Zamyšlení nad činností odborně způsobilé osoby v prevenci rizik

Zkouška

Před lety jsem pro BOZPinfo napsal obdobný článek - http://www.bozpinfo.cz/knihovna-bozp/citarna/tema_tydne/cinnostapostaveniozz.html. Rozběhla se pod ním zajímavá diskuse. Doufám, že tomu tak bude i pod tímto článkem. Bohužel technické nedostatky týkající se vstupu do diskuse, které stále přetrvávají, jí asi zabraňují. Nyní již k obsahu článku. K podnětu k napsání článku se nelze vyjádřit, neboť autor zapomněl citát označit bibliografickou citací. Nelze tedy hodnotit vytrženou větu ve větším kontextu. Lze pouze uvést, že věta uvádí pravdivou informaci, avšak, zda tato pravdivá informace má hodnotu pozitivní nebo negativní z uvedeného úryvku nelze určit. Je možné pouze doplnit, že snahy o zákonné stanovení povinností a odpovědnosti OZO formou novelizace zákona č. 309/2006 Sb. jsou a byly předloženy MPSV. Obsah návrhu neznám, takže se k němu nemohu vyjádřit (snad obdoba, jak stanoveny povinnosti pro OZO v PO). Problematice odborně způsobilé osoby k prevenci rizik (zákoník práce uvádí zkrácený název "...k prevenci rizik", nikoliv "v prevenci rizik"), včetně výše jejich mzdy, jsem věnoval pět kapitol ve své knize "Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v kostce neboli o čem je současná BOZP". Jedna z nich je věnována povinnostem této osoby. V mnohém se s p. Šenkem shodujem. Avšak p. Šenk se v některých místech tohoto článku zásadně mýlí a někde dokonce chybuje. Mýlí se v tom, že problémem je nepřesná definice "právních a ostatních předpisů". Nepřesná je definice "prevence rizik". Ta je zásadní! Od ní se vše odvíjí. I ta je navržena k novele. Dojde-li k tomu je však otázkou. Mnozí "odborníci" na BOZP se ještě dnes domnívají, že prevence rizik je podmnožinou BOZP ve smyslu prevence rizik se týká pouze vyhledání a vyhodnocení rizik při práci - viz v článku uvedené příklady školení atd. Tento termín je opravdu nutné obsahově novelizovat a já osobně bych mu věnoval v ZP samostatný paragraf, aby se zdůraznil jeho obsahový význam. Zcela mylné je tvrzení p. Šenka, že definice právních a ostatních předpisů nepojímá předpisy pro práci v lese, jakož i předpisy EU (p. Šenk neškolí zaměstnance pracující v lese z požadavků nařízení vlády? - podle něj nemusí!). Zde je vidět nedostatečná znalost systému práva. Blíže o něm např.: http://bozppo.vfn.cz/teorie_prava.htm. V § 349 odst. 1 zákoníku práce je uvedeno, že "právními a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou PŘEDPISY NA OCHRANU ŽIVOTA A ZDRAVÍ... Předpisy na ochranu života a zdraví jsou právě nařízení vlády pro práci v lese, se zvířaty atd. Obdobné je to s přímo použitelnými předpisy EU (nařízení). U v článku uvedených nařízení se jedná o předpisy o zacházení s chemickými látkami, jež upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví. Většina požadavků BOZP z EU do našeho právního řádu nevstupuje přímo, neboť většinou se jedná o Směrnice ES. Ty jsou prakticky adresovány vládám jednotlivých zemí. Neplatí přímo a jejich požadavky musí být do stanoveného termínu zapracovány do národního právního řádu (nařízení ES platí přímo a není nutné jej zapracovat do národního právního řádu). Značně polemický je bod "mzdový předpis zaměstnavatele". Zapracování požadavku § 300 zákoníku práce bude v praxi v zcela jiných dokumentech, než mzdovém předpise. Např. v pracovním postupu. S bodem č. 2 lze jen souhlasit. Jedná se o klasický transfer rizika. Též řešení účasti OZO na pracovním úrazu je více než diskutabilní (tak jak je popsáno), neboť OZO je poradcem, nikoliv "plnitelem" zajištění BOZP. Nemá právo někomu něco nařídit či zakázat. On se nemůže spolupodílet na stanovení opatření, on může pouze navrhnout opatření. To je z právního hlediska zásadní rozdíl. Zde je jeden z pramenů snahy stanovit povinnosti a odpovědnost OZO. Závěr článku je značně idealistický a nevychází z praxe. Je zde výzva k tomu, aby inspektoři důsledně řešili problematiku OZO, bez uvědomění si, že počet kontrol je tak nízký (před lety jsem někde četl, že ročně se překontroluje cca 5 % firem), a domnívám se, že se stále v oblasti BOZP snižuje, že systémově toto řešení nemá zásadní význam.

