. Je schopná zlepšit výkon prostřednictvím učení se ze zkušeností. Zvláště placené verze jsou vyspělejší.  Ale stále musíme vzít v potaz případné chyby a umělou inteligenci využít spíše pro inspiraci.

Ing. Oldřich Kolínský a Martin Pagáč z týmu HSE (Health, Safety, Environment - pozn. redakce) společnosti Wrigley Confections, k. s., přišli předat své zkušenosti s vytvářením bezpečnostní kultury v továrně v Poříčí nad Sázavou, která funguje již 25 let a pracuje v ní 350 lidí, kterým neříkají zaměstnanci, ale spolupracovníci. Všichni mají jednotný dress code a tykají si bez ohledu na postavení ve firmě.

Řídí se 5 principy - kvalita, odpovědnost, svoboda, vzájemnost, efektivita. Ve firmě není místo pro toho, kdo by je nechtěl přijmout. Jejich motto zní: „Buď pracuj bezpečně, nebo nepracuj vůbec.“ Formou různých akcí zapojují i rodinné příslušníky spolupracovníků, aby si také osvojili bezpečné chování a řídili se jím i doma. Fotili se například na plakáty (ukázky si můžete prohlédnout v prezentaci), kde odpovídali na otázku, proč pracují bezpečně. Nebo se zúčastňují soutěže Zlatá helma o vítězné hlášení závad, skoronehod. Slaví své úspěchy, například 666 dní bez úrazů se ztrátou pracovní doby. Jejich prioritou je neustálé rozvíjení kultury bezpečnosti, která si žádá kromě správného působení na spolupracovníky i finanční náklady (investice do oblasti HSE za poslední tři roky byla více než 10 mil. Kč); rozvoj schopností a dovedností lidí, jejich vedení k multifunkčnosti; zjednodušování procesů prostřednictvím digitalizace, zaměření se na kvalitu procesů; stálé revize priorit na základě hodnocení rizik. Prvotní je zájem o člověka, hledání cesty k lidem. Můžete se inspirovat.

Prezentace a záznam workshopu najdete na webových stránkách Výzkumného ústavu bezpečnosti práce.