Předpokládám, že zmiňovanou paní Mgr. myslel pan Bc. Šenk mně. Proto reaguji a vkládám celý svůj příspěvek, který byl publikován v časopise Poradce BOZP číslo 5/2011 dotaz č. 5. Cituji: Dotaz: Chci se zeptat touto cestou na váš názor, kdo má nebo by měl zpracovat u organizace provozní řády např. skladů, dílenských zařízení, ČS PHM, nabíjecí stanice, sběrných míst odpadů apod. a jaké by měl mít vzdělání a popřípadě v jakém oboru? Vím, že provozní řády by měly být součástí projektu, ale není tomu tak. Absolventi kurzu BOZP se tomuto tématu úspěšně vyhýbají. Osobně si myslím, že provozní řády by měli zpracovávat oni nebo se na nich podílet. Odpověď: Z Vašeho dotazu není zcela zřejmé o jaký kurz BOZP se jedná. Předpokládám, že máte na mysli odborně způsobilou osobu k zajišťování úkolů v prevenci rizik podle § 9 a 10 zákona č. 309/2006 Sb., v platném znění se zkouškou a s platným osvědčením. Konkrétní náplň činnosti odborně způsobilé osoby není zatím českou legislativou jednoznačně stanovena. Co však stanoveno je, tak to jsou okruhy znalostí odborně způsobilých osob k zajišťování úkolů v prevenci rizik, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 592/2006 Sb.: a) znalost právních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, b) znalost povinností zaměstnavatele a práv a povinností zaměstnanců a práv povinností odborové organizace nebo zástupce pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, c) znalost všeobecných preventivních zásad pro identifikaci nebezpečí, hodnocení, odstraňování popřípadě minimalizaci rizik při práci včetně metod předcházení pracovním úrazům nemocem z povolání, d) dovednost při prevenci rizik spočívající v posouzení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci včetně zpracování stanovené dokumentace, e) znalost povinností a podmínek poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, jejich používání, evidence a kontroly Vnitřní předpisy by měla samozřejmě zpracovávat odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik ve spolupráci s vedoucími zaměstnanci jednotlivých provozů. Pokusím se shrnout seznam činností odborně způsobilé osoby - tento seznam může být samozřejmě v každé firmě jiný, dle konkrétních podmínek ve firmě a na jednotlivých pracovištích. Hlavním úkolem ustanovených odborně způsobilých osob k zajišťování úkolů v prevenci rizik je napomáhat zaměstnavateli ve vyhledávání rizik, zjišťovat jejich zdroje a příčiny, hodnotit rizika, navrhovat opatření k jejich odstranění, napomáhat prosazovat je na pracovištích a napomáhat při plnění ostatních úkolů zaměstnavatele. Rozhodování o tom jaká opatření budou přijímána je však plně v kompetenci zaměstnavatele. Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci uložená zaměstnavateli je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají (§ 101 odst. 2 zákonáku práce). Náplň odborné činnosti odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik je taková: a) radí zaměstnavateli a ostatním vedoucím zaměstnancům zejména při: - projekci, výstavbě a provozu podnikových zařízení, - výběru strojů, zařízení, materiálů a látek, - vypracování pracovních postupů, - výběru ochranných prostředků a pracovních pomůcek, - vytváření pracovišť s ohledem na uspořádání, vybavení a udržení vhodného pracovního prostředí, b) ověřují zda výrobní a pracovní prostředky a zařízení při jejich přejímání a uvádění do provozu odpovídají požadavkům z hlediska zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, c) ověřují zásady bezpečnosti práce a úrazové prevence tím, že: - organizují po odborně metodické stránce pravidelně kontrolu jednotlivých pracovišť, písemně sdělují zjištěné nedostatky zaměstnavateli a vedoucím zaměstnancům kontrolovaných pracovišť, - předkládají návrhy opatření na odstranění zjištěných nedostatků a spolupracují při jejich realizaci, - sledují používání ochranných pracovních prostředků a pracovních pomůcek, - vyšetřují nebo spolupracují při vyšetřování příčin vzniku pracovních úrazů, provádí analýzy pracovní úrazovosti a stanovují návrhy opatření proti jejich opakování ze stejných zdrojů a příčin, - evidují pracovní úrazovost v podniku, d) spolupracují při školení a zacvičování: - zaměstnanců podniku, zaměstnanců spolupracujících podniků a fyzicky podnikajících osob, pracují-li pro zaměstnavatele, nebo na stejném pracovišti, zástupců zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, - vyjadřují se k obsahu dohod při zadávání zakázek dodavatelům prací a služeb - z hlediska zajištění bezpečnosti práce a spolupracují při získávání podkladů a předávání informací o rizicích, plní-li úkoly zaměstnanci více zaměstnavatelů na jednom pracovišti, - spolupracují s lékařem závodní preventivní péče, se zástupci zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci a se závodní radou. K vašemu konkrétními dotazu - osoba odborně způsobilá k zajišťování úkolů v prevenci rizik by se na tvorbě vnitřních předpisů měla podílet, minimálně alespoň kontrolovat jejich úroveň, přiměřenost a vhodnost z hlediska minimalizace rizik na konkrétním pracovišti. Za touto svou odpovědí si stojím, ale věřím, že někdo může mít jiný názor. Na vydání příslušné legislativy nečekám s rukama v klíně, ale aktivně se účastním zpracování návrhů změn zákoníku práce, zákona č. 309/2006 Sb. zákona č,. 251/2005 Sb. a dalších předpisů. Mgr. Marcela Dobřanská, ROVS - Rožnovský vzdělávací servis s. r. o.

Všichni diskutující jsou v zásadě ve shodě. Jediný vážnější rozpor v názorech na OZO BOZP zatím spatřuji ve stanovení a nebo nestanovení konkrétní náplně činnosti OZO BOZP. Navrhuji posunout se v diskuzi dál a diskutovat o původním článku, ale žádám všechny, tzn. i ty kteří se zatím do diskuze nezapojili, aby se vyjádřili k tomu zda je nutné a potřebné v právním předpise stanovit konkrétní pracovní náplň OZO BOZP. Bez toho abych chtěl někoho ovlivňovat, napíšu svůj názor. Konkretizovat pracovní náplň OZO BOZP v právním předpise vnímám jako krok zpět a nebo jako krok špatným směrem. Proto jsem i takovým způsobem reagoval na větu v článku paní Dobřanské, cituji: ,,Konkrétní náplň činnosti odborně způsobilé osoby není zatím českou legislativou jednoznačně stanovena.", konec citátu. Domnívám se, že stávající formulace problematiky OZO BOZP ve vztahu k vykonávaným činnostem je velmi dobrá, respektivě je určitě lepší, než když začneme přidávat paragrafy do ZP nebo zákona č. 309/2006 Sb. a záležitost konkretizovat. Na závěr mám otázku: ,,Co dosáhneme když bude právním předpisem konkretizována pracovní náplň OZO BOZP? Co je cílem a nebo účelem této aktivity?

Za BOZP v organizaci odpovídá zaměstnavatel. Zaměstnavatel = všichni vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení. Moje otázka č. 1: Má zaměstnavatel stanoveno právními předpisy, za co konkrétně v oblasti BOZP odpovídá? Moje odpověď: Zaměstnavatel má stanoveno právními předpisy, za co odpovídá v oblasti BOZP, ale povinnosti nejsou definovány zcela konkrétně. Příklad povinnosti stanovené § 104 odst. 1 ZP pro zaměstnavatele, která je formulována volně: ,,Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům OOPP. OOPP jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem." (§ 104 odst. 1 ZP). Výsledkem shora citovaného ustanovení je situace, kdy dva a nebo i více zaměstnavatelů při stejné pracovní činnosti mají rozdílné nároky na minimalizaci rizik a proto mají zaměstnanci různých zaměstnavatelů i rozdílnou výbavu OOPP. Moje otázka č. 2: Jak může zaměstnavatel odpovídat za svoje podřízené zaměstnance, když není konkrétně stanoveno, za co za všechno vlastně z hlediska BOZP odpovídá? Moje odpověď: Není nutné formulovat v právních předpisech zcela konkrétní odpovědnosti a povinnosti, protože většího efektu se dosáhne volnější formulací právních požadavků. Poznámka: Zaměstnavatelé si nestěžují, že neví za co odpovídají a jaké mají povinnosti v oblasti BOZP, OIP ukládá při neplnění těchto ,,nekonkrétních povinností" zaměstnavatelům příslušné sankce a soudy si při zdůvodňování svých rozsudků z oblasti BOZP také vědí rady. Moje poslední otázka: Jak můžete prosazovat názor, že konkrétní pracovní náplň OZO BOZP předsadíte před povinnosti zaměstnavatele, který za BOZP odpovídá a zcela konkrétním způsobem nemá svoje povinnosti stanoveny? Proč vás tolik trápí, že OZO BOZP neví, co má pro zaměstnavatele nebo objednatele dělat? Proč vás víc nezajímá, že zaměstnavatel neví, jaké záležitosti má s OZO BOZP konzultovat a které věci může vyřešit zaměstnavatel bez OZO BOZP? Odpovím na položenou otázku z mého pohledu: Zaměstnavatel má právními předpisy stanoveno, co má s OZO BOZP konzultovat. Tyto informace jsou především v § 102 odst. 2 ZP a dále v § 9 zákona č. 309/2006 Sb. a velmi dobrá a z mého pohledu přesná a konkrétní formulace je především v § 9 odst. 4 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb.: ,,Zaměstnavatel je povinen: c) poskytnout odborně způsobilé osobě dokumentaci a informace o všech skutečnostech a okolnostech, o nichž je mu známo, že mají nebo by mohly mít vliv na bezpečnost zaměstnanců nebo vést k poškození jejich zdraví". Ustanovení není ani přesné, ani konkrétní, ale je to z mého pohledu nejlepší možná formulace a především dosahuje požadovaného cíle nutí zaměstnavatele, aby s OZO BOZP vše konzultoval. V této souvislosti bych chtěl ocenit stručné a jasné stanovisko, které vyslovil pan Jaroslav Krabica, cituji: ,,Nepřijde mi ta Vaše polemika příliš šťastná. Zdá se mi, že hledáte problémy tam, kde nejsou. Zaměstnavatel si zajistí OZO, aby mu plnila úkoly prevence rizik (§ 102 odst. 2 ZP), tedy všechna opatření k zajištění BOZP. Z § 9 zákona č. 309/2006 Sb. můžeme vyčíst, že zaměstnavatel PLNÍ úkoly prevence rizik sám, jinak je ZAJISTÍ OZO. Nepřijde mi tedy, že by OZO byla zase až tak pasivní osoba - poradce, naopak, OZO je ten, kdo aktivně plní úkoly prevence rizik a náplň je daná § 102 odst. 2 ZP, tedy VŠE!" Konec citátu. Pan Tomáš Neugebauer sice vaše stanovisko napadl a váš text překroutil, ale to co v § 9 zákona č. 309/2006 Sb. pan T. N. cituje - tam rozhodně není. Je to tradiční a stále se opakující scénář, který pan T. N. používá překrucovat texty ostatních diskutujících. Postupoval tak i v reakci na můj článek, ale já si jeho průhledných a nekorektních aktivit nevšímám. Vzpomenu si vždy na přísloví: ,,Pokud tě někdo kope do zad, znamená to, že je za tebou". Zpět k naší záležitosti. Také si myslím, že hledáme problém tam, kde není. Zaměstnavatel má povinnost z pohledu prevence rizik (při počtu 26 zaměstnanců a více): 1. zajišťovat úkoly v hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví zaměstnance a 2. provádět úkoly v hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví zaměstnance, ale jen v případě, že je zaměstnavatel odborně způsobilý (OZO BOZP). Pokud není zaměstnavatel OZO BOZP, ZAJIŠŤUJE I PROVÁDÍ úkoly v hodnocení a v prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví zaměstnanců vlastní nebo externí OZO BOZP. Ustanovením uvedeným v § 9 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb. zaměstnavatel ze zajišťování úkolů v prevenci rizik ,,vypadl". Někteří čtou v tomto paragrafu to, co tam není, resp. co by tam chtěli mít. V § 9 zákona č. 309/2006 Sb. NENÍ především napsáno že: - OZO BOZP zajišťuje úkoly v prevenci rizik (zajišťuje servis, sbírá a vyhodnocuje podklady, navrhuje opatření, pro rozhodovací proces, který přísluší dle ZP zaměstnavateli, - a zaměstnavatel provádí (realizuje) úkoly v prevenci rizik, tzn. na základě podkladů zpracovaných OZO BOZP určuje svým rozhodnutím (vnitřním předpisem, přidělením OOPP, zajištěním školení, ), jak bude BOZP zaměstnanců zajištěna. Tady je prostor pro zpřesnění a pro změnu právního předpisu, tzn. aby se dostal § 9 zákona č. 309/2006 Sb. do většího souladu s ustanovením části páté ZP. Školní příklad pro praktické vysvětlení mého postoje Firma rozhodne na poradě vedení společnosti, že starý, zvětralý a drobící se azbestový plot okolo celé firmy odstraní vlastní četa údržbářů. Rozhodnutí bylo přijato jednomyslně bez připomínek. Termín realizace ihned, nejpozději do tří dnů. Varianta č. 1: Druhý den je azbestový plot okolo celé firmy odstraněn a naházen v kontejneru na odpad. OZO BOZP a ekolog firmy se cestou z práce nestačí divit co se to děje (o akci nebyli informováni) a v noci se oběma zdají divoké sny (příplatek za noční práci jim nebyl vyplacen). Varianta č. 2: Akce ,,azbestový plot" je konzultována s OZO BOZP a ten naznal po odborné úvaze, že sice jde o nebezpečný azbest, ale jde o krátkodobou expozici a proto není třeba stanovit žádná další opatření. Pro uvedenou práci nebyly zaměstnancům přiděleny ani žádné OOPP. Varianta č. 3: OZO BOZP byl předběžně informován vedením firmy o záměru odstranit azbestový plot a měl za úkol se na jednání připravit. Na poradě OZO BOZP společně s ekologem přednesli a navrhli odpovídající způsob realizace akce tak, aby byl zajištěn soulad s požadavky právních předpisů. Školní příklad - závěr U všech tří popsaných variant není důležité, zda OZO BOZP měl stanovenu konkrétní pracovní náplň nebo zda OZO ví, co má pro zaměstnavatele dělat (zajišťovat), ale důležitá je jiná zásadní a prvořadá záležitost OZO BOZP MUSÍ MÍT POTŘEBNÉ ODBORNÉ ZNALOSTI o problematice BOZP! Tzn. pokud nemá OZO BOZP odpovídající odborné znalosti, nemá ani možnost zajistit pro zaměstnavatele takové služby v oblasti BOZP, aby byl zajištěn soulad zaměstnavatele (objednatele) s právními předpisy. Detailní vysvětlení jednotlivých variant školního příkladu Varianta č. 1: OZO BOZP nepřipravil nebo nezajistil pro vrcholové vedení a pro další vedoucí zaměstnance řádné školení o problematice BOZP. Pokud by školení proběhlo řádně, bylo rozhodnutí porady vedení společnosti podmíněno odborným stanoviskem OZO BOZP a z pohledu ŽP i odborným stanoviskem ekologa firmy. Řádně proškolený vedoucí údržby by neposlal svoje podřízené do takové akce bez projednání záležitosti s OZO BOZP. Varianta č. 2: Stručně řečeno OZO BOZP nemá potřebné znalosti o problematice BOZP. Varianta č. 3: OZO BOZP má odborné znalosti na očekávané výši a bez toho, aby měl stanovenu konkrétní pracovní náplň svojí práce ví co je nutné v dané situaci udělat a zajišťuje úkoly v prevenci rizik v souladu s právem. Další postup už přísluší zaměstnavateli / objednateli. Kde je tedy příčina neutěšeného stavu BOZP v organizacích? Kořenovou příčinou selhání zaměstnavatele (objednatele) a selhání OZO BOZP tedy rozhodně není absence konkrétní pracovní náplně OZO BOZP. Tzn. příčinou není to, že OZO BOZP neví, co má pro zaměstnavatele dělat, ale příčinou je to, že NEMÁ POTŘEBNÉ ZNALOSTI o problematice BOZP. Proto tak tvrdošíjně zastávám názor, že úroveň neuspokojivých služeb poskytovaných velkému procentu zaměstnavatelů/objednatelů nevyřešíme konkrétně stanovenými povinnosti pro OZO BOZP. Problémů které způsobují tento stav, je více a jsou určitě závažnějšího rázu, než otázka konkrétní pracovní náplně pro OZO BOZP. Přesto opravdově a bez ironie oceňuji aktivní přístup paní Mgr. Dobřanské a dalších, kteří mají snahu a zájem pozvednout úroveň BOZP v České republice. Rozdíl je v tom, že každý z nás spatřuje těžiště toho problému jinde. Také nesedím s rukama v klíně a snažím se přispět ke zdaru věci. Jak už jsem uváděl dříve, napsal jsem knihu 1309 testových otázek BOZP, protože mě rozčiloval přístup některých akreditovaných organizací, které měly velký problém vytvořit 300 a nebo dokonce 400 otázek. Názor: Z čeho máme tolik otázek vytvořit? Vypovídá o odborné úrovni těchto lidí. Maximalistický soubor testových otázek pro OZO BOZP se pohybuje zhruba na hodnotě 1300 až 1500 otázek (nedá se totiž ze všech ustanovení v právních předpisech vytvořit srozumitelná otázka a tři odpovědi). Do knihy je také vložena vzorová smlouva mezi OZO BOZP a organizací požadující služby BOZP. Těchto několik stran textu smlouvy mně dalo víc práce a starostí než zbývajících cca 400 stran testových otázek. Těší mě, že jsem smlouvu, která je průkopnickým dílem ve spolupráci s paní JUDr. Danou Ondrejovou vytvořil. Snad pomocí ní některé firmy donutí svoje OZO BOZP, poskytovat lepší služby. Průkopnickým dílem byla i moje kniha BOZP prakticky a přehledně podle normy OHSAS, která jako jediná na knižním trhu popisuje BOZP pomocí systémového přístupu a je zde zdůrazněna vazba na požadavky právních předpisů. Kniha patří k nejprodávanějším knihám o BOZP na trhu. V této souvislosti je vhodné vysvětlit moje logo BOZP podle Šenka. Rád dělám věci nově a jinak, protože to, co se dělá dlouho, může být stále dobré, ale také zastaralé, zkostnatělé a nefunkční. BOZP je v ČR hodně zkostnatělá, viz. například probíhající diskuze k závodní preventivní péči, alias k pracovnělékařské péči, alias k poskytovateli pracovnělékařských služeb je toho dokladem, protože názvy se mění, ale směrnice z roku 1967 platí stále. Jen pro info někteří lékaři již účtují 800,- Kč za jednu vstupní lékařskou prohlídku zaměstnance! Snažím se být aktivní i ve vztahu k připomínkování záležitostí BOZP směrem k MPSV. Před nedávnem jsem předal na MPSV poměrně rozsáhlý dokument s připomínkami a náměty ke zkouškám OZO BOZP. Závěr Uvedu několik poznámek k zamyšlení a k úvaze, zda některé z těchto problémů nepatří k těm, co brzdí a nebo znemožňují lepší fungování BOZP v ČR? 1. Cituji z časopisu BHP č. 10/2009, str. 6: Ministr práce a sociálních věcí, JUDr. Petr Šimerka prohlásil na výročním zasedání k 40. výročí SOD: ,,Za své činnosti v této problematice neví, že by byla uložena pokuta, která by měla likvidační charakter", konec citátu. Moje stanovisko k uvedenému: Myslím, že nikdo z nás nechce zaměstnanost za každou cenu. Firma nemůže mít na svědomí opakovaně mrtvé dělníky a dál podnikat. Není prakticky ani teoreticky (statisticky) možné, aby v ČR nebyly případy, kdy bylo rozumnější firmu donutit finančními sankcemi k likvidaci než sečítat mrtvé a zraněné s trvalými následky. 2. Pokud zaměstnanec při pracovním úrazu zemře, je to pro zaměstnavatele finančně výhodnější, než když má zaměstnanec po pracovním úrazu trvalé následky a pobírá rentu. 3. V rozsudku Nejvyššího soudu č. 1117/2007 je uvedena informace o pokutě firmě od IBP v hodnotě 30.000,- Kč (žádná nula neschází - 30 tis. Kč) za smrt dvou dělníků ve výkopu, při 50 % zavinění. 4. Mimo morální motivaci není zaměstnavatel motivován, aby nedocházelo k pracovním úrazům a k poškození zdraví zaměstnanců. 5. Není stejná úroveň zkoušek OZO BOZP, respektive úroveň zkoušek je velmi rozdílná. To není můj dojem, tuto informaci si poměrně často ověřuji a zjišťuji u účastníků svých kurzů. Zjistil jsem i některé OZO BOZP (po absolvování zkoušky OZO u cizí organizace), že nemají vůbec žádné znalosti o BOZP (byly nepolíbení BOZP). 6. Snižuje se počet kontrol OIP zaměřených na BOZP, převládá kontrola pracovních smluv na pracovišti a podobných ,,papírových" záležitostí. 7. Snižuje se úroveň vydávaných právních předpisů, viz. NV č. 201/2010 Sb., zákon č. 373/2011 Sb. oba předpisy lze zařadit do skupiny ,,paskvilů". 8. Neustálé změnování právních předpisů pro oblast BOZP. Zákon č. 133/1985 Sb. se změnil od roku 1985 13x, ale naprostá většina změn se netýkala odborné stránky předpisu (změny byly vyvolány změnami v jiných předpisech). Vyhláška č. 246/2001 Sb. je od roku 2001 bez jediné změny. Výčet problémů k řešení by mohl být určitě mnohem delší a mohl by mít různé varianty podle toho kdo by je psal a co by výčtem sledoval. Myslím, že je prospěšné, že se alespoň tímto způsobem o problémech hovoří a že dojde i na praktické kroky směřující k nápravě. Pro potřeby VÚBP, zpracoval: Bc. Zdeněk Šenk

P. Šenk, který, pokud je mi známo, má v BOZP převážně teoretické znalosti, považuje schopnost využívat platné legislativy požadovaným směrem za překrucování. Je velice pohodlné, to co neumím, označit za negativní vlastnost, a tím se pozitivně profilovat. Mimochodem, ve smyslu p. Šenka překrucuje i advokát, neboť dělá totéž. OZO má být právě "advokátem" zaměstnavatele pro oblast BOZP (i když vím, že zaměstnavatel pochybil, musím se snažit najít skulinku, která alespoň zmírní jeho pochybení [tak dlouho musím předkládat vhodné argumenty kontrolnímu orgánu, až dosáhnu svého cíle] - to je základní součást práce OZO a p. Šenk již několikrát zde dokázal, že právě toto mu chybí, což je jeden z důvodů jeho černobílého vidění BOZP). Nebudu zde podrobně rozebírat v čem všem se ve svém příspěvku p. Šenk mýlí a kde plete jablka s hruškami, neboť obojí je to ovoce (po poslední polemice s ním jsem dostal několik podporujících e-mailů, jež označili p. Šenka za pouhého teoretika, kterému chybí praktické znalosti, ale má výrazný obchodní talent [já jeho příspěvky chápu jako reklamu na jeho publikace - naznačil jsem to již odkazy na své publikace v reakcích na příspěvky p. Šenka] - proč ne, ale měl by si uvědomit, že je třeba i praktických zkušeností, hlubších teoretických znalostí a především schopností analytických, kombinačních a dedukčních). Již jen tato polemika p. Šenka a ostatních je jasným dokladem, že definování náplně činnosti OZO je potřebné, neboť jinak bychom o tom nediskutovali. Byla by to pro nás ztráta času, jakož i pro ty, kteří připravují různé návrhy řešení tohoto problému. Jak my, tak i p. Šenk pociťuje potřebu tento problém pojmenovat a zaujmout k němu stanovisko. Nejedná se tedy o fiktivní problém. Důkazem toho je kolik energie tomuto "fiktivnímu" problému p. Šenk věnoval (tak dlouhý příspěvek na BOZPinfo snad nikdy nebyl; na reklamu by stačil kratší). Vlastně, jak on se zde prezentuje, tak se mýlíme my všichni a jedině on má ten správný názor směřující do budoucnosti (náš směřuje zpět). Zrovna však prožívá těžké období, zákon č. 373/2011 definoval povinnosti lékaře pracovnělékařských služeb, a to dosti konkrétně (§ 57), a to včetně "udávání" (to je zrovna si myslím zajímavý bod pro polemiku, neboť zde je jasně definováno, že tento lékař je povinen částečně hájit i zájmy státu v oblasti BOZP, u OZO toto nemáme - případný další důvod ke stanovení náplně jeho činnosti). Lékař pracovnělékařských služeb je prakticky totéž, co OZO v bezpečnosti práce, v ochraně zdraví při práci (v jednom z návrhů zákona o OZO byly dokonce tyto funkce řešeny společně k podtržení tohoto významu). Tvůrci zákona (373) nepochopili, že je to krok zpět! A tak pro BP nemáme definovánu činnost odborné osoby a pro OZP naopak máme (BP + OZP = BOZP). Co je pokrokové a co zpátečnické?

V některých příspěvcích zde zaznělo, že přezkoušení OZO by měl provádět OIP (obdoba v PO či "baňařině"). Dávám do diskuse trochu jiné řešení. Za předpokladu, že by úrazové pojištění bylo v kompetenci jednotlivých pojišťoven, zaměstnavatel by si mohl vybrat tu, jež by mu nabízela pro něj nejvhodnější podmínky, pojišťovny by mohly využívat přirážek a bonusů, tedy pojišťovny by se výrazným způsobem podílely na zajištění úrovně BOZP v jednotlivých firmách (zajišťovaly by poradenskou činnost, prováděly by si vlastní hodnocení rizik pro stanovení výše pojistného atd.) by přezkoušení OZO prováděly jednotlivé pojišťovny, případně jednotlivé komise složené ze zástupců různých pojišťoven nabízejících úrazové pojištění. Jaký je váš názor na tento "nástřel"? Díky za stanoviska.

1) pokud jsou jasně stanovené povinnosti OZO, je nutné mít s objednatelem smlouvu o 10ti stranách? vizte svou knihu "otázky" 2) kolik z firem, kde jste jako auditor SM BOZP, nedostalo certifikaci normy OHSAS? 3) v čem je "BOZP podle Šenka" novým přístupem? Zatím jsem se jen dočetl, že prosazujete, hájíte, podporujete ... zavádění SM BOZP podle normy OHSAS, promiňte, ale to není nový přístup. Nový přístup je něco nového, něco co zde není, za což normu OHSAS nepovažuji. děkuji za odpovědi a jsem s pozdravem